Ruská medvědice

Vydání: 2014/36 Ve Žďáru fandili rodině, 2.9.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Píše se léto 2014. Ruské jednotky otevírají další frontu směrem na Západ, aby podlomily svého nepoddajného ukrajinského souseda. Ukrajina je v pohotovosti – politicky, vojensky i hospodářsky. Její možnosti jsou však menší než její vnitřní odhodlání ruskému tlaku vzdorovat. Jak si má počínat Evropská unie? 

 
Rozhodnutí EU nabrat za poslední dekádu 13 zemí východně od svých dosavadních hranic a ještě rozdávat další přihlášky nejspíš nebylo zcela prozíravé. Jako se totiž demokratické myšlení ve společnosti buduje po generace, ani evropanství jako identita, která přesahuje úzce nacionální rámec, nepadá sama z nebe – potřebuje čas, aby dozrála a obstála. Ale to není vše. Až dnes je sdostatek zřejmé, že při rozšiřování západních struktur východním směrem bylo třeba ještě více zohlednit Rusko. Západ zřejmě hluboce podcenil frustraci, která se zmocnila řadového Rusa i vojenských elit při rozpadu Sovětského impéria. Německá frustrace z versailleských dohod a ekonomické krize kdysi nastartovala prudký růst popularity Adolfa Hitlera a jeho partaje. Ruská frustrace dává zelenou zase Putinovi, aby navzdory mezinárodním úmluvám vyspravil děravé ruské sebevědomí. Kdo na to nyní doplácí, je Ukrajina. 
 
„Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí,“ pravil moudrý Šalomoun. Putin samozřejmě není hlupák, podobá se spíše oné medvědici, která chce získat zpět svá ztracená mláďata. Západ má každopádně v Rusku partnera, který se neřídí podle předvídatelných západních vzorců chování. 
 
Ruskou expanzi na Ukrajinu je nutno i nadále odmítat, ale je třeba si dát pozor, abychom agresora nezahnali příliš do kouta. Nedávný Putinův výrok o Rusku jako jaderné velmoci, s níž si není radno zahrávat, prozrazuje, že ruskému prezidentu dochází argumenty. Silové řešení však samo o sobě k výsledku nepovede. Nyní je zapotřebí – především ekonomickými nástroji – motivovat Rusko k lepšímu způsobu sebeprezentace před světem než chrastěním zbraněmi. Letošní výročí obou světových válek nutí k rozvaze. 
 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory

Diskuse

Jiný pohled humila 3.9.2014 13:52
Spíše letité trendy, než krize Michal 12.9.2014 00:03
A co vlastně Putin řekl humila 3.9.2014 13:50

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay