Ruská medvědice

Vydání: 2014/36 Ve Žďáru fandili rodině, 2.9.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Píše se léto 2014. Ruské jednotky otevírají další frontu směrem na Západ, aby podlomily svého nepoddajného ukrajinského souseda. Ukrajina je v pohotovosti – politicky, vojensky i hospodářsky. Její možnosti jsou však menší než její vnitřní odhodlání ruskému tlaku vzdorovat. Jak si má počínat Evropská unie? 

 
Rozhodnutí EU nabrat za poslední dekádu 13 zemí východně od svých dosavadních hranic a ještě rozdávat další přihlášky nejspíš nebylo zcela prozíravé. Jako se totiž demokratické myšlení ve společnosti buduje po generace, ani evropanství jako identita, která přesahuje úzce nacionální rámec, nepadá sama z nebe – potřebuje čas, aby dozrála a obstála. Ale to není vše. Až dnes je sdostatek zřejmé, že při rozšiřování západních struktur východním směrem bylo třeba ještě více zohlednit Rusko. Západ zřejmě hluboce podcenil frustraci, která se zmocnila řadového Rusa i vojenských elit při rozpadu Sovětského impéria. Německá frustrace z versailleských dohod a ekonomické krize kdysi nastartovala prudký růst popularity Adolfa Hitlera a jeho partaje. Ruská frustrace dává zelenou zase Putinovi, aby navzdory mezinárodním úmluvám vyspravil děravé ruské sebevědomí. Kdo na to nyní doplácí, je Ukrajina. 
 
„Raději potkat medvědici zbavenou mláďat než hlupáka s jeho pošetilostí,“ pravil moudrý Šalomoun. Putin samozřejmě není hlupák, podobá se spíše oné medvědici, která chce získat zpět svá ztracená mláďata. Západ má každopádně v Rusku partnera, který se neřídí podle předvídatelných západních vzorců chování. 
 
Ruskou expanzi na Ukrajinu je nutno i nadále odmítat, ale je třeba si dát pozor, abychom agresora nezahnali příliš do kouta. Nedávný Putinův výrok o Rusku jako jaderné velmoci, s níž si není radno zahrávat, prozrazuje, že ruskému prezidentu dochází argumenty. Silové řešení však samo o sobě k výsledku nepovede. Nyní je zapotřebí – především ekonomickými nástroji – motivovat Rusko k lepšímu způsobu sebeprezentace před světem než chrastěním zbraněmi. Letošní výročí obou světových válek nutí k rozvaze. 
 
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory

Diskuse

Jiný pohled humila 3.9.2014 13:52
Spíše letité trendy, než krize Michal 12.9.2014 00:03
A co vlastně Putin řekl humila 3.9.2014 13:50

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay