Vězení byla životní univerzita

Vydání: 2004/5 Ďábel, 9.9.2004, Autor: Antonín Randa

ČTENÁŘI SE PTAJÍ BISKUPA DOMINIKA DUKY

Proč mají kněží hmotnou odpovědnost za veškerý majetek ve farnosti?
BOŽENA NOSKOVÁ, Mistrovice


Farnost je jak podle občanského, tak podle církevního práva právnickou osobou. Každá právnická osoba má tzv. statutárního zástupce, který je odpovědný za celý její "chod". Tedy i za majetek farnosti. Díky II. vatikánskému koncilu má duchovní správce - statutární zástupce farnosti - k ruce zkušené odborníky, kteří tvoří ekonomickou radu farnosti. V minulosti to býval patron (šlechtic, město), a ten pak rozhodoval o majetkových poměrech farnosti.

Co udělat pro to, aby se rozšířil počet a vliv našich jáhnů, kteří budou moci kvalifikovaně vést bohoslužbu slova?
JINDŘICH CMÍRAL


V otázce působení trvalých jáhnů jsme jistým způsobem na začátku. Dosud není dostatečně koncipováno vysokoškolské studium jáhnů jako obor. Rovněž v církvi není obecné povědomí o poslání a o významu jáhenské služby. Chybí potřebná literatura i vlastní katecheze na toto téma, což je ke škodě věci. Doufejme, že změny na teologické fakultě v Praze, ale i plenární sněm mohou v této otázce pomoci.

Dnes se nám katolíkům nabízí značný počet různých tiskovin, a rád bych proto věděl, jak jsou hodnoceny ČBK, či ještě lépe vámi osobně, tři následující rozdílná periodika: magazín AD, měsíčník Getsemany a týdeník Světlo?
JOSEF KUBEŠ, Praha 2


Vámi vyjmenovaná periodika představují spíše vyhraněné proudy v církvi. Naše církev potřebuje podporu celostátního Katolického týdeníku a skutečný časopis pro mládež, neboť AD, tak jako tak končí. Spojení s časopisem Univerzum nevidím vzhledem k mládežnickému čtenáři jako perspektivní. Přičemž bych chtěl říci, že Univerzum jako časopis dostal nový profil a je čtivější.

S koncilní a pokoncilní naukou se dosud soustavně seznamovaly jen sněmovní kroužky, tedy zlomek věřících, ačkoli k tomu není nutno čekat na závěry sněmu. Co byste navrhl k vyplnění této mezery?
dr. VÁCLAV FREI, Praha


Možnost seznámení se s koncilní naukou a pokoncilním vývojem uvedená literatura bezesporu zajišťuje. Přesto se domnívám, že pro pochopení celého procesu, ale i přijetí nestačí četba dokumentů bez důkladného studia Katechismu katolické církve. Hlubší pochopení a přijetí chybí jak mnohým kněžím, tak laikům. Tuto zkušenost jsem udělal jako biskup. Opakované studium katechismu v kontextu současných papežských dokumentů i teologických článků je pro mne novým objevem a dobrodružstvím. Ukazuje mi, nakolik jsme vzdáleni církvi II. vatikánského koncilu a kudy by měla vést naše cesta.

Proč nedošlo k omluvě za smrt Jana Husa již v dřívějších dobách, ale až v současnosti?
JOSEF TUČEK, Česká Skalice


Omluva za smrt Mistra Jana Husa je značně složitou záležitostí. Když jsme letěli prezidentským speciálem do Říma v roce 2000 s panem prezidentem Václavem Havlem a ministrem kultury Pavlem Dostálem na předání vánočního stromu ve Vatikánu a na závěr husovského sympozia, vedli jsme debatu, kdo by se vlastně měl omluvit za smrt Mistra Jana Husa. Ministr kultury byl toho mínění, že by to mohl být prezident Německé spolkové republiky jako legitimní nástupce německých králů a císařů, nebo možná lépe představitel Evropské unie jako legitimní nástupce císaře Svaté říše římské německého národa. Naše diskuse byla ukončena výrokem pana prezidenta o právní spletitosti a neřešitelnosti daného problému. Ze strany církve se jedná o morální omluvu vzhledem k tomu, že odsouzení Kostnickým koncilem a prohlášení Mistra Jana Husa za kacíře vedlo k předání viníka státní moci, který byl podle tamních zákonů popraven. Samotné odsouzení však bylo v duchu středověkého práva legitimní, jak prokázal na zmíněném sympoziu protestantský historik a odborník středověkého práva prof. JUDr. Jiří Kejř.

Proč se slova ve Vyznání víry: "sestoupil do pekel" nenahradila slovy: "sestoupil k zesnulým" nebo "sestoupil do říše zesnulých", aby to bylo věřícím lidem srozumitelné?
JOSEF DOUBRAVA, Svatý Kopeček u Olomouce


Vámi navrhované znění se také nachází v českém překladu Holandského katechismu. Historický obrat "sestoupil do pekel" je vžitý a modlitební texty velmi nesnadno unesou jazykovou úpravu, neboť jednotlivé generace se vracejí a vybavují si v paměti znění, kterému se naučily v dětství.

V Nejsvětější Trojici máme uctívat stejným způsobem všechny tři božské osoby - Otce, Syna i Ducha Svatého. Proč tedy jenom hříchy proti Duchu Sv. nebudou nikdy odpuštěny?
JANA LUKÁŠOVÁ, Uherské Hradiště


Odpověď na vaši otázku stručně formuluji takto: Hříchy proti Duchu Svatému nemohou být odpuštěny, protože ten, kdo je spáchal, je neuznává, nechce uznat ani nechce litovat ani se smířit a za odpuštění neprosí. V širším kontextu naleznete odpověď v Katechismu katolické církve v 8. článku v odstavci 1864. Samotná otázka však vyžaduje širší výklad, který nemohu poskytnout na této stránce KT.

Co si mám představit pod formulacemi: "Oběť mše svaté", "Mše svatá bude obětována za..." atp.? Slovo "oběť" chápu jako nějakou újmu toho, kdo se obětuje nebo něco obětuje. Kdo má při mši újmu? Nebo má snad slovo oběť ještě jiný význam?
VOJTĚCH BEKÁREK, Drahotuše


Mše svatá je nazývána jak díkučinění (Eucharistie), tak večeře Páně, protože jde o večeři, kterou slavil Ježíš se svými učedníky v předvečer svého utrpení. Předjímal jak svou smrt na Kalvárii, vzkříšení, tak eschatologickou svatební hostinu Beránka v nebeském Jeruzalémě. Kristus dal svůj život, tedy daroval svůj život. Tento dar života je Ježíšovou obětí. Je to jeho dar lásky, za který děkujeme. Naše mše svatá je zpřítomněním této události, a proto je také obětí. I bez toho, zda my něco konkrétně obětujeme, ale naše duchovní účast spočívá v našem ztotožnění se s Ježíšovým úkonem, s naší připraveností dát se a riskovat, třeba i život za své přátele.

Jaký je váš postoj ke zrušení kulturních akcí na záchranu vzácných barokních kostelů na Broumovsku, případně jaký jiný plán máte na jejich obnovu?
MICHAL GIACINTOV, Olomouc


Akce určená na obnovu Broumovska, která probíhala zpočátku ve vzájemné shodě a k spokojenosti všech zúčastněných, narazila na rozdílnost chápání sakrálních prostor. Zároveň narazila na rozdílnost chápání kompetentní spoluúčasti statutárních zástupců zmíněných objektů a místní samosprávy. Můj návrh na vytvoření koordinačního výboru a revizní komise nebyl odmítnut, ale také nebyl vůbec realizován. Myslím si, že je to ke škodě věci.

Proč se katechezi dětí předškolního věku, u nichž se podle psychologů vědomí utváří kolem věku tří let, věnuje v katolické církvi tak malá pozornost a kdy a jak a bude se vůbec řešit vznik církevní mateřské školy, projektované mateřským centrem Sedmikráska v Hradci Králové?
JARMILA FALTOVÁ, Hradec Králové


V Hradci Králové velmi dobře pracuje centrum Sedmikráska a je podporováno biskupstvím jednak úhradou mzdy jedné pracovnice, jednak příspěvkem do rozpočtu z diecézní sbírky určené na vzdělávání a církevní školství. V současné době však biskupství nemá kapacitu ani finanční zdroje na další kroky v oblasti církevního školství. Věřím, že právě katecheze dětí předškolního věku je zanedbávána a přitom je tak velmi důležitá. Je nutné, aby se tato otázka stala prioritou jednotlivých farností a mikroregionů. Přístup k Sedmikrásce v Hradci Králové je nadstandardní a vyrůstá z potřeby podpory základní církevní školy i církevního gymnázia v našem městě. Touto cestou se také hledá i jiné řešení.

Je nutné, aby účastníci podzimního diecézního setkání mládeže v Adalbertinu platili za svou účast poplatek biskupství za to, že se mohli setkání zúčastnit?
JIŘÍ JAKUBEC, Dolní Dobrouč


Poplatek sloužil k úhradě potravinového balíčku a pronájmu za sál hradecké Filharmonie, kde se konalo podzimní diecézní setkání mládeže, neboť v Novém Adalbertinu není tak velká kapacita sálu a jeviště, na kterém by mohlo být provedeno chystané představení pro 700 účastníků. Doplatek za uvedenou akci uhradilo královéhradecké biskupství ze sbírky na potřeby diecéze, která se konala v květnu toho roku.

Ve vaší diecézi působí Fridolín Zahradník, v minulém režimu tajně svěcený ženatý biskup, který i v současné době stále připravuje a světí kněze. Můžete se vyjádřit k platnosti těchto svěcení a k souladu takovéhoto jednání s činnosti oficiální církve?
ing. MARTA NYKLOVÁ, Český Těšín


Nevím, odkud čerpáte své informace. Bratr Fridolín Zahradník je v současné době prezidentem občanského sdružení Emauzy a za tuto práci mu patří dík i obdiv. Již mému předchůdci otci arcibiskupovi Otčenáškovi předal písemné prohlášení, ve kterém uznává jeho autoritu diecézního biskupa, což potvrdil i v případě mé osoby, jakož i místopřísežně prohlásil, že nevykonává biskupskou službu ani nesvětí kněze.

Můžete něco říci o svém životě před rokem 1989? Jste prý velice vzdělaný biskup, dokážete se přiblížit lidem, nebo hned utíkáte pryč?
LUDMILA PIJÁČKOVÁ, Nová Ves (Ostrava)


Vaše tvrzení o velikosti svého vzdělání bych rád zpochybnil, ale odpovím vám nejprve na druhou část otázky. Při návštěvách farností, při biřmováních, poutích, vizitacích je vždy prostor pro půl- až hodinové setkání (podle ročního období a místních podmínek), kdy vedu diskusi s farníky, případně s představiteli obce.Před rokem 1989 jsem po maturitě pracoval jako strojní zámečník v továrně ZVÚ Hradec Králové, absolvoval vojenskou službu na Slovensku v Trnavě. V letech 1965-70 jsem studoval na Cyrilometodějské teologické fakultě v Litoměřicích. Po pěti letech působení v duchovní správě v pohraničí pražské arcidiecéze mi byl odebrán státní souhlas - kvůli kritice hnutí Pacem in terris - pro práci s mládeží a duchovní a studijní přípravu dorostu dominikánského řádu. Pak jsem 15 let žil v Plzni, kde jsem pracoval v místní škodovce a ilegálně působil jako novicmistr a lektor dominikánského studia, což vyžadovalo tajně absolvovat licenciátní studium na Papežské teologické fakultě ve Varšavě v oboru biblická teologie. Od roku 1975 jsem byl vikářem České dominikánské provincie a v roce 1986 jsem byl jmenován provinciálem. Za tuto ilegální činnost jsem byl odměněn patnáctiměsíčním vězením v Plzni na Borech. Díky tomu jsem mohl poznat budoucího prezidenta Václava Havla, ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, poslance Alberta Černého, ale i nadšeného vydavatele pana Josefa Vlčka a další. Byla to pro mě životní univerzita.

P. ThLic. Dominik Duka OP, vlastním jménem Jaroslav Duka, se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Kněžské svěcení přijal 22. 6. 1970 z rukou kardinála Štěpána Trochty. 26. 9. 1998 se stal 24. diecézním biskupem královéhradecké diecéze.

Snímek Jaroslav Hodík

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay