Šustr: "Budu dělat v Orlu dál"

Vydání: 2010/44 Mládí a smrt, 26.10.2010

Letošní orelská pouť na Svatém Hostýně se stala výstavní skříní problémů uvnitř křesťanské tělovýchovné organizace. Část členů zde totiž veřejně vystoupila s protestem (byli sjednoceni žlutými tričky) proti starostovi Orla LADISLAVU ŠUSTROVI i proti vedení této křesťanské organizace. (KT o události informoval v čísle 35). Starosta Orla se minulý víkend rozhodl rezignovat a v exkluzivním rozhovoru vysvětluje nejen důvody svého rozhodnutí, ale ohlíží se i za třinácti lety svého působení v pozici prvního muže Orla.

Proč jste se rozhodl odstoupit?

Je nejvhodnější doba na odstoupení. Dokončil jsem všechno, co jsem si předsevzal. Navíc se uzavřely všechny kontroly a revize účetnictví i provozu Orla, které beze zbytku vyvrátily všechna podezření vznášená proti mé osobě. Chci vytvořit prostor půl roku před řádným sjezdem 14. května k diskuzi a hledání nového starosty – demokratickou cestou.

Co vám bylo vytýkáno?

Špatné a neprůhledné hospodaření. Proběhla vnitřní revize, běžně chodil i finanční úřad. Ústřední revizní komise dostávala zadání přímo od některých kritizujících členů Orla. Úplně všechno zkontrolovali, a jak už jsem řekl, podle závěrečné zprávy je všechno naprosto perfektní. Například mi byla vyčítána nehospodárnost při čerpání z fondu starosty. Ukázalo se, že ten byl za posledních deset let čerpán sotva z pěti až třinácti procent. Orel je zkrátka fantastická organizace, v níž máme pořádek. Starostování se vzdávám ve chvíli, kdy je na ústředí skvělý tým, na účtu nám leží šestnáct milionů korun a hospodaření je po auditu v bezvadném stavu.

Je vaše rozhodnutí ovlivněno tlakem, který na vás činí část kritických členů Orla? Na pouti na Svatém Hostýně bylo těch žlutých triček poměrně dost.

To mě naopak nutilo, abych starostu dělal dál. Kdybych na tento tlak zareagoval odchodem, přiznal bych tím všechno, co proti mně zaznělo. Odcházím ve chvíli, kdy jsem vše vyvrátil, organizaci předávám v perfektním stavu.

Je proti vám vedena petice, je vám vyčítána ztráta morálního kreditu kvůli kauze „milion za zákon“, po níž jste odešel z politiky…

Akce „milion za zákon“ byla dobře zorganizovaná. Vznikla jako několikátý útok proti mně po 11. červnu 2009, kdy jsem vystoupil spolu s dalšími 49 lidmi z KDU-ČSL. A co se týká Orla, už šest let říkám, že se musí distancovat od manýrů politických stran.

Odklon od lidovců vedení Orla i vás samotného vyvolává u části členstva, zejména lidoveckého, poměrně silné emoce. Proč?

To jsem nepochopil. Máme politickou svobodu i svobodu myšlení. Nevím, nerozumím tomu. Rok a půl to teď bylo horší než za minulého režimu: emotivní reakce na to, že někdo odejde od lidovců! Byla to bezmála štvanice. Zažil jsem v brněnské Zbrojovce, jak to vypadalo, když někdo vystoupil z KSČ. Dva dny ho tyranizovali, nadávali mu. Tady to trvalo rok a půl. Mí oponenti jsou zaslepeni nějakou vášní. Netuším jakou. Kdybych věděl, tak už to řešíme a odstraníme ji.

Když se ohlédnete za svým působením starosty, co se povedlo a co ne?

Orel by asi nebyl, kdybych se do toho v roce 1996 nepustil. Na mimořádném sjezdu se totiž tenkrát v podstatě diskutovalo, zda vůbec pokračovat. Co se nepovedlo? Orel mohl být větší organizací, momentálně máme na osmnáct tisíc členů a mezi sportovními organizacemi jsme spíš trpaslík. Ne vždy se nám daří svoji mládež, kterou máme na starosti, ještě lépe vychovávat. Jenže když se pořád staráme o revize hospodaření a dohady kolem starosty…

Jaká je pozice Orla vně církve?

Orel má kredit jak ve složkách státu, hlavně u ministerstva financí a školství, tak i u ostatních sportovních organizací. Podařilo se odstranit tu nejhorší věc, kterou jsme si nesli od první republiky: rivalitu a animozitu kupříkladu k ostatním spolkům. Se Sokolem máme smlouvu o spolupráci, což bylo za první republiky nemyslitelné.

Na co z doby starostování budete vzpomínat rád a na co nerad?

Já jsem šílený optimista, budu vzpomínat jen na to dobré. Budu dělat v Orlu dál, hlavně s dětmi doma v Telnici, tam jsem na to neměl dvacet let čas.

Jaký je ideální kandidát na starostu, jaké by měl mít vlastnosti?

Nesmí to být fanatický katolík a musí to být člověk, který pochopil, že politické manýry nemají v Orlu co dělat. Tak jako se podařilo některým dosavadním lidovcům rozbít lidovou stranu, může skončit i Orel, pokud se nenajde člověk, kterého jsem popsal.

Jaká je budoucnost Orla? Co byste popřál novému vedení?

Bude dobrá. Máme vynikající kontakty na Evropu. Jsme nejstarší zakladatelé FICEP (Mezinárodní federace katolických tělovýchovných organizací) – a to je pro náš image dost důležitá věc. Navíc přináší spoustu možností pro mládež. Mimo jiné jsou mladí motivovaní učit se jazyky, což je bezvadné. Orel si musí udržet lidský kredit. Když pan farář něco v kostele vykládá, aby to za minutu poté, co vyjdeme z kostela, nebylo úplně obráceně – zkrátka aby nad námi nemuseli lidé kroutit hlavou, jak se hádáme. Děkuji všem, kteří se mnou spolupracovali, bylo mi ctí být s nimi na jedné lodi. Budoucímu nově zvolenému vedení přeji, aby pokračovalo v započaté práci a dokázalo udržet jednotu Orla. Pokud bude sjezd úspěšný, kormidla se chopí lidé, kteří rozumí této době, mají zkušenosti a znají i jazyky, které jim budou i nadále otevírat cestu do světa. Těchto dobrých lidí máme spoustu a mají všichni velmi kvalitní křesťanskou základnu ve svém myšlení.

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay