Vydání: 2018/21 Nový biskup: Mám v srdci pokoj, 22.5.2018

Bylo to velmi obtížné pro všechny. Krize však čas od času propukají ve vedení jakékoliv organizace. Šlo zejména o vzájemné nepochopení. Problémy trvaly už delší dobu.
V názorových neshodách, nicméně šlo spíš o otázku přístupu než o nějaké zásadní změny. To pak vyvolalo dojem, že u nás panuje spor mezi konzervativci a liberály. V tom ale podstata problému nespočívala. Říkalo se také, že panuje napětí mezi řádovými a laickými členy řádu. Laických členů máme 13 tisíc, řádových je 54 a polovina z nich překročila 80 let věku. Nejde však o to, kdo je starší nebo koho je více, nýbrž jak společně pokračovat v původním duchu řádu. Zůstáváme řeholním řádem, ale musíme se přizpůsobit dnešku v našem základním poslání pomáhat chudým a nemocným, stejně jako odpovídat na aktuální potřeby církve. To bylo cílem intervence Svatého otce. Řekl mi: „Zasáhl jsem jako řeholní nadřízený. Zbytek je vaše věc.“ Naše poslední konstituce z roku 1788 byly revidovány v 19. století, dokonce třikrát pak ve 20. století, ale už neodpovídají dnešním potřebám.
Řád se ohromně rozrostl. Před 50 lety měl 3 000 členů, sedm rytířů s profesí (věčnými sliby) plus nějaké aktivity. Dnes má ale 13 tisíc členů, 54 rytířů s profesí, 42 tisíc zaměstnanců a 80 tisíc dobrovolníků. Dále existuje 85 uskupení, která jsou na něm závislá – ať už jde o asociace, velkopřevorství a záchranné a asistenční celky, či o organizace, jako je nadace Global Fund for Forgotten People nebo Maltézská pomoc. Přitom je nutno zachovávat rovnováhu. Řeholníci jsou srdcem řádu a nikdo si nepřeje, aby se to měnilo.
A pak máme řadu nových diplomatických vztahů. Dříve jsme působili jen v Evropě s několika stovkami členů, takřka bez zaměstnanců a s hrstkou dobrovolníků. Dnes se jedná o 145 tisíc lidí. Máme na dva tisíce aktivit ve 120 zemích s našimi vlastními ambasádami (jako je např. ta v České republice), které mají stejná privilegia jako jiné ambasády. Před 50 lety jsme měli 17 bilaterálních partnerství, nyní se jejich počet zvýšil na 107, většinou s evropskými zeměmi. Dále máme několik mnohostranných vztahů s ostatními organizacemi – sám jsem například podepsal úmluvu o zdravotní pomoci s mezivládní Komisí pro Indický oceán. A vztahy navazujeme i s Čínou a Indií.
Roste tam zájem o katolickou víru, o křesťanství. Nejživěji je to vidět na Dálném východě, Filipínách, v Singapuru, Jižní Koreji, Hongkongu, na Tchaj-wanu. Například v Jižní Koreji bylo před půlstoletím procento katolíků, dnes je jich desetkrát tolik a katolíci se výrazně projevují i ve společnosti. Jedna z nedávných žadatelek o členství v řádu je přední korejská sopranistka. Každý týden chodí pracovat do jednoho z našich center, kde rozdává jídlo lidem žijícím na ulici.

Suverénní řád maltézských rytířů
Patří mezi nejstarší katolické řády a nejdéle působící instituce křesťanské civilizace. Cílem řádu je pomáhat všem potřebným bez rozdílu. Tradičně se soustředil hlavně na provoz „špitálů“. Jeho název odkazuje k 16. století, kdy řádu patřil ostrov Malta. Své poslání naplňuje už více než 900 let. Od roku 1834 sídlí v Římě, kde mu patří malé území. V českých zemích působí nepřetržitě od 12. století. V ČR ho zastupuje kancléř Johannes Lobkowicz. Těžištěm aktivit je u nás podpora a pomoc seniorům, zdravotně znevýhodněným a dalším lidem v nouzi. K tomu řád využívá sítě profesionálů i dobrovolníků ve 13 místních centrech.
Maltézský řád je podle kanonického práva řeholním laickým řádem. Někteří jeho členové jsou řeholníci (profesní rytíři), kteří složili tři mnišské sliby – chudoby, čistoty a poslušnosti. Velmistr řádu je volen z řad profesních rytířů s věčnými sliby. Osm cípů maltézského kříže symbolizuje osm blahoslavenství, duchovní poslání řádu. Podle ustanovení Ústavy řádu papež vždy jmenuje jednoho kardinála, který se stává jeho zástupcem.