26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Právo a spravedlnost nejsou totéž

3. 1. 2017

|
Tisk
|

„Moc s sebou nese velkou odpovědnost za změny, které činíte,“ říká v novoročním rozhovoru pro KT vrchní státní zástupkyně LENKA BRADÁČOVÁ.

Vydání: 2017/1 Denně prokazujte dobro, vyzval papež, 3.1.2017, Autor: Kateřina Koubová



Historie se zde psala i na konci druhé světové války, kdy se tady rozhodovalo o osudech nacistických zločinců, a trest byl vykonáván na vedlejším dvoře pankrácké věznice. Dříve jsem působila v budovách, které byly novější, bez historie ve vztahu k justici. Zdejší obrovské chodby však mají vliv také na úřad, lidé se na nich neradi setkávají. Ale je to monumentální a pro justici důstojná budova. Velký respekt mám před porotní místností, kde se odehrávaly procesy jak po skončení války, tak v 50. letech. Uvědomíte si, jaký dopad může mít to, když v justici nepůsobí správní lidé a když je motivována jinak, než by měla být. Když působí ve strachu a pod tlakem, když se zpronevěří svému zásadnímu poslání, když soudní moc přestane vyvažovat ostatní moci.
Za vším si pak musíme představit člověka, protože ty procesy vedli lidé, ne instituce. V konkrétní situaci selhali jednotlivci, i když byli v nezáviděníhodné pozici. Mnohdy šlo o to, jestli oni sami budou dále žít, nebo ne. Umím si představit, co by se stalo, kdyby se nepodvolili výkonné moci. Avšak i to patří k odpovědnosti, která je s funkcí soudce nebo státního zástupce, tehdy prokurátora, spojena.
Ideální soudce či státní zástupce by měl být člověk, kterému lidé důvěřují, požívá společenské úcty a jeho rozhodnutí jsou respektována. Zní to jednoduše, ale vede k tomu dlouhá cesta. Závisí to na charakteru, povahových vlastnostech, ale i na schopnosti se neustále vzdělávat. Soudci i státní zástupci by měli být v rozhodování odvážní a svobodní. Měli by být schopni odlišit věci špatné od dobrých, a to sami, bez berliček a spoléhání se na jiné. Čím více se totiž spoléhám, tím méně jsem ochoten nést odpovědnost za svá rozhodnutí.
Cíl soudce je stejný jako před sto lety: správně rozhodnout a umět to důvěryhodně, tedy srozumitelně vysvětlit. Neznamená to, že obě strany sporu budou s rozhodnutím souhlasit, ale měly by ho po vyčerpání všech zákonných prostředků respektovat. Obvykle je každá ze stran přesvědčena o svém právu a soud rozhodne ve prospěch jedné. Cílem je, aby i druhá strana měla důvěru ve správné rozhodnutí a dobrovolně ho splnila. Špatné je, pokud musí dojít k nucenému výkonu. To je známkou, že se respekt k justici vytrácí. Musíme si také uvědomit, že se před soudy řeší mnohem více vztahů než před sto lety. Tehdy měla justice daleko menší působnost. Dnes je dostupnější, ale respekt by se přesto neměl vytrácet, což je problém. V trestním řízení se svědci či obvinění bez omluv nedostavují k soudu a maří soudní řízení. Ve všech zemích tomu tak ale není. Je to odraz kvality společnosti.
Tak této věci nerozumím ani já. Na jednu stranu nesmíme propadat teoriím, které zpochybňují všechny a všechno. Ocitáme se v toku nahodilých informací, které mnohdy nejsou podloženy žádnou analýzou nebo poznatky. V okamžiku, kdy mu podlehneme, můžeme propadnout paranoii, kdy budeme věřit všem spekulacím či propagandě a přestaneme důvěřovat pilířům státu.
Na druhou stranu jsou případy, které mohou vyvolávat pochybnosti, a je možné, že při nich došlo k excesu. Je však třeba rozlišovat, nelze paušalizovat. Navíc případy, které se povedly, se neprezentují tolik jako tyto excesy. Je na justici umět představovat své výsledky. Avšak pokud chcete porozumět odbornému názoru, musíte mít znalosti, což chce nějaký čas.


Lenka Bradáčová (* 1973 v Roudnici nad Labem) je vrchní státní zástupkyně v Praze. Po ukončení roudnického gymnázia vystudovala práva na UK. V roce 2001 byla jmenována státní zástupkyní v Litoměřicích. O dva roky později se stala náměstkyní krajského státního zástupce v Ústí nad Labem. Byla prezidentkou Unie státních zástupců ČR (2008 až 2014). Dozorovala několik mediálně sledovaných trestních kauz, včetně vraždy Honzíka Rokose zabitého svou matkou, kauzu ústeckého vraha Miroslava Ritticha či korupci soudce Ondřeje Havlína.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou