Ocitám se v době uzávěrky

Vydání: 2018/16 Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch, 17.4.2018, Autor: Jiří Macháně

Blíží se životní jubileum českého primase a pražského arcibiskupa DOMINIKA DUKY. V den svých 75. narozenin, které oslaví 26. dubna, bude podle kanonického práva papeži odesílat svou rezignaci. Vypravili jsme se za ním na bilanční rozhovor.


„Jsou věci, které se už ve svém věku nenaučím, a proto se také chodí na odpočinek,“ konstatuje v bilančním rozhovoru pražský arcibiskup – kardinál Dominik Duka. Snímek Roman Albrecht/Člověk a Víra
 
S jakými pocity budete svou rezignaci odesílat?

Cítím to jako součást přirozeného běhu světa, uzavře se tím jedna kapitola mého života. Když jsem byl v civilním zaměstnání v plzeňské Škodovce, těšil jsem se na šedesátiny s tím, že pak si dám nohy na trnož a budu se moci za svým životem trochu ohlížet a bilancovat. Církev mi to ale prodloužila, protože předběhla dobu a stanovila mi hranici odchodu do důchodu až na 75 let. Rezignační dopis mám už v hlavě připravený, ale pan nuncius mě upozornil, že ho můžu stejně poslat až v den narozenin. Pro vás novináře bych užil přirovnání: ocitám se v době uzávěrky. Co jsem udělal, to jsem udělal, ale na nějaké větší projekty je už pozdě bycha honit.

Ale jak vás tak poslouchám, mluvíte, jako byste opravdu počítal s tím, že papež vaši rezignaci přijme…

Nemohu a ani nechci předvídat. Jen počítám s tím, že ten životní předěl zkrátka přijde. Vždycky jsem dokázal své poslání a misi dokončit a pak i odložit. Nikdy jsem se nevracel a nepletl zpětně do toho, co už mým úkolem nebylo.

Co byste tedy chtěl ještě dokončit a co naopak již pouštíte ze zřetele?

Chtěl bych dokončit dostavbu katedrály, aby se tam rozezněly varhany, které měly zahrát už ke stému výročí založení republiky. To už se sice nepovede, ale budou znít v prvním roce další stovky. Za velmi důležité a nutné jsem považoval dořešení vztahu církve a státu. Jsem rád, že se to podařilo uzavřít – a stálé vracení se k otázce částečného odškodnění a majetkoprávního vyrovnání považuji za evergreen, který rádi opakují lidé, kteří vzpomínají na slavnou dobu své diktatury.

A co přenecháte svému nástupci?

Nestihl jsem svolat diecézní synodu v Hradci Králové, kde jsem to slíbil osobně, a nestačím ji uspořádat ani v Praze, kde jsem v této věci převzal závazek pana kardinála Miloslava Vlka.

S velkou naléhavostí budu předávat svému nástupci obnovu katecheze v pražské arcidiecézi, kde v této věci stále překonáváme dědictví minulosti. Výuka náboženství na školách byla komunisty likvidována v první řadě v hlavním městě. Dvě a půl generace kněží s ní nemělo téměř žádnou zkušenost. Je to úkol pro církev nejen v Praze, ale v rámci celé republiky.

Co se vám na pražském arcibiskupství povedlo?

To nechám posoudit jiné. Zdálo se, že se nám daří obnova liturgického života v katedrále. Pak ale přišla bezpečnostní opatření, která natolik zkomplikovala situaci, že je těžké postupovat dál. Katedrála se alespoň naplno otevřela cizincům, i když při ní vlastně není žádná živá farnost. Zároveň slouží jak celostátní, tak mezinárodní účasti věřících při slavnostních bohoslužbách. Mám radost, že se podařilo zrekonstruovat osvětlení katedrály.

Těší mě, že se nám daří pořádat Noc kostelů. Velkým přínosem pro naši místní církev byly i evangelizační Dny víry či mezinárodní setkání mladých z Taizé. Na základě těchto zkušeností varuji před rozdělováním společnosti na „my“ a „oni“. To do církevního prostoru nepatří.


Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

JIŘÍ MACHÁNĚ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay