Biblista má projet Izrael na oslu

Vydání: 2019/17 Obnova pokladu křesťanství, 23.4.2019, Autor: Vít Hájek

Evangelický teolog, historik a vysokoškolský pedagog PETR POKORNÝ je považován za jednoho z mezinárodně uznávaných doyenů novozákonní biblistiky. Co tento obor obnáší a jak se k němu dostal, přibližuje ve svém životním příběhu.


„Biblista by měl pobýt určitou chvíli v Izraeli a projet všechna ta místa na oslu,“ říká doyen naší novozákonní biblistiky Petr Pokorný. Snímek autor


Biblistika je dost specifický obor. Čím bylo u vás na něj zaděláno?

Obecně tím, že Bible měla v naší rodině vysokou prestiž. Druhá věc byla, že mě rodiče dali na klasické gymnázium, takže od deseti let jsem se už učil latinu, později řečtinu. Měl jsem tedy jakousi průpravu už tehdy.

Od dětství ale asi nebyla vaším koníčkem...

To určitě ne. Jako kluk jsem chtěl být sedlákem. To mě bavilo. Koně, krávy, pole. Příbuzní mi z legrace radili, že bych se mohl přiženit někam na statek. Jsem moc rád, že to nevyšlo, protože bych nejspíš skončil jako jezeďák.

Takže hned potom jste začal uvažovat o teologické fakultě?

Ještě ne. Přemýšlel jsem nejdřív o přírodních vědách, což bylo asi pod vlivem mého dědečka, který byl sice lékař, ale sbíral brouky a byl to proslulý entomolog. Můj starší bratr sice studoval teologii, ale právě proto jsem na teologii nechtěl, aby si lidi nemysleli, že se po něm opičím.

Kdy došlo ke zlomu?

Během druhé světové války, když zavřeli vysoké školy. Bratr studoval teologii pololegálně, pracoval v Brně a jednou za měsíc jezdil do Prahy. Když jsem viděl, co se bratr učí, začalo mě to zajímat.

Pro teologii jsem se ale rozhodl až po únoru 1948, kdy jiná studia byla omezená předepsaným světonázorem a teologie se mi zdála přece jen svobodnější. Tehdy měl v Brně přednášku profesor Hromádka. Řekl jsem mu o svém plánu a on mě povzbudil: „Budeš jeden z generace, která vlastně provede světový experiment, zda křesťanství přežije i v režimu, který mu není nakloněn.“

Byl tehdy problém se na teologii dostat?

Tehdy ne tolik, jako později. My jsme byli jako evangelíci menšinou a diskriminace na nás dolehla až v době normalizace. Paradoxem bylo, že se na teologických fakultách nesměl učit marxismus. Marxisticky vzdělaní teologové by byli nebezpeční. Marxe jsme mimo osnovy četli v semináři systematické teologie. Když jsem ve třetím ročníku začal chodit na bytové semináře profesora Patočky, probíral Marxovy filozoficko-ekonomické manuskripty.

Studenti teologie, byť jako vysokoškoláci, museli tehdy na dva roky na vojnu.

Většinou to bylo víc než na dva roky, ale náš ročník šel už jen na dva roky a dva měsíce. To byl pokrok proti PTP. Dostal jsem se na školu zdravotnických instruktorů v Ružomberku, kde se nás sešlo na dvacet teologů z Česka i Slovenska. Armáda byla po ženevské konferenci znejistělá. To byl rok 1956 – předzvěst Pražského jara, udušená sovětskou okupací Maďarska.

Když jsem se vrátil k útvaru, dlouho jsem jako absolvent školy nebyl povýšen, protože můj velitel nedovedl žádost o povýšení napsat. Ale měl jsem svou ošetřovnu a v klidu jsem si tam mohl psát svou dizertaci o Těle Kristově v epištole Efezským. Kontrarozvědčík jednou kontroloval mé knihy, ale naštěstí nečetl anglicky ani německy, a tak mu stačilo, že měly razítko se lvíčkem z fakultní knihovny.

Kde jste sháněli kvalitní literaturu?

Měli jsme dobrou knihovnu na fakultě a také ta univerzitní měla předplacenou velkou část teologické literatury. Předplacené německé a anglické knižní řady dobíhaly po únoru 1948 až do padesátých let. Potom jsme byli odkázáni na dary z ciziny.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Prof. ThDr. PETR POKORNÝ, DrSc. (nar. 21. dubna 1933 v Brně), teolog a historik řecké literatury, spoluzakladatel Centra biblických studií Akademie věd ČR a UK v Praze. Autor řady mezinárodně vydaných vědeckých knih a článků. Zaměřuje se na raně křesťanskou teologii, na bádání o Ježíšovi a hermeneutiku. Působil na univerzitách v Německu a USA. Je řádným členem (v letech 2012–2014 předsedou) Učené společnosti ČR a čestným doktorem univerzit v Bonnu, Budapešti a Petrohradu.

VÍT HÁJEK

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay