Rozdělené město, rozdělená země, rozdělený svět

Vydání: 2011/33 Berlínská zeď, 9.8.2011, Autor: Aleš Palán

„Železná opona“ se napříč Evropou snesla hned po skončení druhé světové války. Winston Churchill o ní promluvil poprvé už v březnu 1946 v americkém Fultonu. Symbol „železné opony“ – Berlínská zeď – se ale začal stavět až později. První dráty mezi sovětskou zónou a sektory spravovanými Spojenci byly v centru Berlína nataženy 13. srpna 1961.

V těchto dnech si tak připomínáme padesát let od chvíle, kdy byly v Berlíně rozhodnutím komunistických mocipánů rozděleny některé rodiny, mnozí lidé den ze dne nemohli do práce nebo do svého kostela. Zeď se brzy stala nejen symbolem rozděleného města, ale i rozděleného světa.
První blokáda Berlína se uskutečnila už v létě 1948 a trvala zhruba rok. Sověti poté, co Spojenci provedli ve spravovaných sektorech měnovou reformu, uzavřeli silnice a hodlali západní sektory města vyhladovět. Jejich cílem měla být anexe celého Berlína. Spojenci však odpověděli zorganizováním leteckého mostu. Na letišti Tempelhof v americkém sektoru (dnes už k dopravě nepoužívaném) přistávaly zásobovací stroje v minutových intervalech. Letouny převážely jídlo, léky, uhlí, benzín, zkrátka vše, co více než dva miliony obyvatel západní části Berlína potřebovaly k přežití. Po roce blokády Sověti silnice znovu otevřeli.
I v době, kdy už bylo Německo v roce 1949 rozděleno na část západní (Spolková republika Německo) a východní (Německá demokratická republika), byl Berlín formálně stále spravován čtyřmi vítěznými mocnostmi: Američany, Francouzi, Brity a Rusy. Zatímco na jiných místech Evropy byla „železná opona“ už v podstatě neprůchozí – v Československu to platilo od počátku padesátých let – Berlín byl jakýmsi úzkým hrdlem lahve, kudy na Západ odešly zhruba tři miliony Němců.

165 kilometrů
Komunistický šéf Walter Ulbricht sice v polovině července 1961 jakékoliv zprávy o tom, že se chystá izolace Berlína, označil za lživé, o necelý měsíc později – v noci z 12. na 13. srpna – byl však městem natažen ostnatý drát. Mnoho lidí ho ještě stihlo překonat, než za pár dnů začala výstavba skutečné zdi. Ta byla v průběhu let stále vylepšována, východoněmečtí soudruzi o ní hovořili jako o nejlepším systému hraniční obrany na světě. Z východní strany se k ní nikdo nesměl přiblížit – předcházelo jí minové pole, sektor, kde hlídkovali pohraničníci s ostře nabitými zbraněmi a se psy, protitankové zátarasy a konečně následovala téměř čtyřmetrová zeď. V domech na východní straně zdi byla zazděna okna, některé budovy byly přímo srovnány se zemí. Západní sektory Berlína byly záhy touto zdí obkrouženy i ze strany, kde město sousedí s Braniborskem. Celý prostor se ocitl v naprosté izolaci. Délka zdi dosáhla 165 kilometrů. Při pokusu jí překonat zahynuly stovky lidí, tisíce jich byly chyceny a za nedovolené opuštění republiky žalářovány.
Zeď padla 9. listopadu 1989. Na základě nepřesné formulace člena vedení komunistické strany v televizním vystoupení se obyvatelé NDR začali hromadně stahovat před několika hraničními přechody ve zdi. Pohraničníci záhy v obavách zvedli závory a lidé začali volně proudit na Západ. Berlíňané s kladivy a sbíječkami si začali na zdi spontánně vylévat svou frustraci. K likvidaci Berlínské zdi se brzy připojily i státní orgány. Zeď mezi Východem a Západem zmizela – alespoň ta betonová, mnohé bariéry a předsudky však přetrvávaly ještě léta. A mnohé dost možná přetrvávají stále…


Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay