Romka Magdaléna pomáhá dalším Romům

Vydání: 2008/37 Nové moderní způsoby výchovy, 9.9.2008, Autor: Ivana Jeništová

Příloha: Doma

Magdaléna Mandatová, která v letos v listopadu oslaví sedmapadesáté narozeniny, pochází z Lučence na středním Slovensku. Narodila se v katolické romské rodině. Maminka všech svých osm dětí vychovávala k soběstačnosti a k odpovědnosti. Paní Magdaléna dodnes vzpomíná, jak si k ní v pozdějších letech přišla vypůjčit padesát korun, aby mohla svým dětem udělat oběd, s tím, že odpoledne bude výplata a všechno vrátí. Maminka jí nepůjčila. A ještě se zlobila, že dcera nehospodaří tak, aby si půjčovat nikdy nemusela. Tyto zásady se Magdaléně vryly hluboko do srdce. Když přišla v roce 1991 do Olomouce, měla jen základní vzdělání. Provdala se za neromského muže a několik let uklízela v nemocnici. „Pak jsem si v časopise Romano hangos – Romský hlas přečetla, že brněnská Masarykova univerzita hledá zájemce o bezplatné studium na romského asistenta. Bylo mi už dvaapadesát let, ale na univerzitě mi řekli, že to nevadí. Tak jsem ještě s jednou známou z Olomouce absolvovala půlroční kurz na romskou asistentku. Vždycky jsem od pondělí do čtvrtka pracovala, v pátek studovala a v neděli nahrazovala pátek. A protože se mi líbilo chodit do školy, přihlásila jsem se pak do dalšího půlročního kurzu v oboru osobní odborný poradce na brněnské Vysoké škole Jana Amose Komenského. I ten jsem absolvovala na jedničku,“ vypráví o svých studiích Magdaléna Mandatová.

Začínala jako uklízečka, dnes hledá práci jiným
Vzdělání jí umožnilo začít spolupracovat se sdružením SPOLU. A tato spolupráce pak vedla k tomu, že se mohla podílet na projektu podporovaného zaměstnání, který vznikl při Krajském úřadě v Olomouci. „Do konkurzu na toto místo nás přišlo sedm. Asi jsem se jim líbila, protože vybrali jen mě,“ usmívá se Magdaléna, která po dvou a půl letech přešla s celým projektem z Krajského úřadu pod křídla Charity Olomouc. A jako pracovní konzultantka, která pomáhá romským mužům i ženách hledat práci, zde působí dodnes. Na otázku, co ji vedlo k rozhodnutí dělat zrovna tohle, odpovídá: „Často jsem viděla, jak Romové sedí v čekárně na nějakém úřadě, a po hodině čekání jsou s nimi hotoví za pár minut. Připadalo mi, že se nevhodně chovají Romové i ti, za kterými na úřady chodí. Proto jsem chtěla začít pro ně něco dělat.“

Když zaměstnavatel odmítne žadatele proto, že je Rom, chce se mi brečet
„Dnes mám pocit, že tu nesedím zbytečně,“ pokračuje paní Magdaléna. Mockrát se podaří najít někomu práci, přesvědčit zaměstnavatele, aby některého Roma přijal. Z toho mám velkou radost. Když se něco nepovede, přemýšlím, kde jsem udělala chybu, a jsem z toho smutná. Obzvláště když nějaký zaměstnavatel odmítne žadatele o práci jen proto, že je Rom. Z toho se mi chce pokaždé brečet.“
Pokud jde o rasismus a diskriminaci, Magdaléna osobně se s ní nikdy nesetkala. Zná ji však od klientů. Jí samotné se stává, že se jí sousedé v domě, kde bydlí, ptají, proč o sobě říká, že je Romka, když na to vůbec nevypadá.

Jsem Romka a nemám se za co stydět
„Já se ale ke své národnosti hlásím. Umím romsky, znám romskou literaturu, písničky, tance, vařím romská jídla, třeba holúbky nebo marikle, a nechtěla bych, aby se nevědělo, že jsem Romka. Nemám se za co stydět,“ říká paní Magdaléna. I když uznává, že mezi lidmi panují předsudky proti Romům, domnívá se, že za mnohé problémy si Romové mohou sami. „Zaměstnavatelé mají často nějakou špatnou předchozí zkušenost s romskými pracovníky. To se potom těžko odbourává. A Romové sami se leckdy málo snaží. Je to samozřejmě případ od případu, jsou i Romové, kteří si pomoc zaslouží, protože jinak by bez vlastního zavinění skončili třeba bez střechy nad hlavou,“ vysvětluje své pocity a zkušenosti Magdaléna a dodává, že ani její tři děti nepoznaly diskriminaci na vlastní kůži. „Nejstarší syn se živí populární hudbou a pendluje mezi Švédskem a Německem. Dcera se provdala do Itálie, teď dokončila státnice z italštiny. A nejmladší syn je houslista. Hraje vážnou hudbu a pohybuje se po celém světě,“ uzavírá s úsměvem i s hrdostí v hlase Magdaléna Mandatová, žena, která především pomáhá druhým.


Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay