Resuscitovat, nebo ne?

Vydání: 2007/30 Jak vychovat děti ve víře?, 24.7.2007

Příloha: Perspektivy

Zatímco píši tento text, Ariel Šaron, bývalý izraelský premiér, žije. Žije? Je „na přístrojích“ a v dlouhodobém bezvědomí. Byl by dávno zemřel, ale „politicky“ se to nehodilo, proto mu v tom zabránili. A on tedy „žije“. Politický profit zákroku dávno vyhasl. Není to vůči němu, vůči důstojnosti jeho osoby, vůči majestátu života a majestátu smrti – podraz?
Býváme svědky příběhu, skutečného i filmového, kdy těžký úraz nebo chorobný destruktivní proces dospěje na sám práh smrti. Té však vymoženosti moderní medicíny zabrání. Kvalita života postiženého člověka se pak limitně blíží nule. Co teď? Dřív se to nestávalo, lidé prostě zemřeli, protože nebyly „přístroje“. Lze jejich užití pokládat za záchranu života, je-li ten život spoutaný, omezený, trýznivý, nesvobodný? Lze pokládat nechuť těch lidí k takovému živoření za odmítnutí daru života? Anebo jde o poctivé přijetí konce, který však byl tentokrát znemožněn neuváženým medicínsky rutinním zákrokem? A jak posuzovat v těchto případech „odpojení od přístrojů“? Je to usmrcení? Anebo dovolení zemřít?
Je to závažný problém lékařské etiky. Teologická morálka v tom má jasno v obecné rovině: nemá-li život šanci, pak umírání nadbytečnými zásahy neprodlužovat a smrti nebránit. Posuzování v konkrétních případech tak snadné není. Co když se podařilo důmyslným zákrokem základní životní funkce uchovat, a teprve dodatečně se zjistí, že by bylo lépe, kdyby se tak nestalo? Přitom o samotném zákroku rozhodoval někdo, kdo budoucí problémy nebral v úvahu, nikoli tedy pacient, kterého se to bytostně týká!
V těchto krajních případech je intervence technicky zdatné medicíny sama o sobě problematická. Máme snad morální povinnost její nabídku v každém případě přijmout? Lékaři působící v oboru urgentní medicíny nebo na anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) se často řídí rutinní směrnicí „heroické medicíny“ (nutí je k tomu i zákon) a bojují se smrtí do posledního pacientova dechu. Ten boj je tu míněn ryze biologicky. Snad by bylo správnější hrát s pacientem otevřenou hru a říci mu třeba toto: „Za jiných okolností bys zemřel. Je tu ale možnost, že bys jako by dýchal, krev kolovala, ledviny fungovaly, možná by se ti vrátilo vědomí, možná ne, a pokud se ti vrátí, budeš si možná zoufat. Chceš tuto nejistou nabídku přijmout?“ Tato nabídka se vymyká morálně-psychologické praxi lidstva, jak se ustálila v průběhu celých tisíciletí. Už proto by snad měl mít pacient právo říci ano, anebo ne.
Pacient však takového dialogu nebývá schopný, protože jeho možnosti jsou podstatně omezené, ba vyloučené, je např. v bezvědomí. Měl by se tedy vyjádřit včas, dokud může. Tak vznikla myšlenka vhodnosti a potřebnosti předběžného vyjádření pacientovy vůle pro takový případ. Měl by se vyslovit, dokud je zdráv a pokud všechny významné okolnosti dobře zvážil. V USA tomu říkají „living will“ (s tím, že ji lze časem měnit). V Německu tomu říkají „Patientenverfügung“, neboli pacientovy dispozice pro takovou krajní situaci, ale veřejná debata na toto téma se tam teprve rozbíhá. Vžitý český název pro toto pacientovo rozhodnutí zatím nemáme. Někteří navrhují „pacientské pořízení“. Zda se ujme, nevíme. Dosud u nás ani nevznikla veřejná rozprava. Dříve či později však bude to téma nastoleno i u nás. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay