Raději než slovy děkovat činy

Vydání: 2004/48 Přichází advent, 20.11.2004, Autor: Iva Tereza Grosskopfová

Příloha: Doma

RADIM ŠPAČEK, filmový režisér a scenárista. Upozornil na sebe již ve velmi raném věku, kdy natočil ve válčícím Sarajevu svoji prvotinu Mladí muži poznávají svět. Z další  režijní práce jmenujme například film Rychlé pohyby očí nebo Zpráva o stavu světa. Rád cestuje a ze svých cest si přiváží nejen poznání, ale většinou i filmový materiál.

Vy jste se poměrně brzy postavil na vlastní nohy.Odpoutal jste se od rodičů a odcestoval do země, kde se válčilo. Co bylo pro vás tím hnacím motorem?


Film Mladí muži poznávají svět vypovídal o tom, jak silná u mě byla potřeba poznávat. Odjel jsem do válkou zmítaného Sarajeva a natočil tam během roku a půl celovečerní film. Tím jsem se vlastně utrhl z domova a představoval si svůj život jako neustálé cestování a natáčení. V realitě tomu pak nebylo přesně tak - ačkoli se k svým cestám vracím. Nyní odjíždím na půl roku do Indie. Chci se tam zklidnit, rozhlédnout kolem sebe a tak trochu se zamyslet nad tím, kam mám svůj život směřovat dál. 

Znamená to zřejmě, že svoboda je pro vás hodně důležitá?

Pro mě byla svoboda především v tom zbavení se nadvlády rodičů. Velmi záhy jsem se osamostatnil a teprve pak pochopil, že svoboda znamená především vlastní odpovědnost. Bez toho by se nejednalo o svobodu. Zjistil jsem dokonce, že je někdy dobré trochu z té své svobody ubrat.

Jaký máte s otcem vztah?

Máme za sebou nyní období, kdy jsme spolu velmi intenzivně spolupracovali. Zpočátku se mi do toho nechtělo, protože mi až tak nesedělo zvolené téma a také jsem se obával spolupráce. Ale nyní jsem rád, že jsem se do toho pustil. Spolupráce na Etiketě hodně utužila náš vztah. Bylo to moc dobré období.

Čím vás v poslední době filmařina obohatila?

Točil jsem nedávno o indické komunitě žijící v Česku. Zjistili jsme zajímavou věc, že tito lidé příliš nepoužívají slovo „děkuji“. Jedna dívka řekla, že oni díky raději než slovy vyjadřují svými činy. To je pro mě nová věc a myslím, že by to prospělo i nám, Čechům. Místo toho, abychom si stále za něco děkovali, bylo by fajn, kdybychom to občas uměli ukázat. Ne slovy, stačí úsměv.

Věříte v Boha?

Jsem na tom podobně jako otec, ale řídím se heslem: Nikdy neříkej. A také nevím, co mě na mých cestách ještě může potkat. Věřících lidí si ovšem velmi vážím a vzpomínám si, že byly v životě i chvíle, kdy jsem jim záviděl.

* * *

LADISLAV ŠPAČEK . Původním povoláním pedagog, dlouholetý mluvčí prezidenta republiky Václava Havla a ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. V letech 1990-92 působil jako redaktor, komentátor a parlamentní zpravodaj Československé televize. Rád vzpomíná na roční práci na natáčení nedávného seriálu Etiketa (o společenském chování) pro ČT, který režíroval jeho syn.

Láká vás dobrodružství?

Váš syn si ho užívá po plných hrstech na svých cestách, ale že by byl mluvčí prezidenta dobrodruhem?Jsem také dobrodruh, jen to skrývám za fasádou serióznosti. Naopak závidím Radimovi, že může realizovat své dobrodružné plány. Dobrodružství je v nás obou. Ostatně mít na rozhodnutí, zda vstoupím do služeb Hradu, jen pár sekund a rozhodnout se, aniž bych tušil, jaké životní změny mi to přinese, bylo také velké dobrodružství, v němž jsem zůstal 11 let. Vlastně jsem procestoval 50 zemí. Ale to bylo v kravatě a obleku.

Zůstal vám v životě také čas na ohlédnutí se či na „vyhlédnutí“ dál?

Václav Havel tomu říkal usebrání se. Člověk by ten dostatek času a klidu měl mít - na zastavení se, rozhlédnutí se a zodpovězení otázek: „Jdu správným směrem? Chci opravdu to, co dělám?“ Je to podobné, jako když běžec běží lesem, kolem dokola vidí stromy a má pocit, že mu to dobře utíká. Ale najednou zjistí, že neví kam. Dříve toho času na zastavení příliš nebylo.

Věříte v Boha?

Jsem racionální typ, věřím tomu, co se dá rozumem ověřit. Víra je něco, co člověku musí být dáno. Na svých cestách světem jsem poznal různá náboženství, vážím si jejich integračních a kulturotvorných rolí. My všichni - ať chceme, nebo nechceme – jsme ovlivněni křesťanstvím, které je kolébkou euroatlantické civilizace, a tak i na mně jsou patrné jeho stopy v hodnotovém systému, ve vztahu k bližním, k umění.

Jaký je váš vztah se synem?

Dlouhou dobu jsme o sobě vlastně příliš nevěděli. Radim odešel z domu a žil úplně odlišným životem od života příslušníka vládního establishmentu. Na rozhovory o životě nezbývalo moc času. V posledním roce jsme se díky natáčení Etikety naopak stýkali velmi intenzivně a poznali jsme se při práci. Radim je vynikající režisér. Celý život jsem si myslel, že můj syn není precizní, ani odpovědný. Velmi jsem se mýlil. Má navíc výborný dar - dokáže velmi dobře komunikovat s lidmi, získat si je a má k nim úctu.

Co je pro vás důležité?

Lidské vztahy.

Co by si lidé měli více osvojit?

Měli by se dokázat zbavit izolace svého mikrosvěta a být schopni vidět dál. Velmi mi vadí, že když přijedu třeba z Londýna nebo z Paříže, vidím všude kolem jen monotónní české tváře bez úsměvu. Whoopi Goldbergová (černošská herečka) mně jednou na otázku, co ji šokovalo v Čechách (kam přijela na filmový festival), odpověděla, že to, když vstoupila do sálu a tam sedělo 1200 bělochů a žádný černoch. Představte si, že byste byli v podobné situaci jedinými bělochy. Uvědomil jsem si, jak hodně je naše společnost monokulturní a monoetnická a stále ještě xenofobní. Přirozenější je, aby svět byl propojený a lidé tolerantnější. A my jsme přece už patnáct let součástí planetární společnosti. To, co se děje třeba v Iráku nebo na Kubě, to se týká i nás.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay