Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Vydání: 2019/29 Rekordní a misijní konference, 16.7.2019, Autor: Karel Pučelík

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné časy. Po období, kdy tam nebyla stálá duchovní služba ani pravidelné bohoslužby, se stává vyhledávaným cílem poutníků i turistů.

Hora Matky Boží z ptačí perspektivy. Snímek Hora Matky Boží Králíky

Hora Matky Boží nedaleko Králík je výrazným bodem okolní kopcovité a často mlhavé krajiny. Události minulého století ale několikrát zamlžily i osud kláštera. Nová naděje však vysvitla v roce 2013, kdy se na žádost hradeckého biskupa Jana Vokála odlehlého poutního místa ujal P. Karel Moravec. Ten musel uznat, že stavba neodpovídá potřebám moderního světa, neboť nebyla vhodná ani jako bydlení pro kněze či komunitu.

Využít potenciál kláštera

Klášter, stojící téměř na samých hranicích s Polskem, se měl otevřít nejen věřícím. „Viděl jsem, že je potřeba zde obnovit duchovní život, postarat se o bohoslužby a slavení svátostí pro poutníky, využít potenciál kláštera pro duchovní obnovy a pobyty, ale také toho, že Hora Matky Boží je oblíbeným místem, kam přicházejí každoročně desítky tisíc turistů,“ popisuje současný administrátor.

P. Moravcovi s týmem několika spolupracovníků se během pár let podařilo upravit upadající klášter do stavu, aby mohl sloužit hostům, kteří do Králík stále častěji míří. Při rekonstrukci se pamatovalo i na to, jak pravidelně zapojovat nezaměstnané z místního úřadu práce.

Postupně se v opravovaných objektech konečně začali scházet lidé při exerciciích a duchovních obnovách. Rostoucí oblibu dokládají i čísla: ročně branami projde přes padesát tisíc návštěvníků. Další duchovní centrum vylidněného pohraničí tak začalo opět ožívat, podobně jako třeba nedaleký Neratov.

Místo s výhledem i historií

Příchozí kromě historické památky často obdivují i okolní přírodu, která barokní stavbu obklopuje ze všech stran. „Klášter je dominantou krajiny, je odsud krásný výhled na okolní hory,“ popisuje P. Moravec. Pod vrcholem blízkého Králického Sněžníku pramení i řeka Morava.

Zajímavá je také historie místa. „V roce 2012 tady byl otevřen Památník internace, který se v souvislosti s chystanými stavebními úpravami bude stěhovat do Králík. V klášteře pak bude součástí prohlídkového okruhu vlastní expozice, připomínající zdejší internaci a nedobrovolný pobyt řeholních sester,“ uvádí P. Moravec. Za povšimnutí stojí i barokní kaple Svatých schodů, kterých je na našem území jen několik.

I díky oblibě u veřejnosti tak budou práce pokračovat. Od roku 2017 biskupství vlastní rovněž přilehlý Poutní dům, který čeká v nejbližších měsících kompletní rekonstrukce. Chystá se i přestavba průčelí, které by se mělo vrátit do podoby před úpravami z 80. let, dále bezbariérový vstup do kostela i kláštera a v plánu je rovněž vybudování nového sociálního zázemí pro návštěvníky.

Dějiště internace

Vznik poutního místa, ležícího nedaleko hranic s Polskem, se pojí s působením královéhradeckého biskupa a králického rodáka Tobiáše Jana Beckera, kterého toto místo zaujalo už v dětství. Okolí bylo totiž v hledáčku věřících ještě předtím, než samotná myšlenka stavby kostela vůbec vznikla. Mezi místními obyvateli třeba kolovaly zvěsti o záři vycházející přímo z nitra hory a další příběhy, které místo zahalovaly tajemstvím.

Práce na trojlodním kostele Nanebevzetí Panny Marie v barokním slohu započaly v roce 1696. Po jejich dokončení o čtyři roky později byl do něj přenesen obraz Panny Marie, který je kopií malby v římské bazilice Santa Maria Maggiore, jejímž autorem má být údajně evangelista sv. Lukáš. Biskup Becker si právě tento obraz velmi oblíbil. O několik let později přibyl i výrazný ambit a klášter servitů (Řádu služebníků Mariiných).

Po desetiletích vzestupu přišly i těžké chvíle. První ranou, z níž se musel klášter vzpamatovávat, byl požár v roce 1846. Mnohem horší osud čekal poutní místo o století později za vlády komunistů.

Servity v konventu ve druhé polovině devatenáctého století vystřídal tehdy mladý řád redemptoristů. Následovníci sv. Alfonse z Liguori budovu obývali až do roku 1950, kdy se nad klášterem i celou církví v Československu začala stahovat mračna. Po komunistickém puči a nechvalně známé „Akci K“ se odvíjela patrně nejbolestnější kapitola poutního místa, neboť se na více než deset let stalo internačním střediskem pro mnoho řeholníků. Sestry zde následně zůstaly až do roku 2002, kdy se opět do prostor vrátili redemptoristé. Jejich počty ale na udržování chodu dalšího kláštera nestačily.

Doba komunistického režimu se podepsala i na chátrajícím stavu budov. Naštěstí se ale našla řada dobrodinců, kterým Hora Matky Boží stále ležela na srdci. O obnovu poutního areálu se v 90. letech zasloužili i němečtí rodáci – například Franz Jentschke k tomuto účelu založil nadaci poté, co byl na přímluvu Matky Boží z Králík zázračně uzdraven.

KAREL PUČELÍK


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Publicistika



Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay