Půst je příležitostí k proměně. Využijme ji

Vydání: 2017/9 Jak mají křesťané reagovat na uprchlíky?, 28.2.2017

Příloha: Průvodce postní dobou

Je před námi období, které můžeme naplnit sebezápory i proměnou vztahů k lidem okolo nás

Čtyřicet dní do Velikonoc, které jsou před námi, nás zve k proměně. Nutně nemusí být způsobena jen askezí či sebezáporem. K postní době můžeme přistoupit také jako k výzvě ke smíření nebo prohloubení modlitby.


Půst je vyjádřením vztahu k tomu druhému: k Bohu, lidem, tvorům, světu.

Co si budeme nalhávat: jsou i populárnější liturgická období. Půst míváme často spojený s představou sebezáporu. Jistou míru odříkání si během půstu mnoho z nás i „dopřeje“: vyhneme se některým pokrmům, omezíme zábavu, vezmeme do ruky knihu s duchovní tematikou... Sem tam uděláme i nějaký ten dobrý skutek či přispějeme na bohulibé účely. Stačí to? A je právě tohle podstatou půstu?

Postní přílohu KT jsme zaměřili na postní témata, která bývají opomíjená. Půst od něčeho, nebo půst k něčemu? To je výzva, nad kterou se zamyslel kanovník kapituly Všech svatých na pražském Hradě a vysokoškolský pedagog P. Matúš Kocian. „Slovo půst by si dnes leckdo mohl splést s dietou. V ní jde ale o mě, o moje dobro. V postu jde o někoho jiného. Půst je vyjádřením vztahu k tomu druhému: k Bohu, lidem, tvorům, světu,“ uvádí P. Kocian.

Půst jako čas modlitby bylo redakční zadání pro někdejšího trapistického mnicha a dnešního faráře na Dobříši P. Karla Satoriu. „Půst je stejný rok co rok, jen my jsme o rok jiní,“ zamýšlí se tento autor duchovní literatury. A pokračuje: „Jak jiní? Ani taková otázka není na začátku postu úplně marná.“

Psychoterapeutka Marie Kutilová uchopila půst jako čas vhodný ke smíření, salesián P. Ladislav Heryán zaměřil svou úvahu na každodennost postu. P. Radek Tichý, kněz, který stojí za internetovým projektem liturgie.cz, čtenáře provede postní liturgií. „Každoroční návrat šesti kajících týdnů nám říká, že je třeba neustále se obracet,“ vysvětluje.

P. Daniel Janáček se pak zvlášť zamýšlí nad čtvrtou nedělí postní, nedělí Laetare. Vesel se, Jeruzaléme! I tato výzva patří do postní doby. „Smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista mu dává smysl, cíl a světlo: žít jako vykoupený, v církvi, v těle Kristově, s ní a v ní putovat do věčného Jeruzaléma,“ píše P. Janáček.

Ať se postní příloha KT stane svým čtenářům drobným duchovním průvodcem postní dobou.

(tok, pal)
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy



Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay