Půst je příležitostí k proměně. Využijme ji

Vydání: 2017/9 Jak mají křesťané reagovat na uprchlíky?, 28.2.2017

Příloha: Průvodce postní dobou

Je před námi období, které můžeme naplnit sebezápory i proměnou vztahů k lidem okolo nás

Čtyřicet dní do Velikonoc, které jsou před námi, nás zve k proměně. Nutně nemusí být způsobena jen askezí či sebezáporem. K postní době můžeme přistoupit také jako k výzvě ke smíření nebo prohloubení modlitby.


Půst je vyjádřením vztahu k tomu druhému: k Bohu, lidem, tvorům, světu.

Co si budeme nalhávat: jsou i populárnější liturgická období. Půst míváme často spojený s představou sebezáporu. Jistou míru odříkání si během půstu mnoho z nás i „dopřeje“: vyhneme se některým pokrmům, omezíme zábavu, vezmeme do ruky knihu s duchovní tematikou... Sem tam uděláme i nějaký ten dobrý skutek či přispějeme na bohulibé účely. Stačí to? A je právě tohle podstatou půstu?

Postní přílohu KT jsme zaměřili na postní témata, která bývají opomíjená. Půst od něčeho, nebo půst k něčemu? To je výzva, nad kterou se zamyslel kanovník kapituly Všech svatých na pražském Hradě a vysokoškolský pedagog P. Matúš Kocian. „Slovo půst by si dnes leckdo mohl splést s dietou. V ní jde ale o mě, o moje dobro. V postu jde o někoho jiného. Půst je vyjádřením vztahu k tomu druhému: k Bohu, lidem, tvorům, světu,“ uvádí P. Kocian.

Půst jako čas modlitby bylo redakční zadání pro někdejšího trapistického mnicha a dnešního faráře na Dobříši P. Karla Satoriu. „Půst je stejný rok co rok, jen my jsme o rok jiní,“ zamýšlí se tento autor duchovní literatury. A pokračuje: „Jak jiní? Ani taková otázka není na začátku postu úplně marná.“

Psychoterapeutka Marie Kutilová uchopila půst jako čas vhodný ke smíření, salesián P. Ladislav Heryán zaměřil svou úvahu na každodennost postu. P. Radek Tichý, kněz, který stojí za internetovým projektem liturgie.cz, čtenáře provede postní liturgií. „Každoroční návrat šesti kajících týdnů nám říká, že je třeba neustále se obracet,“ vysvětluje.

P. Daniel Janáček se pak zvlášť zamýšlí nad čtvrtou nedělí postní, nedělí Laetare. Vesel se, Jeruzaléme! I tato výzva patří do postní doby. „Smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista mu dává smysl, cíl a světlo: žít jako vykoupený, v církvi, v těle Kristově, s ní a v ní putovat do věčného Jeruzaléma,“ píše P. Janáček.

Ať se postní příloha KT stane svým čtenářům drobným duchovním průvodcem postní dobou.

(tok, pal)
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy



Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay