Vydání: 2019/20 Biskupové k eurovolbám, 14.5.2019, Autor: Jiří Prinz

 
Podle řady politiků i politických komentátorů půjde tentokrát o jedny z nejdůležitějších voleb v historii EU. V uplynulém volebním období totiž prošla Unie řadou zatěžkávacích zkoušek, které významně narušily její soudržnost. Migrační krize, brexit či terorismus starý kontinent hluboce rozdělily. V mnoha státech EU jsou na vzestupu protiunijní strany.
Také nemálo křesťanů v Česku má pocit, že Evropská unie je zbytečná, a někteří ji dokonce rovnou označují za neomarxistický projekt – jako kdyby se myšlenka na evropskou integraci zrodila za studentských bouří na západoevropských univerzitách v roce 1968. Tak tomu ale není. Pravdou zůstává, že u zrodu Evropské unie stáli křesťané.
Prvopočátky moderních snah o sjednocení evropských národů dokonce sahají do západočeských Poběžovic, kde s myšlenkou na politické sjednocení starého kontinentu přišel po děsivých zkušenostech 1. světové války zde žijící aristokrat Richard Coudenhove-Kalergi. K jím založené Panevropské unii se hlásil i německý kancléř Konrad Adenauer, který po 2. světové válce patřil spolu s francouzským ministrem Robertem Schumanem a italským premiérem Alcidem De Gasperim k nejvýraznějším zastáncům evropského sjednocení.
Evropští biskupové k volbám
Všichni tito muži byli křesťané. Věřili, že podmínkou budoucího míru v Evropě je odpuštění mezi zde žijícími národy. Neočekávali, že proces integrace bude bez chyb, byli však přesvědčeni, že bez principů a hodnot vyrostlých z křesťanství se neobejde.
Právě na to dnes upozorňují biskupové sdružení v Komisi biskupských konferencí Evropské unie (COMECE), když ve svém prohlášení k volbám do Evropského parlamentu píší: „Evropská unie není dokonalá a nejspíš potřebuje zaslechnout nový příběh naděje, vtahující její občany do projektů, v nichž se budou moci lépe angažovat a které také lépe poslouží společnému dobru,“ míní biskupové. A dodávají: „Aby mohla Evropská unie čelit výzvám, před které je postavena, musí znovu objevit svou společnou identitu a posílit solidaritu, aby tak obnovila sociální pouta existující v rámci členských zemí a národů i mezi nimi. Potřebujeme EU, která chrání rodiny, nejpotřebnější lidi a jednotlivé kultury. Opěrným sloupem Unie musí být respekt k principu subsidiarity, díky kterému zde všichni mohou mít pocit, že je to jejich domov a že oni jsou tvůrci nebo činiteli celého projektu.“
Za největší výzvy, které dnes před EU stojí, považují biskupové vedle migrace, starostí o životní prostředí či digitalizace i demografický vývoj v Evropě. „Do středu pozornosti se opět musí dostat otázky spojené s demografií, mezi něž patří mimo jiné porodnost a stárnutí. Příčinou prudkého poklesu počtu obyvatel je v mnoha zemích především ztráta naděje a životních perspektiv. Mladým Evropanům je třeba dodat jistotu, že jejich situace umožňuje založit rodinu, a také naději k životu ve svých domovských zemích v podobě společných a vzájemně prospěšných projektů.“
Od politiků, kteří v novém Evropském parlamentu zasednou, pak biskupové očekávají především „bezúhonnost, způsobilost, schopnost vést a oddanost společnému dobru“. Evropany přitom rozhodně vyzývají, aby se voleb zúčastnili. „Vybízíme všechny své spoluobčany, lidi mladé i staré, aby šli k evropským volbám. To je totiž ten nejlepší způsob, jak z Evropy učinit to, co pro ni považují za správné a spravedlivé. Dát svůj hlas není jen právo a povinnost, ale také příležitost vtisknout evropské stavbě konkrétní obrysy,“ prohlašují evropští biskupové.