Mysterium večerního Karlštejna

Vydání: 2016/32 Papež František: Nenechte se odradit, 2.8.2016, Autor: Jiří Prinz

Jedním z pomyslných pomníků pozemského života císaře Karla IV., jehož jubileum si celý rok připomínáme, je státní hrad Karlštejn. Vydali jsme se na prohlídku po stopách zbožného císaře, na místa, kde se modlil.


Uvnitř romanticky vyhlížejícího hradu se ukrývá nejeden poklad. Snímek archiv KT

Je pondělní prázdninový podvečer a nad hradem se začíná stmívat. Poslední turisté odcházejí, ostraha vpouští do areálu hlídacího psa. Zůstává pouze naše sedmičlenná skupinka. Na hradním nádvoří nás průvodkyně Barbora Uchytilová vítá na neobvyklé večerní prohlídce, kterou tu nabízejí při příležitosti letošního karlovského jubilea. Vyrážíme do těch nejposvátnějších prostor Karlštejna: kostela Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Kateřiny a kaple sv. Kříže.

„Prosím vás, abyste během prohlídky nic nefotili,“ upozorňuje průvodkyně a vede nás úzkými chodbami do kostela Nanebevzetí Panny Marie. V jeho potemnělých, ponuře osvětlených prostorách vystupují ze stěn apokalyptické obrazy, které budí úvahy o událostech na konci dějin. Nikdo ani nedutá. „Nejsem teolog, ani se nebudu pouštět do nějakých spekulací,“ přerušuje ticho průvodkyně a začíná svůj výklad četbou z Bible.

Na biblických textech pak postupně odhaluje a vysvětluje smysl jednotlivých obrazů. Dozvídáme se tak například, že zdejší apoklalyptický cyklus začíná výjevem čtyř apokalyptických jezdců, z nichž jeden symbolizuje válku, druhý hlad a třetí smrt. Čtvrtý chybí. Posluchači se dostává i základního poučení o křesťanské víře. A nejen o ní. Prostřednictvím poutavého výkladu apokalyptického obrazového cyklu se před námi postupně odhaluje dávný svět středověkého myšlení s jeho zbožností i bohatou symbolikou, takže návštěvník má pocit, jako by se přenesl v čase o několik staletí zpět.

Památka na výtržníky

„Ten výklad apokalypsy byl úžasný,“ říká paní Hana, když se přemisťujeme z kostela do nedaleké kaple sv. Kateřiny. Před vchodovými dveřmi nás průvodkyně na okamžik zastaví. Celá stěna před vchodem do kaple je pomalována nejrůznějšími malůvkami, vzkazy a podpisy – památka na nevychované návštěvníky, kteří tudy v minulosti procházeli. Kdo by se však domníval, že jde pouze o dílo školních výprav, byl by na omylu. Přímo uprostřed stěny se totiž skví i podpis slavného Jana Nerudy. „To ještě není to nejhorší. Také už nám někteří lidé říkali, že mají doma kousek kaple sv. Kříže,“ zlobí se průvodkyně.

Kaple sv. Kateřiny sloužila jako soukromá kaple Karla IV. Při pohledu na polodrahokamové obložení, jímž je vyzdobena, se tají dech. Průvodkyně nás upozorňuje na malý otvor ve stěně. „Karel tu prý prodléval celé dny a noci a touto dírou mu sem měli podávat jídlo. To ale není pravda. Víme, že Karel trpěl dnou a v prochladlé místnosti by nemohl tak dlouho pobývat. K čemu ale ten otvor sloužil, dnes už nikdo neví,“ říká.

Nebeský Jeruzalém

Prohlídka večerního Karlštejna vrcholí. Po úzkém točitém schodišti stoupáme ke kapli sv. Kříže. Jde o nejposvátnější prostor na hradě. Právě zde se uchovávaly říšské korunovační klenoty, zde byla také uložena rozsáhlá sbírka ostatků svatých, kterou Karel tak pečlivě budoval. Celá kaple je obrazem nebeského Jeruzaléma a sám Karel k ní choval takovou úctu, že do ní vstupoval zásadně bosý. I my zouváme boty a v tichosti vstupujeme dovnitř.

„Do roku 1905 nebyla kaple vůbec přístupná veřejnosti,“ upozorňuje Barbora Uchytilová a postupně nás seznamuje s poklady, které kaple ukrývá. Oči návštěvníků tak přeskakují ze stěn vyzdobených Mistrem Theodorikem na klenbu znázorňující nebesa, aby nakonec spočinuly na oltáři, na němž je položeno údajné Longinovo kopí – to kopí, jímž měl být proboden Kristus na kříži.

„Mně se odsud nechce,“ říká jedna z návštěvnic, když nás průvodkyně vyvádí z kaple ven. Nedá se ale nic dělat. Prohlídka, která měla původně trvat půldruhé hodiny, se už i tak o hodinu protáhla. Není divu, že je o ni tak mimořádný zájem: do konce prázdnin jsou už všechny termíny rezervovány. Přesto nemusí zájemci zoufat. „Tuto mimořádnou prohlídku jsme se rozhodli nabídnout v rámci letošního karlovského výročí, ale protože je o ni tak velký zájem, vážně uvažujeme o tom, že v ní budeme pokračovat i v budoucnu,“ uzavírá průvodkyně.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Publicistika, Články



Aktuální číslo 34 22. – 28. srpna 2017

Povzbuzení mládeže z Olomouce

Snad nikdy se ještě olomoucká Korunní pevnůstka neocitla v takovém obležení: o víkendu toto hlavní dějiště Celostátního setkání mládeže obsadilo více než osm tisíc lidí.

celý článek


Věří muži jinak než ženy?

Vzrůstající zájem o mužskou spiritualitu vychází z předpokladu, že muži prožívají svou víru jinak než ženy. Je tomu ale opravdu tak?

celý článek


Náboženství a politika v USA

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou…

celý článek


Jak děti ráno vypravit do školy?

Tápání v koupelně, nervozita v kuchyni, spěch v předsíni. Rychlé pohledy na ručičku hodinek a boj o to, abychom z domu odešli včas, upravení a nasnídaní. Nezapomněli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay