Co to znamená, když někdo věří?

Vydání: 2018/50 Roráty připravují na Vánoce, 11.12.2018, Autor: Kateřina Šťastná

Zažívají to na řadě škol. Učitelé nevědí, jak mluvit o náboženství se třídou, kde se jen pár dětí hlásí k víře. Nebo dokonce žádné. O to složitější je pak ve školní výuce vést děti k náboženské toleranci a pochopení druhých.

Praktický seminář a prezentační hodina o vztahu k náboženství. Snímek archiv Charity

Učitelé základních i středních škol si navíc často stěžují, že k tomu nemají dostatek kvalitních materiálů a nevědí, jak duchovní téma pojmout. Přitom výuka o náboženství je součástí vzdělávacího programu, a je tedy na školách povinná. Tématu náboženské tolerance a vzdělávání se proto ujala Charita Česká republika, která s podporou České rozvojové agentury vydala metodickou příručku „Žijeme spolu. Mluvíme spolu?“.

Navštívili jsme prezentační hodinu s pedagogy, kteří se tématem náboženské gramotnosti zabývají. Seminář je v první řadě praktický – učitelé se tak na pár chvil ocitají v roli žáků. Jedna ze spoluautorek a editorka Jana Harušťáková rozkládá na zem obrázkové karty. Přítomní mají vybrat obrázek, který jim nejvíc připomíná náboženství. Někdo má kartu vybranou hned, jiný dlouho hledá a přemýšlí. Každý zvolí jinou. Následuje „kolečko“, kdy jednotlivci svůj výběr vysvětlují. „Je to strom, ale z dálky vypadá jako kříž.“ „Zvolila jsem puzzle, protože náboženství je jeden z dílků, který dává životu jako celku smysl.“ „Zvolila jsem žebřík, jako cestu nahoru.“ Každé vysvětlení má svou logiku. I to je podle autorů cesta, jak vést děti na školách k pochopení různosti.

Příručka nabízí vedle řady praktických informací také jedenáct podobných aktivit do výuky. Žáci se například věnují tématům jako: Co je pro nás náboženství? Jaký mají média vliv na naše vnímání reality? Kde končí legitimní kritika islámu? Jaké jsou protináboženské stereotypy v naší společnosti? A další.

Věřící jsou obyčejní lidé

Kolektiv autorů tvořil příručku rok a půl a testoval ji ve čtrnácti třídách základních a středních škol. „Jsem věřící, ale když to zmíním, lidé nevědí, co to znamená,“ poznamenala jedna z žaček. Ukázalo se, že věřící žáci a studenti by vesměs ocenili, kdyby se ostatní na školách mohli dozvědět, že „věřící jsou taky jen obyčejní lidé“. Zájem budil také islám jakožto náboženský systém.

Průzkum dále ukázal, že 27 % žáků získalo informace o náboženství z internetu, 25 % ze školy, 12 % z rodiny a 7 % od kamarádů. Autoři při své práci potvrdili, že studenti hodnotí věřící i menšiny vždy lépe, když jejich příslušníka znají osobně. I proto chtějí se žáky o náboženství mluvit. „Pokud se ve společnosti vyskytuje vyšší míra náboženské negramotnosti, důsledkem může být vlivem předsudků nenávist vůči lidem různého vyznání,“ zdůrazňují v úvodu příručky.

Charita ČR v současné době nabízí pro školy workshopy s lektorem nebo dává k dispozici své metodiky pro samotné učitele – ke stažení na webu svet.charita.cz v sekci Globální rozvojové vzdělávání.

KATEŘINA ŠŤASTNÁ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Publicistika



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay