První třída? Kašička. Ale děti začínají mít svůj vlastní svět

Vydání: 2009/36 Prvňáčci, 3.9.2009, Autor: Zita Chalupová

Skončily prázdniny. Dcera nebo syn nedávno sfoukli šest svíček na narozeninovém dortu. A už je tu první září – okamžik, kdy přestanou být malými dětmi, kdy začnou mít povinnosti, starosti, zodpovědnost, spolužáky a nové kamarády. První třída není lehká pro rodiče ani pro děti. Zvláště leckteré maminky se těžko smiřují s tím, že jejich děťátko je najednou školák a působí na něj v mnohem větším množství cizích lidí mnohem více podnětů – pozitivních i negativních.

Často se přidružují obavy, aby dítě všechno dobře zvládlo, aby se mu nestýskalo, aby se nekamarádilo s dětmi, které se rodičům nebudou líbit. A také zda školu dobře vybrali a zda je dítě dobře připraveno. Podle slov Josefa Nového ze Sekce církevního školství České biskupské konference existuje v současné době u nás třiadvacet katolických základních škol. Chodí do nich 4 500 dětí. „Je ještě třináct církevních škol jiných církví, ale to jsou školy malé s malým počtem žáků – ty celkově navštěvuje 680 dětí,“ vysvětluje Josef Nový a dodává, že školní klima v církevních školách dlouhodobě vykazuje sníženou míru nežádoucích prvků, jako jsou šikana, problémy s drogami a další sociálně patologické jevy. „Při klesajícím počtu dětí byl dosavadní stav církevních základních škol vyhovující. Ve školním roce 2008/09 začala fungovat nová církevní katolická ZŠ v Děčíně, kterou založili jezuité. Jmenuje se Nativity a je určena pro nadané žáky druhého stupně ze sociálně znevýhodněných rodin. V poslední době narůstá počet zájemců o mateřské školy a je možné, že v budoucnu vzroste také poptávka po církevních základních školách,“ říká Josef Nový.

„UŽ MÁM AKTOVKU I POUZDRO“

Pro sedmatřicetiletou Janu Jirovskou z Olomouce bude první třída prvorozené dcery Terezy velkou změnou. „Už na ni nebudu mít takový vliv. Nemám vlastně strach, jen takovou nejasnou obavu, že už to najednou nebude moje miminko, že začne mít svůj vlastní svět,“ míní matka a pokračuje: „Odrazí se to určitě i v provozu rodiny. Mladší Tomáš chodí do školky, Tereza bude chodit do družiny. Jsem ráda, že ji škola nabízí. Budeme muset víc kombinovat, víc se domlouvat, protože člověk samozřejmě chce dítěti dopřát všechno, chce, aby se nějak zapojilo. Takže nás čekají kromě školy i různé kroužky.“ Známkování se Jana Jirovská nebojí. „Myslím, že jedničky jsou pro děti hodně motivační, ale v prvním pololetí první třídy by učitelé měli být benevolentnější. Zkrátka vždycky záleží na učiteli, jak to udělá, jak bude k dětem přistupovat.“ Malá Tereza se do školy už moc těší. Nejvíc na družinu. „Už jsem byla u zápisu. Tam se mě ptali, třeba jestli umím geometrické tvary. Už mám aktovku i pouzdro, ale to je ještě prázdné. Mám v něm zatím jen tužky. Ostatní tam dáme, až co řekne paní učitelka,“ vysvětluje důležitě. Z nabídky škol zvolila Jana Jirovská běžnou státní školu. Alternativní školy blíž nezkoumala, má za to, že klasická škola je lepší, i proto, že pro děti z alternativních škol může být složitější přechod do vyšších tříd nebo škol jiných. A škola církevní (v Olomouci je jen jedna) není v dosahu jejich bydliště. „Do jaké školy dítě chodí, hodně záleží na věku dítěte, na ekonomické situaci rodiny, zda je výhodné spojení, na možnosti ubytování v internátě či v soukromí. Přítomnost kamaráda či kamarádky v dané škole bývá také silnou motivací. Při rozhodování je důležité, zda plusy převáží nad minusy,“ podotýká Josef Nový. Tento přístup potvrzuje i farář od sv. Michala v Olomouci P. Antonín Basler. „Rodiče mívají dvě priority: buď chtějí skutečně školu v křesťanském duchu, nebo dávají přednost škole, která je blízko, dobře dostupná, aby děti nemusely po silnici, přes křižovatku a podobně,“ popisuje P. Basler. Jak dodává, u sv. Michala mívají vždy poslední prázdninovou neděli při mši svaté žehnání aktovek. Zvykem to nebývá pouze tam. „Počet dětí, které si přinesou aktovky, bývá různý. Někdy jsou to hlavně nastupující prvňáčci, ale často se stane, že si aktovku přinesou i trochu větší děti,“ usmívá se farář.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay