Prostor ovlivňuje naši duši

Vydání: 2019/9 Krýt zneužití znamená šířit zlo, 26.2.2019, Autor: Jaroslav Šubrt

Spíš než vzhledu architektury dává přednost její atmosféře. Odmítá uzavírat kompromisy, ale rád o problémech diskutuje. Nejvíce jej fascinuje mariánská kaple ve francouzském Ronchamp a rád se tam vrací. JOSEF PLESKOT prosazuje humánní přístup k architektuře.


 „Mám rád, když se mne někdo snaží přesvědčit, a když se mu to podaří, tak to přijímám,“ svěřuje se architekt Josef Pleskot. Snímek Marie Votavová


Jaká byla vaše cesta k architektuře?

Na to se mě už ptala spousta lidí. Vždycky vysvětluji, že docela složitá – neměl jsem v rodině nikoho, kdo by mě k tomu směroval. Nicméně měl jsem rád výtvarné umění, chtěl jsem se stát malířem, umělcem, ale protože si to rodiče nepřáli, hledal jsem další možnosti a nakonec zvolil architekturu.

Odkud se bere v člověku potřeba vtisknout určitý řád prostředí, ve kterém žije, které ho obklopuje – ať už je to obydlí, obec, město nebo krajina?

To je zvláštní věc, vlastně ani sám nevím. Ale je pravda, že nějakým způsobem organizovat prostor jsem chtěl vždycky, už jako dítě. Bytostně jsem toužil po tom dávat věci do nějakých vztahů, pozoroval jsem lidi, jak se k sobě staví, protože v tom vidím základ. Způsob řešení architektonického prostoru je totiž do značné míry závislý na společenském chování. Například středověký prostor vypadal jinak, protože i model společenských vztahů byl jiný, než je dnes.

Má podle vás architektura vliv na lidskou duši?

Řekl bych, že ano. Před takovými dvaceti lety bych to asi netvrdil s takovou jistotou, ale dnes jsem o tom naprosto přesvědčen. Vždycky jsem měl tendenci nestavět svůj obor, své působení příliš vysoko, spíš jsem se chtěl umenšit, upozadit, být služebníkem v řemesle a pomocí řemesla sloužit. Teď už vím – a říkám to i nahlas –, že způsob, jakým je prostor uspořádán, silně ovlivňuje lidskou psychiku.

Máte nějaké místo, které vás svou architektonickou nádherou a důmyslem srazilo na kolena a kam se rád vracíte?

Určitě ano, například mě rozhodně fascinuje kaple ve francouzském Ronchamp (kaple Panny Marie na výšinách – pozn. red.), kterou dělal Le Corbusier. Byl jsem tam mnohokrát a je to jedno z míst, kam se vždycky rád vracím. A téměř na kolena mě srazil most v oblacích u města Millau v jižní Francii od Normana Fostera.

A ze starší architektury?

Takových míst je celá řada, například pražský Belvedere, renesanční stavba s předpolím, předzahradou a terasou s pohledem na Pražský hrad. Samotný Pražský hrad samozřejmě taky, i když teď se mi nezdá, že bych tam měl co pohledávat. Momentálně se zabývám prostorem před karmelitánským kostelem u Panny Marie Vítězné (Pražského Jezulátka). To je nádherná barokní scenérie – celkově, včetně toho vstupu přes schodiště. Stejně tak mám v Praze rád Křižovnické náměstí, které mě fascinuje jakožto prototyp krásně rozvinutého barokního veřejného prostoru s velkým puncem nejen baroka, ale i devatenáctého století.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

JOSEF PLESKOT (nar. 3. prosince 1952) je přední český architekt. Kromě mnoha jiných architektonických realizací je například autorem revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě, ve spolupráci s Norbertem Schmidtem úpravy interiéru kostela svaté Rodiny v Českých Budějovicích, foyer a nového vstupu dominikánského kláštera sv. Jiljí v Praze a naposledy i úpravy oltářního prostoru kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Za svou tvorbu získal několik prestižních architektonických cen.Spíš než vzhledu architektury dává přednost její atmosféře. Odmítá uzavírat kompromisy, ale rád o problémech diskutuje. Nejvíce jej fascinuje mariánská kaple ve francouzském Ronchamp a rád se tam vrací. JOSEF PLESKOT prosazuje humánní přístup k architektuře.

JAROSLAV ŠUBRT

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Rozhovory, Články



Aktuální číslo 47 19. – 25. listopadu 2019

Svobodu musíme denně opatrovat

Slavnostní bohoslužba ve svatovítské katedrále v sobotu završila národní pouť a byla též vrcholem církevních oslav a poděkováním za 30 let svobody. Mši celebroval kardinál…

celý článek


Jsme svědky pravdy?

Právě v těchto dnech před třiceti lety prožívali lidé v Československu období velké naděje. Mottem této bouřlivé etapy moderní historie se stala věta, které se dnes…

celý článek


Dramata Jana Pavla II.

Historickou roli papeže Jana Pavla II. v návratu svobody do našeho regionu přiblížil v bazilice sv. Petra ve Vatikánu během národní pouti při mši svaté pomocný biskup pražský.

celý článek


Češi na audienci u papeže

Tisíce českých poutníků si na závěr římské části národní pouti při středeční audienci vyslechly povzbuzení papeže Františka, některé děti se navíc svezly papamobilem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay