Proč vadí katolické diecéze v Rusku?

Vydání: 2007/50 Role můžu v adventu, 11.12.2007, Autor: Martin T. Zikmund

Ruský metropolita Kyril prohlásil minulý týden v Moskvě, že požádá Řím o zrušení katolických diecézí na svém území. Postoje pravoslavných představitelů ke katolické církvi se přitom nápadně podobají Putinově konfrontační rétorice vůči Západu.

Moskevský patriarcha Kyril řekl, že si přeje návrat před rok 2002. V tom roce totiž papež Jan Pavel II. zřídil na území Ruska čtyři diecéze. Do té doby byla katolická církevní správa v Rusku organizována prostřednictvím tzv. apoštolské administratury, tj. bez vlastního sídelního biskupa. Ruská pravoslavná církev si však klade nárok na územní církevní jurisdikci (správu) nad celým Ruskem a historickým územím, které Rusku podléhalo. „V ruské pravoslavné církvi se nikdy nesmíříme s nynějším statutem katolických diecézí na ruském teritoriu a proti jejich existenci budeme protestovat,“ podtrhl metropolita Kyril na mezinárodním fóru věnovaném kanonickým, právním a mezináboženským aspektům místních církví a kanonického území za přítomnosti apoštolského nuncia v Moskvě Mons. Antonia Menniniho. Dodal také, že rozhodnutí Jana Pavla II. zřídit ruské diecéze bylo chybou.

AŤ SE STANOU PRAVOSLAVNÝMI
„Z hlediska pravoslavných by bylo nejsprávnější, aby katolíci na území Ruska vstoupili do tamní pravoslavné církve,“ řekl Katolickému týdeníku prof. Pavel Ambros z olomoucké CMTF UP. „Problém je ten, že pravoslavní v západních zemích do katolické církve také nevstupují a dokonce zde zakládají své diecéze. Když Svatý stolec před pěti lety diecéze v Rusku zřídil, sledoval tím nejen určitou reciprocitu, tedy postupoval podobně jako pravoslavní na Západě, ale byl veden především potřebou zajistit pastýřskou péči pro katolíky na území Ruska,“ vysvětluje prof. Ambros. Za tyto katolíky se podle něj považují především Poláci, Litevci a Němci, kteří dříve žili na západní Ukrajině, ale po bolševické revoluci byli násilně přesunuti na různá místa v Rusku. Jazyk si už zpravidla neudrželi, ale povědomí o svém vyznání ano. Při posuzování kritického vyjádření ruského metropolity je potřeba brát v úvahu i fakt, že „církev je v Rusku odnepaměti spjata se státem a jeho politikou. To platí v plné míře o vztahu pravoslavné hierarchie k Putinově vládě,“ uzavřel prof. Ambros.
Podle agentury Asianews vzbudilo vyjádření moskevského metropolity mezi ruskými katolíky negativní reakci. Zvláště proto, že katolické diecéze existovaly v Rusku až do revoluce, kdy byly zakázány. Oficiální odpověď nuncia nebo katolického arcibiskupa v Moskvě Paula Pezziho však nebyla dosud zveřejněna. Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay