Proč církev potřebuje majetek?

Vydání: 2016/19 První biskupské svěcení v Plzni, 3.5.2016, Autor: David Henzl

Příloha: Perspektivy 19

Majetkové narovnání státu s církvemi nepřestává ve společnosti vyvolávat bouřlivé diskuse o smyslu církevního majetku. V jakých oblastech tedy církev svůj majetek využije?


© Jan Hrubý

ÚHEL POHLEDU P. Davida Henzla

Vsouvislosti s restitucemi zaznívají různé názory na to, zda vůbec a k čemu vlastně potřebuje církev majetek. Nejde o nic nového. Často bývá církvi vyčítáno, že se neřídí odkazem Ježíše Krista, který nastínil ve svých blahoslavenstvích. Svoboda, ke které zde Kristus vybízí, je vnitřním stavem člověka. V souvislosti s hmotným majetkem je třeba přesně citovat: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království“ (Mt 5,3). Chudoba, jako postoj vnitřní svobody, není otázkou vlastnění či nevlastnění, ale jedná se o schopnost člověka dávat druhým. Jistě chápeme, že abychom mohli něco někomu dát, musíme to napřed sami mít. Platí to jak v rovině duchovního života, tak v rovině hmotné. Jinak bychom žili buď na dluh, nebo bychom rozdávali na úkor někoho jiného. Je třeba mít také na paměti, že nežijeme v čistě duchovním světě, že nepotřebujeme zabezpečit pouze duchovní stránku života, nýbrž i tu hmotnou.

Církev, tajemné tělo Kristovo, obdržela od svého zakladatele dvojí základní poslání: misijní a charitativní. Pojem „charitativní činnost“ si nahraďme slovem „sociální služba“ a pojem „misijní činnost“ slovem „školství“ – neboť podstata misií je v trvalé, soustavné a dlouhodobé formaci mysli. Všichni dobře víme, že obě tyto oblasti jsou neziskové. Máme-li tedy dostát těmto dvěma závazkům daným nám Kristem, pak je nutným předpokladem vytvořit k tomu potřebné materiální podmínky.

Nemůžeme si dovolit žít na úkor budoucnosti

Dnes stojíme oproti minulým desetiletím v nové situaci. Restitučním zákonem nastala prakticky odluka církve od státu, a my jsme tak postaveni před problém, že máme na jedné straně závazky vůči společnosti a na druhé straně si ale k jejich plnění musíme sami opatřit prostředky. Je to pro nás samozřejmě výzva, ta se ale neobejde bez ziskových investic.

Na prvním místě musíme zabezpečit samotný chod církve. Jinými slovy – musíme mít na platy zaměstnanců, mezi něž patří především duchovní. K tomu musíme připočítat platy správního aparátu. Mnozí namítnou, že stále ještě dostáváme příspěvky od státu, jenže ty se každým rokem snižují o pět procent, tedy v případě českobudějovické diecéze každým rokem o několik milionů. Tento deficit musíme dorovnat.

Někdo by mohl říci, že máme kam sáhnout, vždyť přece dostáváme náhrady za zcizený majetek. Kdybychom to ale udělali, žili bychom na úkor budoucnosti. Náhrady nejsou určeny ani na opravy památek. Naším úkolem je dobře je investovat, aby vynaložené finanční prostředky přinesly zisk, ze kterého budeme moci podporovat vše potřebné. Co to znamená konkrétně?

Dvojí poslání církve

Vrátím se zpět ke dvěma základním úkolům, k poslání církve. Ve sféře sociální vidíme jako velmi důležitou podporu života ve všech etapách jeho vývoje. Dovedeme si představit model, kdy z výnosu majetků církve budeme rozdělovat podporu početným rodinám. V případě sociálně slabších rodin bude možná i podpora studií, tak jak tomu bylo ostatně vždy – církev podporovala talentované nehledě na jejich postavení a ekonomické zázemí.

Majetek nám také umožní zaměstnávat mnoho lidí. Dát někomu práci znamená zabezpečit jeho existenci, případně existenci jeho rodiny. Kéž by se podařilo zbudovat firmy, které by vydělaly na platy duchovních v daném místě. Podařilo by se tak uskutečnit plán o aktivní účasti laiků v církvi. Sociální oblast se samozřejmě týká i stáří, které má nezměrnou hodnotu především v rovině duchovní. Je příležitostí k prokazování vděčnosti, soucitu a solidarity. Jedním slovem: je příležitostí ke konání skutků milosrdenství. Když je člověk dítětem, potřebuje ke svému rozvoji péči rodičů. Když zestárne, potřebuje péči svých dětí. Mládí tak čerpá ze stáří a stáří z mládí. Je to opravdu dobrá příležitost pro investici ze zisků církevního majetku.

Jde o budoucnost národa

V oblasti misijní je to především školství, které chceme podporovat, a to počínaje církevními mateřskými školami přes základní a střední až po ty vysoké. Pro zajištění svého správného fungování nemůže být školství ale zcela závislé na sponzorských darech. Misijní poslání církve je zaměřeno na dlouhodobou formaci, a to jak po stránce intelektuální, tak i kulturní. Tato formace bude opět vyžadovat značné finanční prostředky. Jde ovšem o budoucnost národa.

Často slýchám, že církvi jde o peníze. Musím potvrdit, že církvi o peníze skutečně jde, ale pouze jako o prostředek k uskutečňování dvou neziskových cílů, které přijala jako úkol od našeho Pána Ježíše Krista. Sami cítíte, že tady je podstatný rozdíl od těch, kterým jde jen o peníze. Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž.

Autor je generálním vikářem českobudějovické diecéze

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy, Názory



Aktuální číslo 50 6. – 12. prosince 2016

Roráty lákají nejen věřící

Na ochoz šikmé věže stoupají po 194 schodech každou adventní neděli muzikanti. Nikoliv v italské Pise, ale v chodských Domažlicích, kde se jim věž už při stavbě také naklonila.

celý článek


Teď se zklidnit? Děláte si legraci?

Dobře znáte ten pocit. Je tu advent… a všechno se zrychluje. Času ubývá a restů, které máme vyřídit do konce roku, naopak přibývá. A do toho přichází KT s provokativním…

celý článek


České turné o Matce Tereze

Hotové přednáškové turné absolvoval minulý týden v České republice P. Leo Maasburg, který byl řadu let blízkým spolupracovníkem Matky Terezy. Jeho vyprávění s napětím…

celý článek


Betlémská výstava putuje za starými symboly

Až do podhoubí vánočních zvyků a tradic se vydává letošní ročník výstavy v Betlémské kapli v Praze. Název Slunce a betlémy napovídá, že k oslavám evangelijního…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay