Proč a odkdy se při bohoslužbě užívá kouř

Vydání: 2004/43 Křesťané z různých pohledů, 29.10.2004

Existuje jediný druh kadidla, nebo je kadidel s různým původem více? Jsou mezi nimi i kadidla např. syntetická? Z jakého důvodu se kadidla začala užívat v liturgii a proč vůbec je okuřování její součástí?
P.F., pražská arcidiecéze


Kadidlo – olibanum, thus, thuris, incensum – je začleněno do liturgie jako přírodní symbol. Pravým kadidlem se rozumí vonná pryskyřice z kůry stromů Boswelia (známých je asi 15 druhů), rostoucího na jihu Arabského poloostrova, na ostrově Sokotra a v severním Somálsku. Ve starověku se kadidlo běžně užívalo z důvodů hygienických – aby jeho vůně překryla nedobré pachy a zmenšovala nebezpečí infekce. Za tímto účelem kadidlo používali i křesťané v prvotní církvi. V mimokřesťanském prostředí k hygieně přistupoval i magický motiv: člověk chtěl zahnat nejenom pachy a nemoci, ale také vlivy démonické moci. Kadidla se navíc užívalo i jako projevu důstojnosti a důležitosti – bylo totiž cenným zbožím, podle Plinia stála římská libra (327 g) nejlepšího kadidla 6 denárů, což odpovídalo zhruba týdennímu výdělku pracujícího. Člověk, který si kadidlo mohl dovolit, si při chůzi páchnoucí ulicí nechal před sebou nést nádobu s příjemně vonícím kadidlem, aby mu čistilo vzduch. Tento zvyk přešel do byzantské císařské ceremonie, kde se kadidlo nosilo před císařem, vysokými úředníky a také biskupy. A odtud to byl už jen krůček k liturgii papežské.

V kultu se kadidlo užívalo především jako symbol božské úcty a zbožnosti – zapalovalo se před obrazy a sochami bohů. Tento symbol známe jak ze Starého zákona (Ex 30, 1-10), tak i z dějin římského impéria. Ve starozákonní bohoslužbě mělo kadidlo velký význam. V chrámě stával zlatý oltář, na kterém se přinášela kadidlová oběť ráno a večer (Ex 30,7). Kadidlo se stalo symbolem oběti (lásky) a modlitby, která míří k Bohu (Ž 141,2). I novozákonní Zjevení (Zj 5,8; 8,3-5) mluví o „uctívání Beránka zlatou nádobou naplněnou vůní kadidla“, což jsou modlitby Božího lidu. Pro antické křesťany bylo kultické použití kadidla ponejprv nemyslitelné, neboť byli sváděni k odpadu od křesťanské víry tím, že měli obětováním kadidla uctít modlu nebo císaře. Těm, kteří tak učinili se říkalo thurificati.
Při křesťanských bohoslužbách se začalo používat kadidla  k osvěžení vzduchu v bazilikách při velkých liturgických shromážděních a k vytvoření slavnostní, radostné atmosféry. Od karolinské doby se pak kadidlo v liturgii objevuje v širokém rozsahu. Tridentská liturgie pak kadidlo předepsala pouze na určité příležitosti. Pokoncilní liturgie použití kadidla ponechala dobrovolnosti.

A proč ho vůbec užívat? Protože jako křesťané tělo jen „nemáme“, ale „jsme tělem“, a tak můžeme slavit liturgii všemi smysly. Ovšem kadidlo musí být kvalitní a vonné, aby plnilo svůj účel a neškodilo hlasivkám věřících a kostelním malbám. V liturgii slouží především jako výraz úcty, která náleží symbolům Krista – kříži, oltáři, evangeliáři, shromážděnému společenství, předsedajícímu a Eucharistii. Vůně má pozitivní vliv na atmosféru slavnosti - ve východní církvi, kde se kadidla užívá hojně, se dokonce různými směsmi kadidla rozlišují jednotlivé svátky. Pro svůj léčivý a očistný účinek je kadidlo symbolem vnitřní čistoty a jeho stoupající dým je symbolem modlitby, oblak dýmu pak znamením Boží přítomnosti. V zahalení do oblaku můžeme vidět přijetí do společenství svatých, vůně kadidla je smyslové znázornění vůně Kristovy. „Kadidlo je tajemstvím smrti, lásky, vůně a oběti. Tajemství krásy, která nezná žádného účelu, nýbrž stoupá svobodně vzhůru; tajemství lásky, která hoří a spaluje se a prochází smrtí. A čím více miluje, tím více je také obětí a vůně vychází ze stravujícího ohně“ (Guardini).

P. DANIEL PETER JANÁČEK OPraem, farář v Praze-Řepích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 43 22. – 28. října 2019

Kdo by se děsil, kdo by se třás?

Někdo má ty hřbitovní procházky rád. Náhrobky dokážou prozradit mnohé: jak si místní cení svých předků, jak se jim žije dnes. Jiný se ale krchovu zdaleka vyhne. Je…

celý článek


Spřátelit se s vlastní smrtí?

Legalizovat eutanazii chce skupina poslanců v čele s Věrou Procházkovou z Hnutí Ano. Návrh zákona, který minulý týden dokončila skupina poslanců, bude ještě připomínkován…

celý článek


Stavba svatovítských varhan jde do finále

Ochutnávkou krásy a možností budoucích svatovítských varhan byl inaugurační koncert 14. října přímo ve varhanářské dílně Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu.…

celý článek


Misionář, „který utekl smrti“

P. MATEUSZ DZIEDZIC působí od roku 2009 jako misionář ve Středoafrické republice (SAR). Vrátil se tam i přesto, že ho v roce 2014 zajali místní ozbrojení povstalci. S KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay