Zdeněk Svěrák

Vydání: 2004/25 Stvoření světa, 28.10.2004, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Spolupracovník L. Smoljaka, herec, scenárista, textař. Narozen 1936. Původně učitel českého jazyka a literatury. Spoluautor všech cimrmanovských her. Podílel se na filmech Vrchní, prchni!, Tři veteráni, Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero... Snímky Vesničko má, středisková a Obecná škola byly nominovány na Oscara, Kolja toto ocenění získal. Spolupracuje se svým synem režisérem Janem Svěrákem a hudebníkem Jaroslavem Uhlířem. Vydal několik knih pro dospělé i pro děti.

Odehráli jste v ČR rekordní počet představení. Nebojíte se, že vás někdo ve světě trumfne?
Máme v kapse ještě jeden trumf: žádná z našich her neměla ještě svou derniéru. Něco bychom mohli urvat i na tom, že jsme odehráli všechna představení bez jediné ženy na jevišti.

Stalo se vám, že nepřišli diváci?
V Bratislavě jsme jednou hráli asi pro pět lidí: nesměli na nás tehdy vylepit plakáty, protože byly Májové dny a jiné plakáty, než na květnové oslavy venku být nemohly.

Dohadujete se někdy při psaní?
Za roky spolupráce jsme přišli na způsob, jak spory řešit - když jsme oba neústupní, zachováme obě varianty a na klucích z divadla, nebo na publiku necháme rozhodnutí, jaká varianta zůstane. Většinou se ale dohodneme.

Máte ještě radost z cimrmanovské mystifikace?
Radost z odhalování neznámého velikána a jeho zasazení mezi skutečné dobové postavy tak, jako by vedle sebe skutečně existovaly, nám vydržela jenom z počátku. Diváci, kteří si zprvu mysleli, že Cimrman opravdu existoval, k nám přestali chodit a my museli začít stavět na něčem jiném: na kvalitních hrách. Řekli jsme si, že to musí fungovat, i kdyby se hra na Cimrmana vytratila.

Cimrman byl světoběžník; jak jste na tom s cestováním vy?
Jsem pecivál a mám vadu, že ať jedu kamkoliv, třetí den se mi stýská. Pozvali nás do Londýna, byli jsme tam jako ve vatičce, ale já se podívám z okna rezidence a ptám se sám sebe: „Co ti tady, blbče, chybí?“ A odpovídám si, že domov.

Čím to je, že na vás stále nové generace?
Nápad s Cimrmanem má tu výhodu, že mu můžeme přiřadit tak naivní hlášky, za které bychom se sami styděli. Naše hry hrají děti i na základních školách, a to je možná jeden z důvodů.

Používáte někdy v osobním životě cimrmanovské průpovídky?
Nemáme z toho takovou radost, jako naši diváci. Užíváme si toho dostatek každý večer na jevišti.

Byl Jára Cimrman věřící?
Je to zachyceno v jeho deníku. Zapsal si: „Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pán Bůh potrestá.“ Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 13 26. března – 1. dubna 2019

Biskupové reagují na zneužívání

Čeští a moravští biskupové rozhodli na svém plenárním zasedání v Izraeli o zřízení kontaktního centra pro oběti zneužívání. Reagují také na případy zveřejněné…

celý článek


Mezi květinami i železem

Mohl to být jen další z řady biskupů té doby, kteří své působiště nikdy ani neviděli na vlastní oči. Místo toho ale habsburský princ Rudolf Jan věnoval olomoucké…

celý článek


Velikonoční festival provede zbožností staletí

Již za dva týdny Brno ožije každoročním Velikonočním festivalem duchovní hudby. Podrobněji o této přehlídce, která spojuje křesťanskou hudbu s příležitostí k velikonoční…

celý článek


Cesta se svatou Anežkou

Přípravy na Národní pouť k 30. výročí kanonizace Anežky Přemyslovny, která se uskuteční od 11. do 13. listopadu, jsou v plném proudu. Organizátoři pouti, která se koná…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay