Ven s kamarády? Do půlnoci ať jsi doma!

Vydání: 2011/18 Jan Pavel II., 27.4.2011, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Je večer a naše dítě se zase někam chystá… Rodiče dospívajících tuhle situaci nejspíš dobře znají, je stejně častá jako přirozená. Přirozené je také oboustranné napětí, které ji provází. Od toho, aby pnutí nepřešlo v hádku, je tu jednoduché pravidlo: mluvit spolu a navzájem si věřit.

Jak podle vás vypadá správná zábava? S touto otázkou jsme se vypravili za studenty třetího ročníku Biskupského gymnázia Jana Nepomuka Neumanna v Českých Budějovicích. „Sedneme si s přáteli a povídáme, klidně jen venku na lavičce,“ zamýšlejí se třeťáci. „Nebo si společně zahrajeme fotbal. A někdy jdeme i do hospody,“ doplňují a jednohlasně se shodují, že daleko nejlepší doba na to je večer: člověk se víc uvolní, ať už díky muzice na disku, společnosti kamarádů nebo i troše alkoholu. A atmosféře pomůže i noční tma. Co ale asi zatím doma prožívají rodiče?

Pomáháme si improvizovanou scénkou: Hanka předvádí dceru, která by si ráda vyrazila s kamarády, Míša její přísnou maminku. Kde asi Míša slyšela to rozhodné „ne“? Určitě nejsi naučená na zítřek. Zase se vrátíš v pět ráno. Kdo tam vlastně bude?! A nejživěji třeťáci reagují, když Míša knokautuje: „Já tě živím, tak uděláš, co říkám!“ „Rodiče už s námi mají své zkušenosti, něco s námi zažili,“ komentují studenti potom. „A určitě si taky promítají, co v našem věku dělali oni.“ Rodiče se podle nich o ně bojí. „Vědí, že se neopiju nebo nebudu vyvádět,“ říká pak další ze studentek, „protože sama chápu, že musím druhý den vstát a být schopná něco dělat.“ A její sousedka doplňuje: „Stejně ale na mě naši pokaždé čekají a nejdou si lehnout, dokud se nevrátím.“ Rodiče se prý totiž víc než toho, že by jejich děti „vyváděly“, obávají přepadení nebo ublížení ze strany cizích lidí. „Můj táta je zase o dost starší než ostatní rodiče, a tak zkrátka dělá věci postaru, jak byl sám vychovaný, i když se už všechno změnilo a zmodernizovalo,“ dokresluje Hanka.

Pravidla zábavy

Zatímco třeba jejího spolužáka Ivana doma nechávali od puberty běhat s kamarády podle chuti, jen když měl v pořádku školní věci, Hanka tak měla donedávna o dost přísnější režim: „Než mi bylo osmnáct, musela jsem pokaždé být doma do deseti jedenácti hodin. Až teď, když mě navíc doprovází domů přítel, je to OK.“ Pevný čas návratu ale mají i jiní spolužáci a rodiče jim dávají i další pravidla. „Ptají se, kam jdu, chtějí číslo na někoho z kamarádů, kdybych neslyšel mobil nebo se mi vybila baterka,“ dávají třeťáci dohromady. „A chtějí mít jistotu, že v noci nepůjdu domů sama,“ dodává sborem dívčí část třídy. Vědět o svém dítěti, o jeho kamarádech, znát prostředí, kde se potomek pohybuje – to je podle odborníků základní předpoklad úspěchu. „Důležitá je otevřená komunikace v rodině, kdy mám zájem o své dítě, o to, čím žije, o jeho přátele a jeho trávení volného času,“ říká Hana Imlaufová z pražské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny a zdůrazňuje, že pokud to jde, je dobré sdílet s dítětem zpětně i jeho zážitky a nechat si o nich vyprávět. „Rodič má ovšem dítě pouze vyslechnout, ne je kárat,“ podtrhuje Imlaufová. Její kolegyně Ivana Bernardová k tomu připojuje, že míra úspěchu bezprostředněji souvisí s bezproblémovou komunikací v rodině než s tím, zda se dítě snažíme vést v duchu křesťanských zásad, ačkoliv od mladého křesťana se dá odpovědné chování snáze očekávat. Pokud se pak rodiče opakovaně přesvědčí, že syn či dcera dodržují dohodu (přišli například, kdy slíbili, zatelefonovali apod.), budou jim více věřit, dělat si méně starostí a budou ochotnější příště je zase někam pustit.

Počítač, nebo kultura?

Pomůže tomu také, když jsou rodiče srozuměni s tím, co potomek na akci dělá, nebo jsou na to dokonce pyšní. Zpívá ve sboru, hraje s kapelou… A především se to potom týká pravidelně se opakujících nebo vícedenních aktivit. „Teď jsme právě byli s kroužkem týden v Moskvě na mezinárodní studentské přehlídce bilingvního divadla – dopoledne chození po městě, odpoledne představení včetně toho našeho – a večer zábava,“ líčí nadšeně Ivan. Španělskojazyčný dramatický kroužek funguje při gymnáziu (část gymnazistů tu studuje v bilingvním česko-španělském cyklu), vede jej mladý lektor španělštiny Luis Jaraquemada Bueno a sám také svým hercům píše hry a scénky na míru. „Samozřejmě mi to bere každý týden nějaký čas a někdy pak jdeme společně ještě třeba na večeři,“ vysvětluje Ivan. „Ale zase si tak procvičuju španělštinu.“ Gymnaziální „dramaťák“ se navíc už stačil dobře uvést i u širší veřejnosti, studenti například vystoupili v Českých Budějovicích na týdnech španělské kultury nebo při národním festivalu divadla španělských sekcí na konci letošního března. „Přehlídka v Moskvě má dlouhou tradici a je mimořádně prestižní, byli jsme tam vybráni vedle souboru z Brna jako reprezentanti celé republiky. Rodiče jsou tak přirozeně pyšní, že jejich dítě dělá něco pro kulturu, a nebrání mu s kroužkem jezdit,“ vysvětluje španělštinář Petr Puffer. „Také si ale zkrátka cení všeho, co děti motivuje, aby se zvedly od počítače a dělaly chvíli zase něco jiného.“ Že se i přitom baví po svém a mobil občas tátovi ne a ne zvednout? Hlavní je, zůstanou-li základním postojem vzájemná důvěra a respekt, abychom se dokázali navzájem omluvit a zkusit to znovu: a zdaleka to neplatí jen pro České Budějovice.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay