V tomhle chceš jít do kostela?

Vydání: 2016/9 Papež se vrátil z jámy lvové, 23.2.2016, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Jak vedeme svoje děti, aby se uměly vhodně oblékat? Bez trochy tolerance to nepůjde.


Někdy lze dítěti vyjít vstříc, do kostela či společnosti se však vyplatí trvat na svém. Pokud sami máme vkus.Ilustrační snímek Shutterstock

Aby nebyla zima. Aby nebylo horko. Abychom nedráždili, ale aby nám to slušelo. Když jsme malí, oblékají nás rodiče. A tak jako zapínat knoflíky nás učí vybírat, kombinovat i vycítit, proč do kostela nepůjdeme v šortkách a na hřiště v krajkových šatech. „Svým dětem jsem připravovala oblečení na druhý den tak do dvanácti let. Měla jsem svoji představu, co se mi na nich líbí, a dokud se nezačaly bránit, tak se podle mě oblékaly,“ ohlíží se Lenka, maminka pěti dnes už dospělých dětí. „Snažila jsem se je ovlivnit v tom, co se kam hodí: do divadla, do lesa. Co ohrožuje jejich zdraví – třeba holá břicha. A co je úplně nevhodné – jako vyzývavé oblečení. Že si čepice a šály za rohem strhnou a nacpou do batohu, mi bylo samozřejmě jasné.“

Vkus, zdravotní ohledy a vhodnost by měly být základním pravidlem. Které dítě se ovšem kdy nebouřilo proti „kousavému svetru“ nebo „úplně nemožné čepici“? „Milovala jsem, když moje malinká dcera běhala po zahradě v šatečkách. Jenže když jí byly asi čtyři, sama pochopila, že v šatech se špatně leze na stromy, a od té doby zarytě nosila jen kalhoty,“ zavzpomínala pro KT zpěvačka a moderátorka Karolína Kamberská. Její zklamání se však za několik let obrátilo: „Když jsem o deset let později začala potkávat její spolužačky v síťovaných punčochách a růžových minisukních, byla jsem za dceřin styl velmi vděčná,“ usmívá se Karolína.

Do kostela v džínách, ale hezkých

Zvláště dcery začnou mít podle maminek nejpozději v dospívání vlastní vyhraněné představy. „Dětem do oblečení nemluvím, protože je to marné,“ komentuje Henrieta, která vychovává hned šest potomků. „Holky mají svoji hlavu, je nebezpečné jim cokoliv koupit bez nich. Klukům je oblečení spíš fuk, ale nepohrdnou fešnou košilí: cítí se pak dospělejší.“ V Dominičině velké rodině zase platí, že „schválené“ oblečení je to, co je ve skříni – prostor ovlivnit výběr je pak při společných nákupech s dětmi. „Ne všechno, co se líbí dětem, se líbí také mně. Snažím se ale akceptovat jejich vkus a víc než já na to jejich remcají ony na můj šatník,“ poznamenává Dominika. Děti vede spíše k rozlišování, co je slušné a co vhodné – do školy, do společnosti, do kostela. „I tak jim musím občas v neděli při snídani připomenout, co je za den, kam jdeme a aby se převlékly z mikiny a odrbaných ‚imidžových‘ džínů,“ přiznává Dominika s úsměvem. Jak se však zpívá v oblíbené písni, Kristus Pán občas chodí do kostela i v džínách a s vlasy do copánku. Oblečení řekne mnoho, na vzhledu záleží. Přesto však to nejdůležitější leží uvnitř, a tak i nad tím, že ten druhý má zrovna „ránu“, jde sem tam přivřít oko.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay