26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Uzdravit rány minulých rozdělení

29. 9. 2009

|
Tisk
|

Vydání: 2009/40 Papež Benedikt XVI. v České republice, 29.9.2009

Příloha: Perspektivy

Zrcadlový sál pražského arcibiskupství. Místo, kde ještě za Rakouska-Uherska pražský arcibiskup přijímal diplomaty, když v některých záležitostech zastupoval v zemi císaře. Na stěnách visí dva vzácné gobelíny ze 17. století, které zobrazují exotické motivy: tropickou zvířenu a lidi černé pleti. Křesťanské symboly tu k vidění nejsou. To, co tu ale nechybí, jsou zrcadla. Zde má každou chvíli začít setkání papeže Benedikta XVI. s představiteli Ekumenické rady církví. Je neděle 27. září v podvečer. Třeba je volba tohoto místa vybrána záměrně, neboť v ekumenických rozhovorech jedni druhým nastavují cosi jako zrcadlo.

„Tak, pane arcibiskupe, ta návštěva papeže probíhá nad očekávání dobře. Vše se zdá probíhat bez komplikací, viďte?“ obracím se na arcibiskupa Graubnera při čekání na papeže. „Teď tu ale trochu komplikace je, už tu měli totiž být,“ odpovídá s úsměvem pan arcibiskup a člověk si přitom uvědomí, že harmonogram není striktně dodržován.
„Italové se běžně zpožďují, třeba svatba v Itálii začíná obvykle pětačtyřicet minut po ohlášeném začátku,“ vysvětluje zpoždění papeže a jeho doprovodu dominikánský kněz a novinář Stanisław Tasiemski z Varšavy, který sedí vedle mě. „Když se Benedikt XVI. poprvé sešel s bavorskými rodáky po svém zvolení papežem, přišel pozdě. Tehdy to s humorem okomentoval, že se už stává Římanem,“ dodává plynulou češtinou polský dominikán.
Neuplyne ani deset minut, v sálu to zašumí a spolu se současným i bývalým nunciem v ČR a papežovými dvěma osobními sekretáři, jedním z Německa, druhým z Malty, přichází sám Benedikt XVI. Zaznívá potlesk. Papež nejprve vyslechne proslov předsedy ERC Pavla Černého, pak se sám hodlá ujmout slova. Mikrofon však nesedí, technická služba ho proto musí nějakou chvíli upravovat. „Snad přece najdou řešení,“ povzdychne si papežův maltský sekretář P. Alfred Xuereb. Konečně se papež rozhovoří, byť tiše, zastřeně a zjevně unaveně.
Po jeho projevu následovala společná Modlitba Páně a představování jednotlivých účastníků. „Vida, luteráni,“ hlesne papež, když jsou mu představeni zástupci evangelické církve augsburského vyznání v ČR. Ne každý si totiž všiml, že papež zakončil svou promluvu odkazem na „luterský“ obraz Hospodina jako „přepevného hradu“, který obsahově i hudebně zpopularizoval německý reformátor Martin Luther. Jako by se v tom zrcadlil německý původ současného římského biskupa.
Martin T. Zikmund


Vážení páni kardinálové,
Vaše Excelence,
bratři a sestry v Kristu,
jsem vděčný všemohoucímu Bohu, že mi dal příležitost setkat se s vámi, kteří zde zastupujete různé křesťanské komunity této země. Děkuji doktoru Pavlu Černému, předsedovi Ekumenické rady církví v České republice, za milá slova, kterými mě vaším jménem přivítal.
Moji milí přátelé, Evropa stále prodělává mnoho změn. Těžko uvěřit, že uplynula jen dvě desetiletí od doby, kdy pád bývalých režimů zahájil sice nelehký, ale tvořivý přechod k politickým strukturám umožňujícím vetší účast všech. Během tohoto období se křesťané spojili s ostatními lidmi dobré vůle k obnově spravedlivého politického řádu. Také dnes pokračují v hledání nových cest k vzájemnému pochopení, pokojné spolupráci a rozvoji společného dobra.
Nicméně objevují se nové formy pokusů omezit vliv křesťanství na veřejný život – občas pod záminkou, že křesťanské učení je škodlivé pro blahobyt společnosti. Tento jev nás vybízí ke krátkému zamyšlení. Jak jsem naznačil ve své encyklice o křesťanské naději, umělé oddělování evangelia od intelektuálního a veřejného života by mělo být pobídkou ke vzájemné „sebekritice novověku“ a „sebekritice novověkého křesťanství“, zvlášť co se týče naděje, kterou novověk a křesťanství lidstvu nabízí (srov. Spe salvi, 22). Můžeme se ptát sami sebe: Co může evangelium říci České republice a samozřejmě také celé Evropě v dnešní době, jež se vyznačuje tolika pohledy na svět?

Poselství vždy nové
Křesťanství má mnoho co nabídnout v praktické i etické oblasti, protože evangelium nikdy nepřestává inspirovat muže a ženy, aby se zapojili do služby bratřím a sestrám. Málokdo by o tom pochyboval. Avšak ti, kdo mají pohled upřený na Ježíše z Nazareta a hledí na něj očima víry, vědí, že Bůh nabízí hlubší skutečnost, která je přesto neoddělitelná od „ekonomie“ lásky činné v tomto světě: nabízí spásu.
Ten pojem má sice mnoho vedlejších významů, vyjadřuje však něco základního a univerzálního o lidské touze po štěstí a dokonalosti. Naznačuje vroucí tužbu po smíření a společenství, jež samovolně vyvěrá z hlouby lidského ducha. Je to ústřední pravda evangelia a cíl, k němuž míří veškerá evangelizační a pastorační péče. Je to kritérium, k němuž křesťané neustále soustřeďují svůj zájem, když se snaží uzdravit rány minulých rozdělení. Za tímto účelem – jak zmínil doktor Černý – Svatý stolec s potěšením v roce 1999 hostil mezinárodní sympozium o Janu Husovi, aby usnadnil debatu o složitých a neklidných náboženských dějinách v této zemi a obecněji v Evropě (srov. Papež Jan Pavel II., Promluva k mezinárodnímu sympoziu o Janu Husovi, 1999). Modlím se, aby podobné ekumenické iniciativy přinesly plody nejen ve snaze o jednotu křesťanů, ale i k prospěchu celé evropské společnosti.
Čerpáme důvěru z vědomí, že poselství církve o spáse v Ježíši Kristu je vždy starobylé a vždy nové, prosycené moudrostí minulosti a překypující nadějí pro budoucnost. Když Evropa naslouchá dějinám křesťanství, naslouchá svým vlastním dějinám. Její představy spravedlnosti, svobody a sociální zodpovědnosti, stejně jako její kulturní a právní instituce ustanovené, aby uchovávaly tyto pojmy a předávaly je budoucím generacím, jsou formovány křesťanským dědictvím. Vskutku, její paměť minulosti živí její úsilí o budoucnost.

Nekrčit se před světem
To je důvod, proč křesťané čerpají z příkladů takových postav, jako jsou svatý Vojtěch a svatá Anežka Česká. Jejich odhodlání šířit evangelium bylo podloženo přesvědčením, že křesťané by se neměli krčit ze strachu před světem, ale spíše se odvážně podělit o poklady pravdy, které jim byly svěřeny. Podobně i dnes musí mít křesťané odvahu otevřít se přítomné realitě, ocenit vše, co je ve společnosti dobré, a povzbuzovat muže i ženy k zásadnímu obrácení, které vyplývá ze setkání s Kristem a ústí do nového života v milosti.
Z tohoto pohledu jasněji chápeme, proč křesťané musejí s ostatními připomínat Evropě její kořeny. Není to proto, že by ony kořeny již dávno uschly. Naopak! Je to proto, že stále – sice jemně, ale úspěšně – dodávají kontinentu duchovní a morální výživu, jež mu umožňuje vést smysluplný dialog s lidmi jiných kultur a náboženství. Právě proto, že evangelium není ideologií, nesnaží se uzavřít vyvíjející se společensko-politické skutečnosti do strnulých schémat. Spíše přesahuje proměnlivosti tohoto světa a vrhá nové světlo na důstojnost lidské osoby v každé době.
Milí přátelé, prosme Pána, aby nám vložil do duše odvahu podílet se o nadčasové pravdy vedoucí ke spáse, které formovaly a budou dál formovat společenský a kulturní pokrok tohoto kontinentu. Spása získaná Ježíšovým utrpením, smrtí, vzkříšením a nanebevstoupením nás, kdo v něho věříme, nejen proměňuje, ale nutí nás sdílet tuto dobrou zprávu s ostatními. Kéž dary Ducha Svatého, dary poznání, moudrosti a rozumu (srov. Iz 11,1–2; Ex 35,31) osvítí naši schopnost porozumět pravdě, které nás Ježíš učí, abychom neúnavně usilovali o jednotu, po níž touží pro všechny své děti znovuzrozené ve křtu a pro celý lidský rod.
S těmito myšlenkami a s bratrskou láskou k vám a k členům jednotlivých vašich komunit vám vyjadřuji své hluboké díky a svěřuji vás všemohoucímu Bohu, který je naší pevnou tvrzí, naším nedobytným hradem a naším vysvoboditelem (Ž 144,2). Amen.

(mezititulky redakční)
BENEDIKT XVI.




Promluvy papeže a proslovy prezidenta lze nalézt na www.navstevapapeze.cz nebo v tomto čísle Katolického týdeníku.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou