Trochu okolo stáří

Vydání: 2008/25 Desatero šťastně strávených prázdnin, 17.6.2008

Příloha: Perspektivy

Začnu docela obyčejně: důležité bývá, v jakém prostředí staří lidé žijí. Základní podmínkou zůstává čistota, útulnost a také praktičnost. Například mít lampičku blízko postele, nesmí chybět úchyty v koupelně a na WC umožňující bezpečné vstávání, vyřadíme shrnující koberce, na nichž lze snadno upadnout, ke křeslům se doplní podložky na nohy – nebudou tolik otékat. Útulnost ruší nezastlané postele i léky válející se po stolech.
Starší generace ráda organizuje rodinná setkání. Do rodinných kontaktů vstupuje ovšem rovina majetková (dědictví), povinnosti starat se o rodiče (kdo, kolik a jak). Máme-li více dětí, je pečlivá míra „všem stejně“ velice nutná. Nebývá to lehké. Problematiku společného bydlení ponechám zatím stranou. Jen před jedním chci varovat: darovat dětem za života například byt. Vlastní potomek se třeba chová slušně, ale už jeho partner může vnést problémy. Dá byt do zástavy při svém podnikání, zkrachuje, byt propadne a staří skončí v lepším případě v domově důchodců.
Ostatní vztahy jsou poněkud svobodnější a zaslouží si pěstování. Nečekejme však, že někdo přijde sám od sebe. Pravidelně pozvěme některé z blízkých na „hezké kafe“ – stačí k tomu pár sušenek a příjemné prostředí. Je důležité mít vztahy s mladší generací, naši vrstevníci odcházejí. Znal jsem muže, dožil se 92 let, který každý týden vlídně uvítal milou mladší návštěvu.
Neočekávejme reciprocitu, může být mnoho důvodů, proč chybí.
Úskalím kontaktů bývá řeč. Jeden můj známý mluví tak tiše, že mu většinou nerozumím. V jiném případě jakýsi muž chce neustále vyprávět své zážitky a zlobí se, že ho nikdo nechce poslouchat. Další líčí návštěvě po čtvrté totéž, nepamatuje si, co už říkal. Mnozí bolestínsky fňukají: „Toto jsou, děti, moje poslední Vánoce...,“ nebo: „Až umřu, tak to všechno dostanete.“ (Nejednou je závěť v nepořádku a dědici nedostanou nic.) Můj dědeček rád seděl v ušáku a mlčel. Když jsme ho my děti požádaly, aby vyprávěl, poutavě nám líčil své zážitky italského legionáře. Milovaly jsme toto vyprávění, jistě i proto, že se nikdy nevnucoval. Ze všeho nejhorší bývá stařecké peskování: „Ukaž, cibule se přece krájí takto..., ty tvoje děti si nikdy neočistí boty.“
Pečujme také o zdraví. Nemám na mysli hory léků, podléhání hypochondrii. Staré tělo se nedá spravit, naše „karoserie je už rezavá“. Ale pravidelná procházka, čistění zubů, větrání, přiměřený tělocvik nikdy neuškodí. Nade vše je rada mého starého přítele: „Choď do schodů, usmívej se a nemluv o chorobách.“
Problémem stáří bývá osamělost, zvláště chybí-li partner. Zkusme se těšit starými dopisy, fotografiemi, pořádat paměti. Když nás postihne fyzická nemohoucnost, v duchu si promítejme „filmy“ svého života. Jsou řešení i v nejtěžších situacích. Znal jsem bělovlasého stařečka, který jen ležel v posteli. Jednou za den pozval nejbližší a zazpíval jim. Bylo to dojemné, měl pro ně dar.
V hraničních situacích je největší posilou víra. Šťastní jsou ti, jimž je darována. Nebyli jste někdy svědky, jak se stará dvojice hádá i pomlouvá? Lord Byron kdysi napsal: „Když ti, co se milovali, zapomenou na něžnost, nemá už smrt mnoho, co by jim vzala.“
Mám teorii osobní „duchovní špíže“. Pokud obsahuje ješitnost, touhu být obdivován, nenajdou tam další generace nic lákavého. Uložíme-li tam lásku a radost, rádi se tam naši následovníci přijdou nasytit.
Jiří Pilka Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 41 10. – 16. října 2017

Do biskupské služby vstupují s lilií i mečem

Podobnou slavnost zažila Olomouc v dubnu roku 1990. Biskupské svěcení přijmou 14. října v katedrále sv. Václava noví pomocní biskupové Antonín Basler a Josef Nuzík.

celý článek


Růženec na hranicích

Více než milion Poláků zamířilo na státní hranice s růženci v rukou, aby prosili za pokoj a dobro pro svou zemi, Evropu a celý svět.

celý článek


Gratulujeme výhercům!

Přinášíme seznam vylosovaných výherců Velké letní soutěže:

celý článek


S pěti dětmi jsme prý blázni

Sedlák z Olomoucka, táta od rodiny s pěti dětmi, místopředseda lidovců a ministr zemědělství. To vše už stihl MARIAN JUREČKA za třicet šest let svého věku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay