Tomáš Týn OP, služebník Boží

Vydání: 2006/25 Křesťané a sekulární média, 20.6.2006

Příloha: Perspektivy

Dne 25. února 2006 zahájil bolognský arcibiskup a kardinál Carlo Caffarra tzv. diecézní fázi šetření ve věci blahořečení Tomáše Týna (1950-1990), dominikánského kněze, brněnského rodáka a člena České dominikánské provincie. Tomáš Týn zemřel během svého léčení v německém Heidelbergu a pohřben je v nedalekém Neckargemündu. Nejdelší část života však prožil právě v Bologni, kde žije i většina svědků, kteří mohou jeho život blíže objasnit. Proto bylo šetření zahájeno právě tam a do České republiky a do Německa bude následně vyslána vyšetřovací komise, která vyslechne tamní svědky a přezkoumá místní dokumenty. Mnoho věřících v Tomášově vlasti se zvláště nyní zajímá o jeho život a význam.
Narodil se 3. května 1950 o svátku Nalezení sv. Kříže v Brně jako první syn MUDr. Zdeňka a Ludmily Týnových. Kmotrem při křtu mu byl dědeček z matčiny strany MUDr. Josef Konupčík, známý horlivostí pro víru i pro katolickou kulturu, vzdělání a politiku. Právě v jeho knihovně se malý Tomáš seznámil s časopisy Na Hlubinu, s díly sv. Augustina a zvláště pak svého patrona sv. Tomáše Akvinského. V rodině získal základy víry a začal ministrovat. Brněnský farář P. Josef Budiš ho v roce 1959 připravil k prvnímu sv. přijímání.
Už v 11 letech začal otevřeně hovořit o tom, že se chce stát řeholním knězem. Zajímal se o studium jazyků a s pratetou dokonce navštěvoval hodiny hebrejštiny u brněnského rabína. Jako gymnazista získal v roce 1966 ještě s dalšími studenty stipendium pro dokončení studia s maturitou (francouzským bakalaureátem) na dijonském Lycee Carnot, což se mu podařilo 1. července 1969. Již dříve (1967) získal pro mimořádné výsledky akademickou cenu lycea. Psal o tom český Mladý svět i francouzský Dépeche. Profesoři radili pokračovat ve studiích ve Francii, což mu ale československá strana neumožnila. Ve Francii se Tomášovi otevřel svět, který znal dosud jen z četby. Navštívil benediktinské opatství Pierre-qui-Vire, navázal kontakty s dominikánem Henri Féretem (1904-1992), profesorem církevních dějin, a se studentským kaplanem Maurice Delaunayem. Tam dozrálo jeho rozhodnutí stát se dominikánem. Sovětská invaze v srpnu 1968 přiměla jeho rodiče s bratrem Pavlem a sestrou Helenou emigrovat do Německé spolkové republiky, kde žijí dodnes.
Tomáš Týn vstoupil do dominikánského noviciátu 28. září 1969 v německém Warburgu. Rok poté složil první řeholní sliby za německou provincii Teutonia. Pokračoval pak ve studiích ve Walberbergu, kde napsal svoji první významnější práci o platónské filozofii Die Problematik der Bewegung und Ruhe bei Plato (zůstala dosud v rukopise). V 70. letech se v Německu setkal s projevy disciplinární a naukové krize provázející mnohé neuvážené pokoncilní reformy. Proto si v roce 1972 vyžádal dovolení řádového představeného k odchodu do Bologne a dokončil tam řeholní formaci v klidnějším prostředí. Tam také složil dne 7. října 1973 slavné sliby jako člen České dominikánské provincie. Bolognská studia ukončil licenciátem z teologie o rozdílu mezi pojetím milosti u sv. Tomáše a M. Luthera. Následovalo jáhenství (1974) a konečně i kněžské svěcení, které přijal v Římě o slavnosti svatých Petra a Pavla v roce 1975 z rukou papeže Pavla VI. Tento den je pro Tomáše Týna zásadní: během obřadu složil soukromý slib, že nabízí Bohu svůj život jako smírnou oběť za svobodu církve v socialistickém Československu.
V Římě pak Tomáš zůstal na Papežské univerzitě sv. Tomáše (Angelicum), kde v roce 1978 obhájil doktorskou práci o poměru lidské svobody a působení Boží milosti. Poté se vrátil do Bologne, kde vyučoval morální teologii a filozofii. Často kritizoval soudobé omyly a falšování katolického učení. Vytrvale pokračoval v řeholním životě a v péči o duchovní potřeby lidí nejrůznějšího původu. Věnoval se skautům, dominikánským terciářům, italským marxistům, rotariánům, Židům, muslimům a všem, které viděl jako ty, k nimž ho Bůh posílá. Jeho skvěle připravená a strhující kázání měla velký ohlas podobně jako duchovní vedení ve zpovědi. V roce 1980 byl zvolen viceregentem dominikánské teologické fakulty v Bologni. Láska k řeholnímu životu ho neopustila. Velmi se zasazoval o ochranu nenarozeného života, o mariánskou úctu v duchu sv. Ludvíka Grignona z Montfortu a o latinskou liturgii Pia V., kterou sloužil se souhlasem kardinála Biffiho pro veřejnost každý týden. V říjnu 1989 byl náhle zasažen prudkými bolestmi. Lékaři mu zjistili velmi progresivní zhoubný nádor s metastázami v břišní dutině. Po měsíční hospitalizaci ho rodiče nechali převézt do Německa, kde mu jako lékaři chtěli zajistit co nejkvalifikovanější pomoc. Postupující metastázy mu působily stále větší bolesti. Do posledních dnů pracoval na svém největším a později vydaném díle Metafisica della sostanza (bezmála tisíc stran).
V ranních hodinách 1. ledna 1990, kdy kardinál Tomášek sloužil ve svatovítské katedrále slavnostní Te Deum, byl otec Tomáš převezen do nemocnice v Heidelbergu, kde své nemoci kolem 11 hodin podlehl. Pohřben byl na místním hřbitově v Neckargemündu.
Jeho hrob zdobí prostý, ale výmluvný latinský nápis: Introibo ad altare Dei (Vystoupím k oltáři Hospodinovu – slova 43. žalmu). Brzy po jeho smrti začali hrob i dům, kde dožil, navštěvovat poutníci zvláště z Itálie a z České republiky. Četné žádosti věřících v roce 2003 přiměly provinciála České dominikánské provincie, aby podal oficiální žádost o přešetření Tomášova života a ctností u příslušné vatikánské kongregace.
Efrém Jindráček OP
Autor je vicepostulátorem kauzy blahořečení
Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay