Tentokrát až tam na sever

Vydání: 2006/47 Umí být církev vděčná?, 21.11.2006, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Pokud jste ještě nenavštívili Jizerské hory, doufám, že vás k tomu tímto příspěvkem navnadím. Necháme stranou nejznámější místa v okolí Liberce a Jablonce a podíváme se do Frýdlantského výběžku. Ubytování ve Frýdlantu, Raspenavě či Hejnicích seženete snadno.

Městu Frýdlant vévodí hrad a zámek. Před návštěvou si ale namasírujte nohy, protože prohlídka trvá 1,5 – 2 hodiny. Stojí za to. Hrad Frýdlant je narozdíl od některých jiných hradů skvěle vybaven starým nábytkem, zbraněmi a jinými rekvizitami. Kaple a renesanční zámek byly postaveny na přelomu 16. a 17. století Markem Spazziem di Lancio. Všechny milovníky drobnůstek a maličkostí jistě potěší jeho bohaté zařízení – uvidíte dámské a pánské patro, i tajné schůdky, které zase tak úplně tajné nebyly. Velmi originální je kaple se dvěma oltáři – katolickým a protestantským.

Ďáblík bahenní
Protože se právě vyčasilo, stihneme ještě malý výlet.
Z frýdlantského náměstí se vydáme po zelené turistické značce směrem do Višňové. Značka nejprve vede podél kolejí, pak nás dovede na Hůrku. Popojdeme kilometr po žluté k meandrům říčky Smědé. (Copak vlastně jsou ty meandry? Přece zákruty!) Tato přírodní rezervace je bohatým nalezištěm vzácných rostlin a živočichů. Roste tu ďáblík bahenní, lilie zlatohlavá a mezi zvířaty najdeme i vydru říční či jeřába popelavého. Vylezeme na Holubí vrch a štrádujeme údolím Bulovského potoka do Višňové. Příroda je tu opravdu romantická: bublající potůček, stromy a úžasný klid.
Višňová leží těsně u polských hranic. Do kostela Svatého Ducha se sice turista nedostane, ale i zvnějšku je vidět práce P. Ladislava Kubíčka a jeho farníků, které připomíná pamětní deska. Bolavou historii česko-německých vztahů ukazují náhrobky kolem kostela. Hřbitov byl zničen. Naštěstí ale nebyla zničena místní architektura. Višňová a okolní obce se pyšní podstávkovými domky, plodem hornolužické lidové architektury. Čtyři domy v obci jsou památkově chráněné.
Ačkoliv jsme křesťané, neuškodí navštívit Pohanské kameny nad obcí. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly. Ještě koncem 19. století byly Pohanské kameny považovány za lidský výtvor, ve skutečnosti se však jedná o výtvor přírodní. Je pravděpodobné, že v minulosti sloužily jako kultovní místo. Na vlakové nádraží je to kousek a my se ještě můžeme pokochat hezkými výhledy z místní lokálky. Výlet zvládnou i malé děti, můžete pro ně připravit nějakou hru – třeba poznávání podzimních stromů. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay