Štědrý den od Ukrajiny po Španělsko

Vydání: 2006/51 Vánoční dvojčíslo, 19.12.2006, Autor: Gabriela Plačková

Příloha: Doma

Přinesl nám už Ježíšek vánoční stromeček? První otázka, s níž se děti probouzejí na Štědrý den. „To my ještě v pyžamu utíkáme do obývacího pokoje, abysme viděli, jestli nám ho přinesl,“ říká sedmiletý Péťa. Je tu a jak krásně voní. Začíná se zdobit, maminky se chystají do kuchyně, kde začnou přípravy na štědrovečerní večeři, kdo nechal balení dárků na poslední chvíli, uhání, aby to stihl. Ne v každé zemi ale přináší dárky Ježíšek, někde se lidé neobdarovávají zrovna na Štědrý den a také tradiční štědrovečerní tabule nabízí v různých zemích něco zcela jiného.
V Česku by si stěží někdo představil Štědrý den bez vánočního stromečku. Přesto jeho tradice není zas tak dlouhá. Poprvé se objevila v sousedním Německu, kdy v 16. století ve městě Brémy připravil cechovní spolek pro děti řemeslníků společnou vánoční slavnost a při té příležitosti ozdobil jedli. Během sedmnáctého století se zvyk rozšířil nejprve v Německu a tradice se postupně šířila do Evropy. U nás se nejprve ujala v bohatých rodinách někdy začátkem 19. století. A ještě nějaký čas trvalo, než se objevila i mezi chudšími, kde se stromeček stavěl na stůl nebo se zavěšoval od stropu.
„U nás jsou na sebe o Štědrém dni všichni hodní, protože se chystáme slavit, že se narodil Ježíšek. Zdobíme stromeček, večer jíme kubu, kapra a taky cukroví,“ říká Péťa. Bývá zvykem se v tento den postít a komu se půst vydaří, uvidí zlaté prasátko. V některých domácnostech se k obědu vaří pouze pražená polévka s chlebem a s dobrotami se čeká až na večer. Mezi tradiční české pokrmy večeře Štědrého dne patří jako předkrm právě šumavský kuba (kroupy s houbami, zapečené na sádle s česnekem) nebo hubník (nádivka s houbami). Polévka bývá zpravidla rybí a k bramborovému salátu se podává obalovaný kapr či jinak připravená ryba. „Já jím nejraději cukroví. Kuba je taky dobrý, ale nejlepší není,“ dodává Péťa ke štědrovečerní večeři.
V sousedním Polsku naděluje v některých krajích dárky svatý Mikuláš, ale nosí je stejně jako u nás Ježíšek až na Štědrý den. Mezi polské tradiční pokrmy patří také ryba. Ale polévka není rybí, nýbrž takzvaný boršč, který je připravený z červené řepy. Do něj se vkládají ouška neboli pelmeně, což jsou taštičky z těsta plněné mletým masem. Na vánočním menu se objeví i pirohy, které jsou plněné kyselým zelím. Všem chodům předchází pro dobré trávení předkrm v podobě sleďů na smetaně (kyselé sledě se několik dní před Štědrým dnem naloží do smetany společně s plátky cibule a nechají se uležet).

Voda pro velblouda
Na vzdálenější Ukrajině se Vánoce slaví podle pravoslavného kalendáře až 6. a 7. ledna. Dárky ale děti dostávají již 19. prosince, kdy se na Ukrajině slaví svátek svatého Mikuláše. Ten dětem naděluje v noci dárečky pod polštář. „To by se mi nelíbilo, dostávat dárky od Mikuláše. U nás je to lepší. Od Mikuláše dostaneme dobroty a než je stačíme sníst, přinese nám Ježíšek nějakou hračku,“ komentuje ukrajinský zvyk Petr. Vánoční stromeček se v ukrajinských domácnostech objevuje již začátkem prosince. V ukrajinských krajích blíže k Rusku nosí dárky pro změnu 1. ledna nám známý děda Mráz. Na Štědrý den se zde jí maková sladká kaše zvaná kuťa a na stůl přijde dušené zelí či kompot ze sušeného ovoce. I na Ukrajině se na štědrovečerní tabuli objevují pelmeně a pirohy (plněné mákem) podávané s houbovou omáčkou, která se přidává k pečeným holoubkům s rýží. Ty jsou zabalené v zelných listech.
Jiné zvyky mají pro změnu ve Španělsku, kde se 24. prosince stejně jako u nás schází k večeři celá rodina a tradičně se chodí na půlnoční mši. Hlavní dění v domácnosti se ale neodehrává u stromečku, nýbrž u betléma, který nesmí doma chybět. U něj se společně zpívají tradiční španělské koledy doprovázené hrou na tamburíny a bubínky. Dárky ve Španělsku přinášejí až tři králové v předvečer 6. ledna. Ten den také chodí průvody, které tři mudrce jedoucí zpravidla na velbloudech doprovázejí. Tři králové do davu rozhazují bonbony. Večer si děti za okno připravují misku s vodou (pro velbloudy), nějaký pamlsek (pro tři krále) a boty, do nichž jim tři králové nadělují. Mezi tradiční španělské vánoční pokrmy patří jehněčí či rybí maso. Velké oblibě se ve Španělsku těší marcipán, z kterého se připravují různé figurky. „Až na Tři krále? To by zase bylo na dárky moc pozdě. Nejlepší je to u nás, pěkně uprostřed,“ ukončuje debatu o nadělování dárků Péťa. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay