Zblízka začnete vidět lidi

Vydání: 2015/38 Pomoc uprchlíkům koordinuje speciální web, 15.9.2015

Příloha: Caritas

Zachovejte zdravý rozum, říká KLÁRA BOUMOVÁ, migrační koordinátorka Charity ČR.


Röszke, Maďarsko. Foto: Richard Bouda

Média každodenně přinášejí alarmující zprávy o vysokém počtu uprchlíků i o jejich tragédiích a lidé jsou tím znejistěni. Co se s Evropou děje?

Na jedné straně lze odpovědět, že se neděje nic nového a že uprchlíků přichází přibližně stejně jako v předchozích letech. Pro srovnání: EU dnes tvoří 28 států, kam loni dorazilo přes 600 000 uprchlíků, tedy stejné množství jako v roce 1992, kdy EU tvořilo pouze 15 států, které nebyly na vlny uprchlíků vůbec připravené. Žádné velké mediální pozdvižení se ale tehdy nekonalo a zvládlo se to. A velká část byli muslimové. Na druhé straně je pravda, že uprchlíků přibývá a že je problém s jejich hromaděním na jižní hranici Evropy. Tamější země jsou přetížené a bez solidární pomoci ostatních států situaci nezvládnou.

Potíž je také v informacích, které se k nám dostávají. Mnohá média fungují na principu „šokovat a ukázat to nejhorší zlo“. Pak se nám jednotlivé „nespojitelné“ informace dají v hlavě dohromady a vzniká negativní stereotyp. Zkrátka máme málo pozitivních zkušeností. Většina uprchlíků navíc vůbec do rozvinutých zemí neodchází a z finančních důvodů zůstává ve svém regionu.

Jakou odpověď na danou situacinabízí Charita ČR?

Od jara roku 2012 pomáháme uprchlíkům v Sýrii i v okolních zemích a v České republice poskytujeme služby migrantům a uprchlíkům už od začátku devadesátých let. Provozujeme síť poraden pro cizince, které nabízejí pomoc s integrací do společnosti, tedy s celkovou orientací v životě v naší republice, s výukou jazyka, při jednání na úřadech, při shánění zaměstnání a bydlení. Charitní pracovníci působí také v uprchlických zařízeních, poskytují poradenství, organizují volnočasové aktivity, zajišťují materiální pomoc.

Podobnou činnost rozvíjí v Česku řada dalších neziskových organizací, ale s přílivem očekávaného většího počtu migrantů nejspíš nebudou stávající služby kapacitně stačit. Bude třeba propojit jejich práci se státní správou a samosprávou, od vlády až po jednotlivé obce.

Stačí „jen“ pomáhat? Není potřeba také osvěta?

Osvěty není nikdy dost. V současné vypjaté situaci padají zábrany. Publikované názory a prohlášení se nebezpečně posouvají za hranici korektního vyjadřování. V sousedních státech se o migraci diskutuje, vydávají se publikace, vysvětluje se. I my proto pracujeme s majoritní společností a snažíme se odbourávat předsudky vůči cizincům.

Jedním ze způsobů je třeba putovní výstava komentovaných fotografií Jindřicha Štreita „Jsme z jedné planety“. Představuje 30 cizinců z různých koutů světa, kteří u nás našli nový domov, a je doprovázená texty, co je k tomu vedlo a jak se u nás cítí. Od 26. září bude k vidění ve Velké Bystřici u Olomouce.

S jakými mýty se setkáváte?

Občas slýcháme, že nám cizinci berou práci, a zároveň je k tomu dodáváno, že nám ujídají z našeho sociálního a zdravotnického systému. Jedno však logicky vylučuje druhé. Neblahou skutečností je, že cizinci často do našeho systému přispívají, aniž z něj mají možnost čerpat.

Společnost rovněž považuje příchozí za jednolitou masu, za jedno velké ohrožení. Ale podíváte-li se zblízka, začnete vidět konkrétní lidi. A to je to, co Charita ČR a jednotlivé farní, oblastní a diecézní charity dělají: poskytují služby konkrétním lidem.

Tvrzení, že některé kultury a náboženství jsou s naší společností nekompatibilní, je z pohledu charitního pracovníka poněkud relativní. Například salafijští muslimové z Kazachstánu nastoupili do práce v továrně a přirozeně se zapojují do života společnosti lépe než jiní příchozí z Ukrajiny, kterým se nedaří najít práci a uplatnit se, přestože jazyková a kulturní bariéra je u nich daleko menší.

Co mohou dělat věřící, naši čtenáři?

Nerezignovat na zdravý rozum. I u nás se potvrzuje, že se vzrůstajícím počtem uprchlíků v Evropě se objevují pocity nejistoty. Extrémní situace (v našem státě spíše mediální) v některých lidech probouzí to nejhorší. Jiní lidé se ale naopak chtějí zapojit a nezištně nabízejí pomoc. Za to jsme velmi vděčni a počítáme, že jejich pomoc v budoucnu využijeme.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy



Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay