S Araby Arabem, doma sedlákem

Vydání: 2018/26-27 Putování za sv. Cyrilem a Metodějem, 26.6.2018, Autor: Jiří Gračka

Příloha: Léto s KT

Katolický kněz, který se stal arabským šejkem. Přímluvce českých vlastenců odsuzovaný za blízkost císaři. Ale také univerzitní profesor, který do pozdního věku pracoval na poli.


Alois Musil jako beduínský náčelník. Snímky Akademická společnost Aloise Musila


Osudy P. Aloise Musila byly postavené na zdánlivých protikladech. Svůj život ostatně rodák z Rychtářova u Vyškova, který spatřil světlo světa právě před 150 lety (30. června 1868), shrnul takto: „Tvořila mne poušť a životní bída. V poušti mi nepomohly ani tituly, ani řády, byl jsem odkázán jen sám na sebe a na Boha. Vědomí, že konám svou povinnost, je nejlepším uznáním a jedinou plnou odměnou.“

Oněch viditelných uznání a odměn se také často ani nedočkal, nebo aspoň ne hned. Když roku 1898 přivezl do Evropy informace o freskové výzdobě pouštního zámku Amra (vyobrazení loveckých scén nebo mužských i obnažených ženských postav), vědecká obec znalá islámského zákazu figurálního zobrazování ho označila za lháře. Trvalo dva roky, než se Musilovi při další výpravě podařilo stěny vyfotografovat, a tak změnit povědomí o počátcích islámského výtvarného umění. Byly to, jak sám napsal, dva roky „velkého mravního utrpení“, ale z podvodníka se stal uznávaný vědec.

Vědec i náčelník beduínů

Tím pro něj začalo období výzkumných výprav korunovaných významnými objevy. Jak připomínají jemu věnované webové stránky www.aloismusil.cz, stal se v té době spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů, přivážel stovky okopírovaných nabatejských a řeckých nápisů, náčrtků, fotografií, ale i množství biblistických, topografických, etnografických a botanických poznatků. Na druhou stranu si přinášel podlomené zdraví – malárii a spoustu šrámů z opakovaných, životu nebezpečných přepadení a bitek s arabskými kočovníky.

Na samém počátku přitom stojí Musilův zájem o hlubší pochopení Písma svatého. Právě kvůli němu odešel v roce 1895, čtyři roky po svém kněžském svěcení v Olomouci, na dominikánskou Biblickou školu v Jeruzalémě a později přešel na jezuitskou Univerzitu sv. Josefa v Bejrútu. Doba lítých sporů mezi racionalistickou kritikou a tradicionalistickou obhajobou základů víry však takovému zkoumání nebyla právě nakloněna a Musil si záhy zvolil jinak. „Mění své výzkumné zaměření, aby nešel do konfliktu s církví. I když někteří mylně vysvětlují jeho mimořádné kontakty s Araby jeho odpadem k islámu, zůstal až do smrti knězem, který věrně celebruje. Snad může být důvodem takových názorů jeho zásada, že s Araby je Arabem, s muslimy je muslimem,“ zamýšlí se nad Musilovými postoji arcibiskup Jan Graubner a dodává: „Nad někdejším biblistou a filologem nakonec zvítězil historický geograf, topograf, folklorista, později také encyklopedista, beduínský politik a pozorovatel moderního Orientu.“

Roku 1904 se Musil stal řádným profesorem v Olomouci, za několik let ale přesídlil do Vídně. Kdykoli to ale bylo možné, vracel se na rodnou hroudu a vypomáhal rodině na statku. V roce 1909 byla v Rychtářově dokončena výstavba domu, který pojmenoval „vila Músa“ podle jména, pod nímž byl znám mezi beduíny – Músá šajch Číkí, nebo častěji podle kmene Banú Ruwala – Músá ar-Ruwajlí. Přitom Músá v arabštině znamená Mojžíš, což se jednak vztahovalo k Musilově zájmu o Starý zákon a jednak to byla zkomolená varianta jeho příjmení. Dům postupně vybavil orientálním nábytkem a zahradu i široké okolí vlastnoručně osázel stovkami ovocných stromků.

Roku 1912 se Musil opět vypravil na území dnešní Sýrie a Iráku, tentokrát jako průvodce Sixta de Bourbon-Parma, bratra arcivévodkyně a příští císařovny Zity. Musilovi se tak otevřely dveře k arcivévodovi Karlovi Habsburskému a blízké vztahy s mužem, který roku 1916 usedl na rakousko-uherský trůn, mu mimo jiné pomohly při intervenci za „vlastizrádce“ Karla Kramáře a Aloise Rašína nebo za vzbouřené české námořníky v boce Kotorské.

Z Orientu do Posázaví

O to horší pro něj byl po rozpadu Rakouska-Uherska přechod do Prahy, kdy ho útočné články v tisku kritizují jako habsburského lokaje. Stává se řádným profesorem pomocných věd orientálních a moderní arabštiny na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Významnou roli sehrál také při založení Orientálního ústavu. V následujících letech přednáší v USA a Velké Británii, jako dosud jediný Čech obdržel roku 1928 zlatou medaili Charlese P. Dalyho a byl zapsán na desku cti v čestné síni Americké zeměpisné společnosti.

V závěru života opustil rodný Rychtářov a usadil se v Posázaví, kde zakoupil dva statky pro své synovce. Sám prožil poslední roky v Otrybech. Volný čas kromě psaní (vedle odborných publikací psal i cestopisy a dobrodružné romány) trávil také při práci u synovců a ještě měsíc před smrtí sloužil mši svatou v otrybském kostele.

Zemřel 12. dubna 1944 a spočinul na hřbitově v nedalekém Českém Šternberku. Roku 1968 byly jeho ostatky v rámci oslav stého výročí narození převezeny do rodinné hrobky v Rychtářově. Město Vyškov, pod které tato někdejší obec dnes patří, na „svého“ rodáka pamatuje také v rámci městského muzea, kde je Aloisi Musilovi věnována stálá expozice.

JIŘÍ GRAČKA

Příběh Musilova objevu pouštního zámku Amra, který je dnes památkou UNESCO, i jeho počátečního nepřijetí přinesl letošní Cyrilometodějský kalendář 2018.
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Speciály, Přílohy



Aktuální číslo 46 13. – 19. listopadu 2018

Česká pomoc křesťanům na Blízkém východě

Zbořené kostely, vypálené domy, ale také snaha vrátit do válkou zničených míst život provázely delegaci v čele s arcibiskupem Janem Graubnerem při cestě po severním Iráku.

celý článek


Drony skenují dřevěné kostely

Kolem dřevěných kostelů v ostravsko-opavské diecézi je živo, létají tu drony a snímá je skener.

celý článek


Jak přiblížit Evropu lidem?

Do květnových voleb do Evropského parlamentu, které ovlivní další fungování Evropské unie, zbývá půl roku. Evropská strana lidová, která sdružuje převážně křesťanské…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay