Chatrč z větví a bláta rodině nestačila

Vydání: 2015/4 František strhl miliony Filipínců, 20.1.2015, Autor: Pavel Baldínský

Příloha: Misijní banka ubožáků

Čtenář obvykle v řádcích, které čte, hledá napětí. Misionáři, i když prožívají lecjaký napínavý okamžik zcela automaticky, si ale většinou přejí, aby potkávali domorodce, kteří chápou, proč mezi nimi žijí. Jedním z takových je čtyřicátník Gervas, který v AA misijní stanici pracuje jako hlídač.
 
 
Dům pro rodinu hlídače misijní stanice byl postaven na náklady MBU.
 
Je to jednoduchý, nenápadný, tichý a spolehlivý chlapík. Pozorujeme, že je dlouhodobě věrný ideálům a stylu naší misijní pomoci. Nic si pro sebe nenárokuje a velmi dobře si uvědomuje, co pro něho a jeho rodinu znamená jistota zaměstnání. Rodinu založil dávno před naším příchodem do Kamsamba, nyní je otcem osmi dětí, sedmi kluků a jediné dcery – malé Marie. Téměř bez prostředků si postavil skromnou chatrč z větví a bláta, na víc zkrátka nebylo. Chatrč pochopitelně brzo nestačila potřebám jeho rozrůstající se rodiny.
 
Když jsme mu později, podobně jako několika jiným v rámci našich rozvojových aktivit, nabídli finanční asistenci, Gervas byl štěstím a vděčností bez sebe. Okamžitě se aktivně chopil nabídky, sehnal si potřebný počet vypálených cihel, objednal si a nechal dovézt dřevo, písek a vodu. Stavbu jsme mu předem nakreslili, aby věděl, kolik oken s mřížemi a okenicemi a také dveří se zárubněmi bude potřebovat. Dovezl si vlnitý pozinkovaný plech na střechu, obstaral zedníka i truhláře a začal stavět.
 
Před počátkem období dešťů bylo potřeba dům dokončit. Gervas bojoval o čas a obydlí pro své milované. Jediné, co jsme společně konzultovali, byly ceny, nákresy a výpočty, na něž jeho školní dovednosti nestačily. Jinak nás ale nadchl svým smyslem pro odpovědnost. Je vidět, že se leccos v nedostatečném či nedokončeném vzdělání dá nahradit, když v sobě lidi objeví smysl pro odpovědnost a mají-li to štěstí, že při nich někdo stojí a pomůže jim. Misijní banka ubožáků může díky svým velkorysým dárcům v ČR takovým lidem ve své misijní stanici přinášet naději a radost do jejich životů. Domníváme se, že je to správná cesta probouzení jejich vděčnosti k Bohu i k lidem, kteří na ně nezapomínají. Díky všem, že na tyto domorodce nezapomínáte, přestože máte svých starostí dost.
 
Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Speciály, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 24 12. – 18. června 2018

Poutní den na Svaté Hoře

Hlavní pouť České církevní provincie se o víkendu uskutečnila na Svaté Hoře u Příbrami. Uctít milostnou sošku Panny Marie Svatohorské přijely stovky poutníků.

celý článek


Velké plány ve Slavkovicích

Po celý uplynulý víkend se ve Slavkovicích konal Národní kongres o Božím milosrdenství. Spojil tři výročí: 10 let od posvěcení poutního kostela, 80 let od smrti sv.…

celý článek


Mistr paradoxu na seznamu svatých?

Už za několik týdnů může být zahájena římská fáze beatifikační kauzy Gilberta Keithe Chestertona – anglického novináře, spisovatele a radostného obhájce katolické víry.

celý článek


Možná prvně sami něco naleznou

Skauti, vodáci, centra mládeže a salesiáni… Už za pár týdnů je čeká čas letních táborů. Někteří rodičové ještě teď pátrají v nabídce na poslední chvíli.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay