Škola je bouře, domov je přístav

Vydání: 2017/37 Papež na cestě za smířením, 12.9.2017, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma

Co je pro malé školáky při začátku školního roku nejdůležitější? Nový batoh, penál ani mobil to není. Nejlepší výbavou do školy je vědomí, že i když neobstojí na jedničku, přesto je doma přivítají.


Splnit domácí úkoly není to nejdůležitější: dříve, než se rodiče pustí do požadavků na další výkon dítěte, měli by ho obklopit svou pozorností, zájmem a láskou. Ilustrační snímek Jozef Sedmák

Po prázdninách děti nastupují do školy, kde je čeká mnoho povinností, často i po skončení povinné výuky. Leckterý rodič jim k tomu ještě naloží to nejtěžší závaží: lásku vázanou na povinnost být nejlepší. Děti přitom po příchodu domů ze školy potřebují odpočinek, uvolnění a hlavně přijetí u rodiče, který je obejme i tehdy, když se nedaří.

„Dítě přivítejme radostně, klidně, soustředěně a pozorně – jako milého hosta! Postarejme se o jeho potřeby, nechme jej odpočinout, připravme jídlo, sedněme si k němu a chvíli naslouchejme. Kéž by na všechny děti mohla doma čekat maminka, která si na ně udělá čas!“ říká dětská psycholožka Marie Mesanyová z pražské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny. Zejména malým školákům by pak měli rodiče pomoci rozvrhnout si další část dne. Splnit domácí úkoly není přitom to nejdůležitější: dříve, než se rodiče pustí do požadavků na další výkon dítěte, měli by ho obklopit svou pozorností, zájmem a láskou. „Ta je základem,“ připomíná dětský psycholog Jaroslav Šturma a pokračuje: „Nároky na další výkon mohu klást teprve tehdy, když si dítě upevní zkušenost domova jako bezpečí.“ U kroužků by pak rodiče měli vycházet z přirozených sklonů dítěte a ne svých vlastních představ.

Respektující přístup k dítěti a jeho výsledkům má ještě jeden významný rozměr: pokud do společných hovorů zahrneme i učitele, pomůžeme dítěti, aby jej přijalo jako osobnost. Neznamená to, že ho má bezvýhradně ctít, ale naučí se vnímat jeho autoritu. „Někteří rodiče si neuvědomují, že dítě přenáší jejich postoje, přístupy i do školy,“ upozorňuje na úskalí možného necitlivého přístupu rodičů dětský psycholog Václav Mertin.

A nakonec nezapomeňme vyjádřit radost, že dítě máme ze školy zase doma (třeba společnou modlitbou) a hrdost, když se dítěti něco podaří. I když třeba výsledek není takový, jaký bychom očekávali. Snaha je to, co nás posunuje dál, ne výkon – jak připomíná dětská psycholožka Marie Mesanyová. Přejeme všem rodičům malých školáků, ať se jim podaří společně dobře prožít celý školní rok!

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 51-52 18. – 31. prosince 2018

Bílé stuhy nového začátku

Brány odjakživa někam vedly. Do města, nebo z města. Do kláštera, nebo z kláštera. A teď si představte bránu, která nevede nikam. Žádná slavobrána pro vítěze nebo vojevůdce.

celý článek


Co vám letos udělalo radost?

Na konci kalendářního roku jsme se zeptali několika osobností v církvi, co je v roce 2018 potěšilo.

celý článek


Stačí prostě být spolu

Štědrý den je tu. Celý rok se na něj těšíme, ale někdy přinese přes veškerou snahu místo radosti spíš zklamání a rozčarování. Jak je to možné a co s tím?

celý článek


Betlém v kulisách Jestřebích hor

Dřevěná polygonální zvonice nad městem není jediným unikátem Rtyně v Podkrkonoší. V barokním kostelíku, za nímž se na horizontu tyčí nejvyšší česká hora, tu o…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay