Škola je bouře, domov je přístav

Vydání: 2017/37 Papež na cestě za smířením, 12.9.2017, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma

Co je pro malé školáky při začátku školního roku nejdůležitější? Nový batoh, penál ani mobil to není. Nejlepší výbavou do školy je vědomí, že i když neobstojí na jedničku, přesto je doma přivítají.


Splnit domácí úkoly není to nejdůležitější: dříve, než se rodiče pustí do požadavků na další výkon dítěte, měli by ho obklopit svou pozorností, zájmem a láskou. Ilustrační snímek Jozef Sedmák

Po prázdninách děti nastupují do školy, kde je čeká mnoho povinností, často i po skončení povinné výuky. Leckterý rodič jim k tomu ještě naloží to nejtěžší závaží: lásku vázanou na povinnost být nejlepší. Děti přitom po příchodu domů ze školy potřebují odpočinek, uvolnění a hlavně přijetí u rodiče, který je obejme i tehdy, když se nedaří.

„Dítě přivítejme radostně, klidně, soustředěně a pozorně – jako milého hosta! Postarejme se o jeho potřeby, nechme jej odpočinout, připravme jídlo, sedněme si k němu a chvíli naslouchejme. Kéž by na všechny děti mohla doma čekat maminka, která si na ně udělá čas!“ říká dětská psycholožka Marie Mesanyová z pražské Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny. Zejména malým školákům by pak měli rodiče pomoci rozvrhnout si další část dne. Splnit domácí úkoly není přitom to nejdůležitější: dříve, než se rodiče pustí do požadavků na další výkon dítěte, měli by ho obklopit svou pozorností, zájmem a láskou. „Ta je základem,“ připomíná dětský psycholog Jaroslav Šturma a pokračuje: „Nároky na další výkon mohu klást teprve tehdy, když si dítě upevní zkušenost domova jako bezpečí.“ U kroužků by pak rodiče měli vycházet z přirozených sklonů dítěte a ne svých vlastních představ.

Respektující přístup k dítěti a jeho výsledkům má ještě jeden významný rozměr: pokud do společných hovorů zahrneme i učitele, pomůžeme dítěti, aby jej přijalo jako osobnost. Neznamená to, že ho má bezvýhradně ctít, ale naučí se vnímat jeho autoritu. „Někteří rodiče si neuvědomují, že dítě přenáší jejich postoje, přístupy i do školy,“ upozorňuje na úskalí možného necitlivého přístupu rodičů dětský psycholog Václav Mertin.

A nakonec nezapomeňme vyjádřit radost, že dítě máme ze školy zase doma (třeba společnou modlitbou) a hrdost, když se dítěti něco podaří. I když třeba výsledek není takový, jaký bychom očekávali. Snaha je to, co nás posunuje dál, ne výkon – jak připomíná dětská psycholožka Marie Mesanyová. Přejeme všem rodičům malých školáků, ať se jim podaří společně dobře prožít celý školní rok!

KAROLÍNA PEROUTKOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články



Aktuální číslo 25 19. – 25. června 2018

Chudoba hrozí pětině mladých lidí

Pětinu mladých lidí v Česku, což je asi 300 tisíc, ohrožuje chudoba. Vyplývá to z průzkumu, který pro Charitu ČR a Českou biskupskou konferenci zpracovala agentura Median.…

celý článek


Pane, nauč nás modlit se

Aktuální téma Katolického týdeníku se z různých úhlů věnuje modlitbě a jazyku. Skrze oboje bychom měli duchovně růst. Pro sebe i pro ty, které máme rádi a kterým sloužíme.

celý článek


Do Panamy k Jezulátku

Jaké to bude v Panamě? Setkání mládeže s papežem se tam sice uskuteční až příští rok, ale vedoucí Sekce pro mládež P. Kamil Strak začal minulý týden přípravy přímo…

celý článek


Italové si vždycky nějak pomohou

Diplomat a bývalý arcibiskup Trenta (Tridentu) LUIGI BRESSAN nedávno navštívil Prahu spolu se stovkou obyvatel severoitalského horského regionu v údolí Valle di Ledro. Přijeli…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay