Ráj bez lidí na Tachovsku

Vydání: 2007/8 Půst jako přežitý požadavek?, 20.2.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Potřebujete si odpočinout od lidí? Přemýšlíte, kam na chvíli prchnout z města? Rádi si „dáváte do těla“? Milujete vodu? Pokud jste alespoň na dvě z těchto otázek odpověděli kladně, mám právě pro vás tip na výlet.
Na Tachovsku, které je nejméně osídlenou oblastí České republiky, se nachází kouzelný přírodní park Kosí potok.
V parku je naučná stezka dlouhá osm kilometrů, obnovená v roce 2002, na které se dozvíme o chráněných živočiších, rostlinách, lesním hospodářství i myslivosti. Na panelech se můžeme dočíst také o lidské činnosti – mlýnech a papírnách. Kosí potok je zvláštní tím, že jeho tok není regulován a vytváří tzv. jesepy (Co to je?). Brzy na jaře se dá Kosí potok zdolat i na loďce, přírodním parkem je možné projet na kole.
Doprava do tohoto krásného koutu naší vlasti je poněkud složitější. Zřejmě budete muset vzít auto a pak se k němu vlakem vrátit. Naše putování začneme ve Svojšíně a po červené značce se vydáme podél Mže. Moc turistů nepotkáte, možná z nějakého okénka vykoukne chatař a bude si vás nedůvěřivě prohlížet. Na rozcestí opustíte červenou a pustíte se po zelené údolím Kosího potoka. Upozorňuji, že je třeba mít s sebou zásobu jídla i pití, neboť se jedná o kraje pusté, kde není žádný obchod ani kiosek.
Tachovsko je totiž krajem vhodným k rozjímání, romantickým toulkám i dlouhým túrám krajinou, jak píše ve svém průvodci Zdeněk Procházka. Procházíme místy, kde dříve stávaly menší i větší obce. Míjíme zříceniny bývalých mlýnů, na melancholiky může padnout chmura. Doporučuji tudíž vyjít na tuto cestu i vzhledem k délce trasy za slunečného počasí. Stezku totiž nejde zkrátit. Maximálně můžete na rozcestí s modrou odbočit přes Kříženec a dojít do Plané. Kdo si ale věří a pěších 30 kilometrů zvládne, neopouští zelenou a vejde do Michalových Hor – vsi „na konci světa“. Dnes je to osada chalupářská, ale v roce 1850 měla téměř 1000 obyvatel! Na vršku stojí raně barokní kostel sv. archanděla Michaela. Při troše štěstí bude mít otevřeno hospůdka při silnici. Komu stačí voda, může se osvěžit u chutné kyselky zvané Čiperka. I když je trasa dosti dlouhá, je opravdu nádherná. Až kručení v břiše nás vrátí zpátky mezi pozemšťany.
A ten jesep? Potok na jedné straně vymílá břeh a na druhé straně vznikají usazeniny a náplava – to je jesep. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay