Radost přinášely na Prašivé pastelky

Vydání: 2008/29 Katolická charismatická konference, 15.7.2008

Příloha: Doma

Na 1500 lidí se 1. července zúčastnilo diecézní pouti dětí s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem na beskydský kopec Prašivá. Po mši v areálu Kamenité se účastníci vypravili na dva a půl kilometru dlouhou túru na vrchol k dřevěnému kostelíku sv. Antonína Paduánského.
Akci organizovalo Katechetické a pedagogické centrum při ostravsko-opavském biskupství. Pojalo ji jako seznámení dětí se životem jejich vrstevníků v misijních oblastech, zejména v Africe. Poutníci přinášeli pastelky, které diecéze pošle dětem v africké Zambii. „Podařilo se posbírat plné tři krabice pastelek, je jich téměř 1200 kilogramů,“ vypočítala na konci slunečného dne Eva Muroňová z katechetického centra. „Lidé přinášeli i různé barvy a třeba fixy. Ale ty jsme nemohli použít. Někteří přišli i s několika novými krabičkami pastelek,“ nadšeně vyprávěla Adélka Králová, která u vchodu spolu s kamarádkami pastelky vybírala.
Více než dvě hodiny zpěvu a slova sledovalo už před polednem na 1300 lidí, později přicházeli ještě další, a tak dívky u vstupní brány do kouzelného areálu Kamenité rozdaly všech 1600 zpěvníků, které měly připraveny.
Plný autobus malých farníků přivezly řádové sestry ze Starého Bohumína a Ludgeřovic. „Učíme děti náboženství, tak jsme je teď vzali sem na výlet,“ prozradila roztomilou češtinou Slovenka, sestra Františka. „Já už jsem tu potřetí a vždycky je to tu moc dobré,“ hlásil desetiletý Jan Strachota. Poslechnout si duchovní poselství, zazpívat si a v závěru si i zahrát na domorodý hudební nástroj sestávající ze dvou bambusových hůlek, které příchozí také dostávali hned u vstupní brány, přijela i padesátka dětí z farního tábora ve Vendryni. Spolu se zdravými dětmi se ho účastní i tělesně postižená dvojčata Dan a Marcel. Klukům je devět a půl roku a tábor s nimi absolvuje jejich asistentka, která je v kočárcích vzala i na Kamenité. „Ta práce se musí dělat s odhodláním a láskou, člověk ji nemůže vzít proto, že zrovna nemá nic lepšího,“ řekla a s úsměvem sledovala, jak jsou její svěřenci nadšení. „Moc chtěli jet.“
„Manžel je tu už snad podesáté. Dělá řidiče autobusu, letos vezl naše farníky,“ vyprávěla Věra Špačková z Tiché. Ona sama se na pouť dostala teprve podruhé. Má totiž pět dětí, dva chlapce a tři dívky, a tak většinou nemohla odjet od zrovna narozeného miminka. „Je to tu báječné, jsem moc ráda, že se nám dnes podařilo vyjet si na výlet s celou rodinou, a manžel to ještě spojil s prací,“ řekla Špačková s tím, že kupa dětí je pro ni i jejího muže Božím požehnáním.

Korálky z Ghany
Na poutním místě děti dostaly korálky, jejichž nákup pomáhá dětem z Ghany. Prodávaly se tam výrobky organizace Fair Trade, která zaručuje, že dodavatelé kakaa, čokolády, banánů a dalších produktů ze zemí třetího světa dostanou spravedlivě zaplaceno. „Děti se také setkaly s lidmi, kteří se zapojili do projektu Adopce na dálku, a psaly dopisy takto adoptovaným dětem do Zambie,“ doplnila Muroňová. Zájemci se mohli naučit modlitbu Otčenáš v nářečí dagaro, kterým hovoří Afričané ze země Burkina Faso. Velký zájem byl o africké a jihoamerické bubny džembe a konga, na kterých se mnozí učili hrát pod vedením Honzy Konečného z Ludgeřovic. „Baví mě to. Vždycky, když dostanu výplatu, hned si běžím koupit další buben,“ prohlásil mladý muzikant nad svou úctyhodnou sbírkou nástrojů. Bez obav si děti hladily sametové hroznýše, krajty a užovky, které přivezli ukázat členové přírodovědného kroužku z Opavy.
U jednoho ze stanovišť si každý mohl vzít zdarma kousek chleba. A pak se dověděl, že ve světě umírá denně hladem až 100 tisíc lidí. Na stanovišti si také mohl přečíst poučný příběh o jednom novináři, který se pokusil vyčíslit hodnotu chleba testem. Postavil se na náměstí různých měst a nabízel chléb za několik hodin práce. V Praze se mu vysmáli. V New Yorku na něj přivolali policisty, kteří ho nechali hospitalizovat. V nigerijské Abaji chtělo kvůli kousku chleba pracovat tři hodiny hned několik lidí. V indickém Dillí se sešlo několik stovek lidí, kteří byli kvůli chlebu ochotni pracovat celý den.
„Ať uděláte komukoliv co dobrého, je z toho vždy krásný pocit,“ řekl na mši biskup František Václav Lobkowicz a dodal: „Jednou jsem v Praze potkal smutnou paní s velkým psem. Řekl jsem jí, jaké má krásné zvíře. A ta paní se celá rozzářila, udělal jsem jí radost. Učme se dělat lidem radost i drobnostmi. Rodiče by neměli zapomínat chválit své děti, děti by měly každý den pochválit své rodiče, třeba maminku za dobrý oběd,“ promluvil k shromážděným biskup, který neváhal spolu s poutníky vystoupat až na vrchol Prašivé. Nakonec připomněl: „Dnes říkáme pastelkami dětem v Africe: My na vás myslíme, my vám chceme pomoci. Dnes to děláme pastelkami, příště zase nějak jinak.“
TEREZA HOLÁ Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay