Program je jasný - teď co dál?

Vydání: 2007/42 Podzim na zahradě, 16.10.2007, Autor: Jiří Zajíc

Příloha: Perspektivy

Pokud píší či hovoří vnější pozorovatelé katolické církve o tom, jak se katolíci vypořádávají s problémy, které před ně současný život klade, nejčastěji používají fráze typu „zametají se pod koberec“. Sami katolíci to třeba takhle nevyjadřují, ale o tom, jak skutečná řešení vypadají, toho vědí většinou také málo. Ti i oni by byli jistě velmi překvapeni následujícím shrnutím:
Řada laiků usiluje o otevřenost, důvěru a život společenství ve farnosti. Mezi farníky se však najdou i pasivní nebo naopak destruktivní typy. Překážky vytváření skutečných farních společenství ze strany laiků spočívají:
* v pasivitě velké části laiků
* v neschopnosti respektovat odlišnost druhých a dokázat ji pozitivně využít ke společnému dílu
* v udržování dávno nefunkčního modelu, v němž je farář považován za rozhodující autoritu ve všem, co se týká života farnosti – od stavebních prací přes hudební vystoupení až k organizování akcí pro mládež a rady manželům. Veškerá společná činnost (laiků i duchovních) má však dva nutné předpoklady: jednak ochotu laiků vystoupit z pasivity a odstupu a převzít aktivně spoluodpovědnost, na druhé straně pak ochotu kněží zvát laiky ke spoluzodpovědnosti, vzájemně komunikovat a spolupracovat. Pravdivý pohled nemůže opominout, že v naší církvi problém v komunikaci a spolupráci duchovních s laiky často skutečně existuje. Bylo by ostatně s podivem, kdyby po desetiletích záměrného maření takové spolupráce nedošlo na obou stranách k vytvoření nežádoucího modelu. Jde o nalezení nového místa laiků i duchovních jak v církvi, tak ve společnosti, a získání pochopení pro toto hledání. Přitom se nejedná o jedno rozhodnutí, ale o dlouhodobý živý proces. Je třeba analyzovat situaci a postupně usilovat o změny.
Tohle přece není řeč „zametání problémů pod koberec“. A možná ještě větší překvapení by vzbudilo zjištění, že takhle nehovoří některý z pražských „liberálních“ kritiků církevního života, ale závěrečný dokument Plenárního sněmu katolické církve v ČR Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě, dokument s církevním schválením, pro nějž hlasovalo všech čtrnáct biskupů přítomných na sněmu, potvrzený Svatým stolcem.
Je docela příznačné, že mnohem větší pozornost než tomuto strategickému dokumentu věnují jak vnější pozorovatelé a kritici, tak samotní katolíci tématům dílčím: ti „světští“ restitucím a samofinancování církve, ti „domácí“ rozšířené možnosti slavit bohoslužby podle tridentského mešního řádu. Přitom i těmto otázkám se dokument Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě věnuje, ale v patřičných souvislostech a s přiměřenou vahou. O to se podstatně jedná: v dnešní době nezvládnutelného přívalu informací jde víc než kdy jindy o porozumění celku, ve kterém teprve informace zprostředkovávají nějaké skutečné poznání.
A tak se v kapitolách Vnitřní život církve, Kněžství, jáhenství, zasvěcený život, Liturgie a svátostná pastorace, Pastorace, Jednotlivé oblasti kategoriální pastorace, Laici v současné české společnosti a Misijní poslání církve mohou čtenáři seznámit s tím, jak vypadá současný pohled české katolické církve na všechny podstatné oblasti života. Základem toho jsou přitom kromě Písma svatého, dokumentů Druhého vatikánského koncilu a následných papežů i poznatky speciálních věd – zejména psychologie, sociologie a ekonomiky. Dokument přitom neopomíjí žádnou z kontroverzních otázek dnešní křesťanské existence. – Jedná se o otázky, které jsou spojené s ochranou života, sexuálním životem, manželstvím a ztroskotáními, která je provázejí, nároky a potížemi rodinného života stejně jako života kněžského či zasvěceného. Dále pak otázky spojené s kolizí mezi současným převládajícím konzumním životním stylem a životním stylem křesťanským, možnostmi oslovit i dnešní českou společnost včetně podmínek, které to klade na naši pravdivost, odvahu i důvěru. Na rozdíl od běžného tónu, jímž někteří katolíci hovoří o naší současnosti, dokument místo naříkání střízlivě analyzuje fakta, ptá se po našem podílu na současném stavu a hledá, čím můžeme a máme přispět k jeho zlepšení.
Zvláštní pozornosti pak doporučuji část věnovanou laikům (je to víc než třetina dokumentu). V ní se jasně hovoří i o tom, jaká je politická odpovědnost každého z nás a co pro nás z toho plyne i pro konkrétní politické rozhodování. Co můžeme a máme činit jako zodpovědní uživatelé médií, jak pohlížet na „českou transformaci“ a kde je naše místo v ní, k čemu nás vyzývá nezaměstnanost nebo na co vlastně poukazuje současný drogový boom. Své pozvání k četbě tohoto dokumentu uzavírám jedním odstavcem z úvodu, který po mém soudu výstižně charakterizuje celkového ducha tohoto závažného příspěvku českých katolíků:
Přemýšlení církve o svém postavení ve světě a novém pochopení svého poslání ve prospěch člověka vytváří prostor pro hledání odvážné odpovědi na problémy moderního světa a ukončení neúčinného a nedospělého stahování se do ochranné ulity. Církev si totiž uvědomuje, že převládající orientace na své vnitřní problémy a zájmy vede nejen k opomíjení problémů celé společnosti, pro kterou bychom zde měli být, nýbrž také k zanedbávání samotného vztahu k Bohu. Církev chce proto usilovat o partnerský dialog a smíření se změněným světem při zachování pozornosti vůči „znamením času“, v nichž odhaluje skrytý plán Boží prozřetelnosti v současném vývoji lidského dění. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay