Předporodní kurz je pozvání, nikoli povinnost

Vydání: 2012/21 Ke Svaté Hoře s tlukoucím srdcem, 26.5.2012, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Doma

Záplava časopisů, reklam, internetových stránek jako by nás přesvědčovala o jediném: Plánujete rodinu? Pak je nezbytné důkladně se připravit! A nejlépe na našem kurzu… Ale vážně: Nakolik je těhotenství obdobím vhodným k intenzivní přípravě na porod a rodičovství a nakolik se můžeme jen spolehnout na přírodu? Možná jsme zdatnější, než jsme si zvykli věřit.

„Příprava na těhotenství?“ směje se Markéta, dnes matka dvou malých dětí. „Pokaždé jsem otěhotněla neplánovaně, poprvé jsem to dokonce zjistila až hodně pozdě. Dokončovala jsem vysokou školu, chodila do práce, stěhovali jsme se, a v novém bytě nás navíc ještě vykradli. A při druhém těhotenství jsem zase měla energii jen na krocení starší dcerky, která celé noci nespala.“ Mladá máma rozhodně nepůsobí bezradně, děti v ní mají spolehlivé zázemí, ve farnosti má rodina dostatek „tet“ se stejně starými dětmi a podobnými zkušenostmi k přetřásání. Jako dobrý otec si připadá také čtyřicetiletý Přemysl, který s manželkou své dva syny vychovává rovněž bez cílené přípravy. „Před narozením prvního dítěte jsme byli jen na předporodním setkání v porodnici, kterým jsem jako otec u porodu musel projít,“ připouští Přemysl. „Což chápu – potřebují vám sdělit, kam přinést který papír, co se kdy bude dít a jak si tam máte počínat.“

Předporodní kurz v porodnici nevynechali též Lenka a její manžel. Brali se až hluboko po třicítce, ani jeden už v děťátko nedoufali, a tak si chtěli všechno kolem něj naplno „užít“. „Jinak jsem ale s miminky měla velkou zkušenost, pomáhala jsem totiž předtím sestrám s jejich malými dětmi a také jsem hlídala děti rodinám z farnosti,“ ohlíží se Lenka, která za kočárkem s osmiměsíčním chlapečkem vyhlíží úplně suverénně. A Přemysl doplňuje: „Překvapilo mě, jak rychle jsem se uměl o miminko postarat a zbavil se nejistoty, i když nejsem žena a malé děti mě nikdy předtím nezajímaly.“ Psycholožka a rodinná terapeutka Ludmila Trapková potvrzuje: „Nikdo není lepším odborníkem na dítě než vlastní matka a vlastní otec. Dítě samo promění mladý rodičovský pár tak, jak potřebuje, pokud rodiče tomu procesu nebudou překážet.“ Nastávajícím rodičům by tak jen přála, aby se dokázali svěřit vlastním instinktům, i když je bezpochyby čeká zcela nová zkušenost.

Porod jako mistrovské dílo

Otec ani matka pochopitelně nevplynou do svých nových rolí pouhým okamžikem porodu. „Počáteční nejistota je normální zvlášť s prvním dítětem,“ usmívá se Ludmila Trapková. „A přichází znova s každým dalším, protože každé další rodičovství je nové,“ doplňuje vzápětí. Rodičovství nicméně nechápe jako „studijní úkol“. „Nenechala bych se zavalit množstvím chytré literatury,“ říká psycholožka. „Pokud vás láká, používejte ji k podpoře a k ujištění o své vlastní cestě. Jakmile vás ale znejistí, vždycky se zastavte a zeptejte se: A jak to chci a cítím já? Odpověď hledejte v sobě navzájem a v reakcích dítěte,“ radí Trapková. Podobné je to s nejrůznějšími předporodními kurzy, které nabízejí i mnohá křesťanská rodinná či diecézní centra: nejde o to, aby se budoucí rodiče nutili za každou cenu do masáží, relaxace, látkových plen nebo respektování osobnosti. V období, kdy se mnohdy nedočkavě těší na přírůstek do rodiny, si však mohou pestrou nabídku prohlédnout a případně z ní vybrat, co jim skutečně „sedí“ – a v tom najít podklad, aby ve svých nových úlohách dokázali být jistější.


Nejistý, nebo suverén?

„Nemyslím, že bychom, a zvlášť po dvou dětech, potřebovali nějaké kurzy. Na druhé straně, kdyby si to manželka přála a bavilo ji to, rád tam s ní půjdu,“ přidává Přemysl další důvod. „Porod si přece oddře hlavně žena, ať si to celé tedy co nejvíc zpříjemní.“ Ne zjistit nové informace, ale užít si příjemný čas, trochu se hýbat a zároveň mít jistotu, že neublíží vyvíjejícímu se děťátku, chtěla i Silvie, když ve druhém a třetím těhotenství navštěvovala kurz předporodní jógy v Rodinném centru Letná, jež sama vede. „Podle mě člověk potřebuje přípravu hlavně napoprvé, aby nebyl tak nervózní,“ zamýšlí se Silvie. „Po povedeném porodu už se ale na ty další myslím připravovat nepotřebujete.“ Přesto uvítala psychickou průpravu, která byla součástí hodin jógy. „Krásně mě to totiž uklidnilo a naučila jsem se více rozumět a také důvěřovat svému tělu – i sama sobě.“ Tedy zase tatáž pointa? Psycholožka Trapková navrch přidává: „Nechte se jako rodiče ocenit rovněž staršími matkami, které vám dodají jistotu tím, že vás budou upozorňovat, co děláte dobře, i kdyby toho mělo být zdánlivě málo.“ Zdravé rodičovské sebevědomí má pak vliv nejen na rodiče samotné, ale i na dobré vztahy a rozvržení mezi rodiči a dítětem.

Neméně důležité je však podle Trapkové, co se děje „vedle“ těhotenství: „Nezapomeňte pěstovat alespoň krátké chvíle bez dětí pro udržování svého partnerství,“ radí nastávajícím rodičovským párům. „To je totiž zdrojem energie a citové výživy pro vaše rodičovství a vyživuje to dítě jako placenta plod.“ Jak říká Přemysl – porod byl hezký, byly to ale jen dvakrát dvě hodiny v celém jeho otcovství. A život s dětmi i manželkou mu přináší nové a nové silné okamžiky – i takové, o nichž se na žádném kurzu neučí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay