Předat víru, že pomáhat má smysl

Vydání: 2006/43 Člověk a zvíře, 24.10.2006, Autor: Ivana Jeništová

Příloha: Doma

Pavel Nováček
Manžel Heleny Nováčkové. Je docentem katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je předsedou správní rady Agentury pro rozvoj humanitární pomoci Olomouckého kraje.


Zabýváte se programem rozvoje zemí tzv. třetího světa, máte mnoho zájmů. Co z toho je pro vás to hlavní?
Nejvíc mne zajímá péče o mezinárodní rozvojové studie, snažím se připravovat odborníky pro práci v zahraničí. Mým druhým zájmem je problematika životního prostředí – udržitelného rozvoje. Přednáším o tom. Dřív jsem pracoval na výzkumných projektech v této oblasti. Práce na univerzitě i v agentuře je pro mne smysluplná, zatím si užívám privilegia, že mohu dělat to, co mne baví. Jako věřící to mám ovšem lehčí, důležité pro mne není vydělat miliony, ale mít smysl práce.

Jednou ze zemí, které Agentura podporuje, je Haiti. V čem spočívá program pro Haiti, které je jednou z nejchudších zemí západní polokoule?
Podílíme se ve spolupráci s Arcidiecézní charitou Olomouc na Adopcích na dálku v haitské vesnici Baie-de-Henne, kde působí český misionář řádu oblátů P. Roman Musil. V rámci projektu Haiti se zatím snažíme o dostavbu školy v této vesnici.

Které další země jsou zahrnuty v programu Agentury?
Zatím je to Srbsko. Snažíme se tam o práci s dětmi v uprchlických táborech, v těchto dnech byli naši srbští partneři na návštěvě v Olomouci, kde jsme také uspořádali výstavu fotografií ze života obyvatelů uprchlických táborů.

Nezdá se vám někdy, že je na světě tolik bídy, že snaha o pomoc je zbytečná?
Na otázku, zda má smysl usilovat o pomoc tam, kde není vidět žádný výsledek, řekl Josef Vavroušek: „Věřím, že je to naše poslání, snažit se pomáhat bez ohledu na výsledek.“

Co je tedy podle vás jako věřícího křesťana – pedagoga to nejdůležitější v životě?
Nejdůležitější asi není předávat mladým lidem poznatky – ty si najdou sami. To hlavní je předat jim víru, že pomoc má smysl. A naději, že i když výsledek není zatím vidět, časem vidět bude. Mladí lidé hledají naději u starších, kteří ji ještě neztratili.



Helena Nováčková
Manželka Pavla Nováčka, se kterým má tři děti. Pracuje jako výchovná pracovnice Centra ekologických aktivit Sluňákov při Magistrátu města Olomouce.

Aktivity Centra Sluňákov jsou v Olomouci a okolí pověstné, co je cílem vaší práce?

Rozšíření poptávky po ekologii a z ní vyplývající příznivější způsob života. Hlavním klientem Sluňákova je mládež – od dětí prvního stupně základní školy až po studenty středních a vysokých škol. Nenátlakovými metodami se snažíme o budování jejich vztahu k přírodě.

Máte tři děti, jak vnímají vaši práci a snažení? Většinou platí, že doma není nikdo prorokem.
Domov je pro mne v této činnosti příjemným spojením se zaměstnáním. Když jsem v Centru Sluňákov začínala, byly naše děti malé a já jsem se zabývala právě programy pro malé děti. Všechny naše děti se do programu zapojovaly, jezdily s námi na sluňákovské tábory, zúčastňovaly se se mnou různých ekologických akcí. Vnímaly to jako něco, co patří k životu rodiny. Dnes už jsou větší, nejstarší je 17, prostřednímu synovi 15 a nejmladší dcerce 10 let. Myslím, že víru i ekologii stále vnímají jako samozřejmou součást života.

Jste aktivní věřící, nacházíte mezi ekologickou výchovou a vírou v katolické církvi spojitost?
Když jsem konvertovala, bylo mi dvacet dva let. Dnes mám pocit, že se všechno krásně spojuje. Máme spoustu přátel – ať už věřících či nevěřících, myšlenkově jsme všichni propojeni. Pro mne je všechno kolem Boží stvoření. Víra je pro mne propojena se vztahem k přírodě, připadá mi správné pečovat o stvoření, které nám Bůh svěřil.

Zapojili jste se také do Adopcí na dálku, odkud je vaše adoptivní dítě?
Je z Indie, jmenuje se Sagay Mary. Píšeme si dopisy, posíláme fotky. Mary je i přes velkou vzdálenost, která nás dělí, členem rodiny. Pro naši rodinu je to dobrý pocit, že nežijeme jen sami pro sebe, ale že se můžeme rozdělit s někým dalším, sice vzdáleným, ale ve skutečnosti blízkým. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay