Pouť do Izraele za obnovení víry v České republice

Vydání: 2013/16 Křesťanství na turné, 17.4.2013, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Národní pouť

 

Jedním z hlavních iniciátorů Národní pouti do Svaté země je královéhradecký biskup JAN VOKÁL. Nejen proto, že sám již do Izraele putoval, jsme mu položili několik otázek a požádali jej i o pozvání poutníků.

 Jak vznikla myšlenka uspořádat v závěru Roku víry a v rámci oslav cyrilometodějského výročí právě tuto pouť – do země, kde se narodil, žil, byl umučen a vstal z mrtvých Kristus?

Putování vždycky patřilo ke katolické tradici, pouť jako zvláštní chvíle k setkání s Bohem, k prohloubení a povzbuzení víry. Proto když papež Benedikt XVI. vyhlásil Rok víry a vyzval všechny biskupy na světě k naplánování konkrétních aktivit, začali jsme v poutním centru naší diecéze a ve spolupráci s ČBK připravovat velkou pouť, při níž bychom mohli obnovit svou víru na národní úrovni. Svatou zemi jsme vybrali proto, že mezi všemi cíli poutí má naprosto mimořádné místo. Právě tam se naplnily dějiny spásy, právě tam Kristus žil, trpěl, zemřel a vstal z mrtvých. Jeho učedníci tam působili po jeho zmrtvýchvstání a odtud se šířila církev do světa. Ač jich je ve světě několik, i ta nejvýznamnější místa mariánské úcty jsou právě ve Svaté zemi, kde se Panna Maria narodila, počala Ježíše, byla s ním pod křížem. Také většina starozákonních událostí se odehrála právě tam.

 Kdybyste měl pozvat poutníky, co byste jim vzkázal: proč se na pouť vypravit, co na ně čeká?

Mohou se s námi vypravit obnovit, prohloubit svou víru a završit celý Rok víry. V naší diecézi jsme v jeho průběhu například vydali tři brožury meditací, které semkly naše kněze a o které byl velký zájem i za hranicemi diecéze. Krátce po návratu z pouti pak Rok víry zakončíme slavnou mší svatou v katedrále. Pouť s těmito akcemi, stejně jako s činností ostatních diecézí, vytvoří jeden celek. Putovat se bude v menších skupinách, vždy kolem padesáti lidí, ale třikrát během pouti se při mši svaté setkáme všichni včetně biskupů z České biskupské konference. A to na těch nejdůležitějších místech – tam, kde se Kristus narodil, kde působil, kde zemřel a vstal z mrtvých.

 Za co se budou poutníci společně modlit?

Právě za oživení a obnovení víry, k čemuž nás Svatý otec vyzval při vyhlášení Roku víry. Na jeho výzvu chceme společně odpovědět i touto poutí. K tomu bychom také rádi doplnili modlitby za duchovní povolání. I za ty se jedeme do Svaté země společně modlit.

 Poutníci mají tedy společně navštívit Horu blahoslavenství, Pole pastýřů v Betlémě a Jeruzalém. Proč byla vybrána právě tato místa?

Jak jsem říkal, chceme jít v Kristových stopách od jeho narození až po zmrtvýchvstání a nanebevstoupení. V Galileji kolem Hory blahoslavenství se udála velká část Ježíšova působení – právě tam byl udělen primát Petrův, Kristus tam apoštoly učil modlit se Otče náš a zjevil jim velkou část svého učení. Právě tam se odehrálo mnoho divů jako zázračný rybolov, chůze po jezeře, utišení bouře, rozmnožení chlebů. Protože tam Ježíš po většinu svého tříletého působení pobýval, bereme tahle místa jako jeho domov. V Kafarnaum na břehu jezera, kilometr od Hory blahoslavenství, je napsáno: Kafarnaum, Ježíšovo město. Byl to jeho druhý domov po Nazaretu. V okolí Genezaretského jezera je mimochodem dvanáct měsíců v roce mimořádně krásná příroda.

Protože chceme postupně projít všechny Kristovy pozemské stopy, další společná mše svatá bude u Betléma na Poli pastýřů, kde anděl pastýřům oznámil Kristovo narození, a poslední v Jeruzalémě, kde byl Kristus umučen a vstal z mrtvých. Pořadí těch míst bylo vybráno s ohledem na logistiku 
– Betlém a Jeruzalém jsou u sebe, Galilea je od nich poměrně daleko. Konkrétní místa bohoslužeb jsme také museli volit tak, aby se jich mohlo zúčastnit aspoň 600 lidí, nemohla to tedy být třeba kaple v bazilice Božího hrobu. V Jeruzalémě proto bude mše svatá u sv. Anny, u rybníku Bethesda. Na Hoře blahoslavenství jsme si už například vyměřili, že před oltář amfiteátru se těch 600 poutníků vejde.

 Co na vás ve Svaté zemi v minulosti zapůsobilo, co si nesete v srdci i ve svých vzpomínkách dodnes?

Je těžké vybrat jedno místo, pouť na mě vždy působí jako celek. Snažím se tam opakovaně vracet a vždy mě Svatá země osloví nově. Nejsilnější zážitky mám samozřejmě z místa Kristova narození v Betlémě a z baziliky Božího hrobu, kde je místo Kristova ukřižování, pohřbu i vzkříšení. K místům, která mě navíc zvlášť oslovují, bych ještě přidal Jakubovu studnu v Samařsku, dnešním Nábulusu. K ní jsem se snažil opakovaně dostat a nedařilo se mi to, skupinky poutníků tam běžně nechodí. Je to ta studna ze 4. kapitoly Janova evangelia, u níž se Ježíš setkává se Samaritánkou a dává se jí poznat slovy: „Já jsem to, který s tebou mluví.“ K tomuto příběhu z evangelia mám velký vztah. Vždycky jsem si tu studnu proto přál vidět, až se mi to povedlo.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Speciály, Články

Diskuse

Církev viditelná Michal 18.4.2013 01:07

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 22 24. – 30. května 2016

Brno dostává pomocného biskupa

Od soboty 21. května má brněnská diecéze nového pomocného biskupa. Stal se jím Mons. Pavel Konzbul.

celý článek


Nejmladší diecéze v Česku slaví

Mezi diecézemi v České republice je ta ostravsko-opavská mladá slečna – slaví teprve dvacetiny. Církev však na jejím území žije už stovky let. Rozvíjela se tu v různosti…

celý článek


Utichlo napůl české srdce nuncia

Symbolicky na svátek českého národního patrona sv. Jana Nepomuckého utichlo srdce kardinála Giovanniho Coppy.

celý článek


Gondoliér čelí životu vestoje

Benátští gondoliéři přivezli na letošní Svatojánské slavnosti Navalis gondoly typu caorlina, typické zpěvy, víno a sardinky. V rozhovoru pro KT jejich předsedkyně SILVIA…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay