Vydání: 2007/37 Jak odpustit, když to nejde?, 11.9.2007

Příloha: Doma

Těsnou většinou schválila Poslanecká sněmovna návrh vládních ekonomických reforem. Pravice v nich vidí jedinou cestu ze zadlužování společnosti, levice varuje před negativním dopadem na střední a nižší třídu. O tom, jaké budou mít reformy vliv na rodinu, jsme hovořili s Jiřím Sezemským, vedoucím oddělení styků s veřejností Ministerstva práce a sociálních věcí.

Co říkáte výhradám, že reformy jsou pro rodiny s dětmi nevýhodné a že vlastně vláda navrhuje protipopulační opatření?
Není to pravda, podpora rodin s dětmi je jednou z priorit vlády. Ani nejbohatší evropské ekonomiky si však nedovolí platit po čtyři roky 40 % průměrné mzdy v nevýrobní sféře formou rodičovského příspěvku. Předvolební zvýšení porodného a rodičovského příspěvku je mimo možnosti státního rozpočtu. Neudržitelný trend nárůstu mandatorních výdajů je nutné přibrzdit, protože už v blízké budoucnosti hrozí velké problémy s jejich financováním.
Návrh první etapy reformy veřejných financí proto reaguje na tento vývoj. Snižuje se objem vyplácených sociálních dávek, tedy výše přerozdělovaných prostředků, vybraných na daních. Změny v nastavení sociálních dávek pro rodiny však budou dostatečně kompenzovány daňovými slevami na děti, které se výrazně zvyšují. Podle modelových propočtů našeho ministerstva naprostá většina rodin s dětmi, kde alespoň jeden z rodičů pracuje, na reformě daňového a sociálního systému i při započítání zvýšeného DPH vydělá. Dávky státní sociální podpory, kam spadá i rodičovský příspěvek, budou stále podstatně vyšší než v roce 2006.

Proč měníte systém vyplácení rodičovského příspěvku? Co přinese rodinám zavedení vícerychlostní rodičovské dovolené?
Moderní flexibilní systém péče o děti posiluje svobodu volby rodičů. Třírychlostní pobírání rodičovského příspěvku (2, 3 nebo 4 roky) umožní rodičům zvolit si délku rodičovské dovolené podle vlastní potřeby. Mírně zvýhodněno je tříleté pobírání příspěvku, které zůstává ve stejné výši jako dnes. Systém je lépe ušit na míru individuálním zájmům rodičů.
Přestože dojde k mírnému snížení celkového objemu vyplácených sociálních dávek, stále bude náš systém podpory rodiny patřit mezi nejštědřejší v Evropě. Výdaje na rodičovský příspěvek budou prakticky dvojnásobné v porovnání s rokem 2006.
Čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku zůstává v Evropě nejdelší. Není výjimečné, že rodičovská dovolená trvá ve vyspělých zemích západní Evropy kratší dobu než jeden rok (Belgie, Finsko, Dánsko, Norsko). Výše rodičovského příspěvku je v těchto zemích v poměru k průměrné mzdě většinou výrazně nižší než u nás.
Například porodné, které se u nás mírně snižuje, je v řadě vyspělých zemí v přepočtu nižší než u nás a v některých státech se dokonce nevyplácí (Švédsko, Rakousko, Nizozemí, Portugalsko). Přesto je v těchto zemích vyšší porodnost než u nás. Výše porodného ve Velké Británii dosahovala v roce 2006 v přepočtu 13 400 Kč. V dalších zemích je podle údajů z téhož roku nižší než u nás – ve Francii 4400 Kč, v Německu 2150 Kč a v Dánsku 2000 Kč. V Rakousku činí výše rodičovského příspěvku v přepočtu 12 205 Kč měsíčně. Obdobná částka je ve vládním návrhu, takže česká matka může být paradoxně první, kdo dosáhne na „evropskou“ úroveň podpory v absolutních číslech.

Chystá ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas další změny v přístupu k podpoře rodiny?
Moderní civilizace, respektive postmoderní doba vede k oslabenému postavení rodiny. To je sice realita, ovšem rodina stále zůstává základním článkem společnosti a je nutné ji podpořit. Základ její podpory však skutečně nemůže být v pouhé distribuci sociálních dávek. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že výše vyplácených dávek rodinám s dětmi a dlouhá rodičovská dovolená neznamená automaticky zvyšování porodnosti.
Spíše je cílem soustavné vytváření prostředí pro rodiny v daňové a sociální oblasti, v možnosti skloubit profesní dráhu s rodičovstvím. V dnešním dynamickém světě je to jedna ze základních věcí. Proto je prioritou současné vlády podpora flexibilní rodinné politiky.
Cílem ministra Nečase je vytvořit podmínky jak pro rodiče, kteří chtějí zůstat doma s dětmi na rodičovské, tak i pro ty rodiče, kteří chtějí skloubit pracovní dráhu s výchovou malých dětí. Proto budou vytvořeny podmínky pro širší používání částečných, flexibilních pracovních úvazků a rozšíření spektra služeb péče o děti do šesti let, včetně vytvoření systému péče o děti takzvanou nerodičovskou osobou.

Není jedním z důvodů nízké porodnosti u nás absence jeslí a nulová možnost skloubit kariéru a rodinu? Jak to mají řešit matky (či otcové), kteří chtějí nebo musejí jít brzy do práce?
Obecně preferujeme individuální péči o nejmenší děti – především v rodinném prostředí. Tomu odpovídá i výše rodičovského příspěvku při nejkratší rychlosti jeho pobírání – 11 400 korun. Jelikož socialistické vlády v této oblasti neudělaly vůbec nic, chceme vylepšit současný stav nabídkou alternativních možností hlídání dětí. Jednou z možností je v Evropě běžný systém takzvané vzájemné rodičovské výpomoci, který umožňuje hlídání dětí u akreditovaných osob. Tímto způsobem bude možné hlídat až pět dětí v rodinném prostředí.
–jim–