Pocta Bohu Stvořiteli

Vydání: 2006/36 Poslušnost vůči církevním autoritám, 4.9.2006

Příloha: Perspektivy

Bůh, který stvořil celek světa, viděl, že je to dobré. „A Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna...“ (Jan 3,16).

Tak uvedl vatikánský astronom a jezuitský kněz Guy Consolmagno v polovině srpna 2006 svou přednášku v přeplněné a nově restaurované Družinské kapli u sv. Ignáce v Praze.
Člověku je vlastní touha tento svět poznávat a i tato touha je jednou z tváří touhy po Bohu. Víra a pravá věda nejsou v rozporu. Předpokladem pravého vědeckého poznání je vědomí, že:
vesmír je skutečný a není mou představou, fantazií;
vesmír má smysl;
tento smysl je poznatelný;
stojí za to tento vesmír a jeho smysl poznávat;
svět má svá pravidla, není chaotický ani náhodný.
Americký jezuita zdědil po svých italských předcích nejen jméno a vzhled, ale i temperament, a tak jeho přednáška nebyla jen suchým vědeckým výkladem, ale spíš vystoupením charismatického kazatele a horlivého popularizátora. Nezazněla v ní nějaká nová vědecká fakta, spíš se zaměřila na historický vývoj vztahu mezi církevním magisteriem a astronomií.
S počátky moderní astronomie se setkáváme na středověkých univerzitách. Mikuláš Koperník v roce 1543 svou heliocentrickou teorií otřásl dosavadním obrazem světa a představami spojovanými s biblickou vírou. Nebylo snadné se s tímto převratem vyrovnat. S dozvuky některých starších představ se setkáváme ještě dnes. Papež Řehoř XIII. pak v roce 1582 najal astronomy, aby reformovali kalendář.
Na začátku 17. století učinil další převratné objevy Galileo Galilei. Proces s ním je dodnes kontroverzním tématem. Skutečnost je ovšem taková, že: Galileo byl vždy katolík;
nebyl heretik ani nebyl odsouzen kvůli herezi;
církev se mýlila - plyne z toho tedy poučení, že jí nepřísluší rozhodovat o pravdivosti a věcné správnosti vědeckých teorií.
Guy Consolmagno k tomu připomněl, že Galileo Galilei své učení neodvolal. Prohlásil – téměř „jezuitsky“ – že odmítá všechno ze svých spisů, co by bylo proti víře. Nic takového se ale v jeho spisech nenašlo.
Jezuité se významně podíleli na rozvoji astronomie od 16. století až do současnosti (Scheinerův objev slunečních skvrn, Grimaldiho a Riccioliho mapa Měsíce, pozorování přechodů Venuše přes Slunce, Sechiho klasifikace hvězd podle spekter aj.) a při svých kolejích zakládali observatoře. Jedna z nich vznikla také místo nerealizované kopule nad plochou střechou u sv. Ignáce v Římě. Instituce s názvem Vatikánská observatoř byla založena v roce 1790. V roce 1891 ji obnovil Lev XIII. Hlavní sídlo observatoře je v papežském letním sídle Castel Gandolfo. V roce 1944 zde v papežských zahradách nalezlo útočiště dvanáct tisíc uprchlíků, o které se starali jezuité (většinou německé národnosti) z observatoře. V současné době pořádá tato instituce letní školy pro studenty z celého světa bez ohledu na jejich náboženské vyznání. Další převrat ve vnímání univerza způsobil svými objevy Albert Einstein. A byl to opět katolický duchovní, kanovník Georges Lemaître, kdo z obecné teorie relativity vyvodil teorii Velkého třesku. Jaderná fyzika, rozpínající se vesmír, Velký třesk, to všechno jsou poznatky a teorie, které opět mění naše vnímání světa, a je možné, že než se s nimi vyrovná obecné povědomí, přijdou nové zásadní objevy – a to nejen fyzikální. Ačkoli například nejsou známy žádné důkazy o mimozemských civilizacích, nelze jejich existenci vyloučit. Kosmické mise budou pokračovat. Lidská touha po poznání je nepotlačitelná. Hospodin říká Jobovi: Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom (Job 38,4).
Svět je mnohem větší než Jobovy problémy – i než problémy naše. Dodejme však, že je úžasné právě to, že Hospodin naše problémy zná, že zná každého z nás a že mu na nás záleží natolik, že kvůli nám poslal na svět svého jednorozeného Syna.
Nebylo možné zachytit všechna fakta z obsáhlé přednášky; doufáme proto, že se brzy dočkáme sborníku ze světového astronomického kongresu, jehož se Guy Consolmagno spolu s dalšími šesti jezuity z Vatikánské observatoře v Praze účastnil.
Dagmar Pohunková Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay