Zdravotnictví: gordický uzel, jablko sváru, Augiášův chlév

Vydání: 2006/11 Příprava na manželství, 13.3.2006, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Na krizi v České televizi před pěti lety už nevzpomínáme. Ani dnes bychom se asi neshodli na tom, oč tehdy šlo. Mnohoznačnost a nesrozumitelnost podobných událostí je dána tím, že se v nich protíná více odlišných „vůlí“ současně (viz Perspektivy 1/2001). I do dění v našem zdravotnictví se dnes promítá více problémů (i konfliktů) naráz. Chceme zachovat jeho odbornou úroveň, přitom ho neuživíme. Oproti srovnatelným zemím máme příliš mnoho nemocnic, lékařů, lékáren, i pacientů, kteří zdravotnických služeb nadužívají a zneužívají. A také nedostatečné „pojistné“ (vlastně asignovanou daň). Tíživým, byť nezměřitelným neduhem je plýtvání. Podobně nekontrolovatelné je působení různých zjevných i skrytých zájmových skupin (lobby). Stálému zadlužování rezortu čelí stát miliardovými injekcemi, jenže ty nelze opakovat donekonečna. – A za tím vším stojí závažné dilema - tedy i váhání mezi dvěma způsoby úklidu tohoto Augiášova chléva: regulací (samozřejmě státní) a trhem. Kolik kterého do rezortu „vpustit“?

Přenechat zdravotnictví pouze státnímu řízení, to se velmi neosvědčilo. Přenechat je pouze silám trhu by bylo nehumánní. Že si někdo pořídí mercedes, jiný škodovku, další ojetinu, a někdo vůbec auto nemá, na to si lze zvyknout. Obdobné nakládání však nelez připustit u péče o zdraví a o život. Převážná většina české společnosti se navíc zdráhá svěřit zdravotnictví tržním silám i v takové míře, která by byla rozumná. Jedinou „politicky průchodnou“ cestou reformy zdravotnictví je tedy regulace. Ta má jedinou možnost: začít šetřit. A to není možné bez újmy. Ta by měla být rozložena rovnoměrně. Pocítit by ji měli všichni: nemocnice, ambulantní lékaři, pojišťovny, lékárny, distributoři, farmaceutické koncerny, pacienti – prostě všichni. Nejen někteří (například pacienti, jejichž léčba je nákladná – třeba ti s roztroušenou sklerózou!).

Touto cestou se vydal ministr Rath. Nepočíná si bezchybně. Zatím má podporu ČSSD, ale připomíná osamělého dobrodruha, který hraje vabank. Odmysleme jeho medializované způsoby komunikace, ty odpovídají zavedenému stylu. Za dané situace by si na jeho místě asi každý počínal podobně. Dosáhl toho, že se proti jeho opatřením všichni bouří, i když z nestejných důvodů, protože jim vyhovuje současný stav (který je neudržitelný). Rezort má v sobě mocný protireformní potenciál. Zvláště otylou žábou na prameni je neochota veřejnosti k větší finanční spoluúčasti pacientů. Snížila by nadužívání zdravotnických služeb („hodit se marod“) a snesitelným způsobem by zvýšila naše výdaje při krátkodobých banálních onemocněních - platili bychom si při hospitalizaci za stravování apod. O to marně usiloval před 15 lety ministr Bojar...

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay