Za Rio Preisnerem...

Vydání: 2007/48 Advent přichází, 27.11.2007, Autor: Jaroslav Med

Příloha: Perspektivy

Příznačně smutným rysem našeho současného mediálního světa, přeplněného často bezobsažným tlachem, je fakt, že skonu jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů 20. století nebyla věnována – až na pár noticek – skoro žádná pozornost. Myslím na osobnost filozofa, literárního vědce, překladatele a básníka Rio Preisnera, který odešel jednaosmdesátiletý na věčnost 2. srpna letošního roku ve Spojených státech amerických. I když žil od roku 1968 v americkém exilu, kde byl profesorem germanistiky na Pensylvánské státní univerzitě, jeho celoživotní myslitelský zájem byl bytostně spojen s českým kulturním a myšlenkovým prostředím.

  

Díky svému nekompromisnímu odporu vůči komunistické ideologii a vroucímu souznění s katolictvím nemohl v socialistickém Československu rozvinout své filozofické myšlení a uplatnil se tak především jako překladatel; nicméně jeho kongeniální překlady Hermanna Brocha představovaly jeden z vrcholů české poválečně překladové literatury. Díky uvolněné atmosféře na konci šedesátých let se mohla objevit Preisnerova monografie o rakouském dramatikovi J. N. Nestroyovi, výrazně překračující teatrologické hranice, a osobitá básnická prvotina Kapiláry, v níž se poprvé představil jako básník kafkovsko-apokalyptického děsu ze světa bez Boží přítomnosti.
Teprve v americkém exilu se mohla plně projevit Preisnerova filozofická orientace, jeho erudovaný konzervativismus a absolutní zakotvenost v katolické víře. Ve své nejrozsáhlejší filozoficko-politologické práci Americana podrobně analyzoval myšlenkový a historický vývoj Evropy a Ameriky a pojal jej jako stálé odmítání metafyzicko-transcendentních entit ve jménu dialektické negace. Tou je totiž – podle Preisnera – charakterizován vývoj od Kanta přes Hegela k Marxovi a Nietzschemu. Těmito osobnostmi je implicitně vymezována veškerá moderní levicová touha po odstranění absolutních norem, určujících řád světa a vesmíru. Základním východiskem Preisnerových úvah a analýz je přesvědčení o hluboké axiologické krizi západní civilizace (stále také hovoří o „postkřesťanském okcidentu“), která se v 19. a 20. století odklonila od přirozeného a Bohem daného řádu. Příčinu tohoto odvratu vidí v příklonu ke gnostickému myšlení, jehož „velmistrem“ je G. W. Hegel, překonávající karteziánský racionalismus principem dialektiky. (Kritika gnóze je ostatně jedním z úhelných kamenů Preisnerova filozofického uvažování!) Nakonec pak zkoumá gnostické principy v nejrůznějších podobách moderního myšlení, které staví proti realitě Stvoření konstrukt utopie. Zejména tvrdě odmítá všechny podoby levicových uměleckých avantgard, jež odvádějí umění od reality a devastují jsoucno. V soudobých myšlenkových střetech vidí Preisner jednoznačně sebezáchovný zápas židokřesťanské ortodoxie s proteovskými formami moderní západní gnóze.
Svůj vztah k domovu prožíval Preisner-exulant jako existenciální trauma a neustále promýšlel otázku: Co bylo příčinou českého sekularizačního myšlenkového a kulturního odvratu od křesťanských principů a následného víceméně bezbolestného pádu do náruče komunistického totalitarismu? V trilogii (Kritika totalitarismu, Česká existence, Až na konec Česka) se tímto problémem zaobírá velmi podrobně, zamýšlí se nad celkovým smyslem českých dějin a velmi kriticky hodnotí jejich masarykovsko-protestantské pojetí. V levicovém charakteru české meziválečné kultury viděl Preisner posléze zřetelný předstupeň budoucího poválečného přijetí komunistické ideologie.

  

Rio Preisner byl také básníkem; vydal sedm básnických sbírek (souborné vydání jeho poezie vyšlo pod názvem Básně v Čechách v roce 1998), v nichž zůstal věren svým filozofickým premisám, proto jsou jeho básně, psané volným, silně prozaizovaným veršem, přeplněny apokalyptickou expresivitou, s níž evokuje obraz světa v pádu, na „útěku před Bohem“. Jeho pohled na 20. století je vysoce antiiluzivní, vidí, jak duše „samotinká tápe kolem spáleniště vlasti a církve“.
V českém duchovním a kulturním prostoru se v moderních dějinách nikdy neobjevila výrazná osobnost (snad s částečnou výjimkou Karla Schwarzenberga), která by se zde pokusila vytvořit programově vyhraněnou a v katolicismu pevně zakotvenou konzervativní platformu burkeovsko-chestertonovského typu. České pravicové myšlení vždy víceméně eliminovalo absolutní hodnoty, převáděje je do oblasti sekularizovaného nacionalismu, jak to dokládá například osobnost Viktora Dyka, významného představitele české pravice. Teprve v Preisnerově díle se setkáváme s myšlenkově uceleným a vyhraněným konzervativismem, jak jej známe z anglického či francouzského myšlenkového prostředí. Díky své ojedinělosti zůstal R. Preisner v současném Česku osamocen a často i nepochopen, byť se jeho myšlení vyznačovalo mnohdy až geniální jasnozřivostí. I když nás Rio Preisner už předešel na věčnost, jeho dílo by mělo zůstat živé jako neobyčejně cenný a podnětný zdroj při vymezování naší národní identity a při hledání našeho místa na duchovní a stále ještě křesťanské mapě Evropy. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 28 10. – 16. července 2018

Velehradská pouť i se sv. Ludmilou

Před obrazem Panny Marie a vedle ostatků sv. Ludmily se na Velehradě 5. července slavila cyrilometodějská poutní mše, při které biskupové zasvětili zemi Mariinu Neposkvrněnému Srdci.

celý článek


Česká církev zve evropské biskupy

Na čtyřicet předsedů biskupských konferencí Evropy možná už za dva roky navštíví Prahu. Pozvánka pro ně byla jedním z bodů jednání České biskupské konference.

celý článek


Blízký východ, kořen našich duší

Papež František pozval do jihoitalského Bari, kde spočívají ostatky sv. Mikuláše, patriarchy všech církví zastoupených na Blízkém východě. Společně prosili o Boží…

celý článek


Vietnamští komunisté: Umlčte kněze

Vietnamská církev bývá nazývána „první dcerou církve“ v Asii, evangelium se tu hlásá už půl tisíciletí. Zároveň zde ale už třiačtyřicet let vládnou komunisté…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay