Pronásledovaní pro Krista

Vydání: 2008/3 Katolíci a evangelíci na cestě k jednotě, 15.1.2008, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Podle zpráv, které koncem loňského roku přinesly tiskové agentury, bylo z přibližně dvou miliard křesťanů žijících dnes v šedesáti zemích našeho světa různě diskriminováno, utlačováno a pronásledováno dvě stě milionů našich bratří a sester věřících v Krista. Někteří z nich zaplatili za své náboženské přesvědčení cenu nejvyšší.
Většinou se tak děje v islámských státech. Islám znamená totální oddanost člověka, odevzdanost do Boží vůle a podřízení se jeho zákonům. Kde je islám státním náboženstvím, vyžaduje totální poslušnost, podřízení se náboženské autoritě prakticky totožné s autoritou státní. Náboženství vytváří jednotu celého společenství, nárokuje si vlastnictví celé pravdy a celku života všech občanů. Ten, kdo tuto víru nesdílí, do společenství národa nepatří, kdo přestoupí na jinou víru, dopouští se zrady. Tento názor převládá i v zemích, kde není tak pevná vazba státu a náboženství (specifická je situace palestinských křesťanů, kteří se považují za loajální Palestince a politicky se angažují). I tam, kde je podle zákona odluka státu a náboženství, jako například v poevropštěném a oficiálně sekulárním Turecku, se objevila vazba extremistů na některé výše postavené osoby veřejného života. My Evropané máme se ztotožněním státu a určitého vyznání vlastní neblahé zkušenosti, i v Evropě byli jinověrci považováni za nespolehlivé občany, ale od vydání tolerančního patentu už uplynula nějaká doba. Lze doufat, že při současném zrychlení dějin se také islám dopracuje k toleranci – nejen na úrovni mezinárodní, ale i ve vlastních zemích. Snadné to však nebude, neboť právě absolutní nárok na celého člověka a nepochopení pro svobodu svědomí jsou zakomponovány do samé podstaty islámu.
Ovšem i buddhisté a hinduisté, vyznávající náboženství, která jsou považována za mírumilovná a proklamující nenásilí, se dopouštějí nábožensky motivovaného násilí. Většinou jde o zfanatizované davy, někdy se jedná o střety s muslimy, kde hrají svou roli i etnické motivace, ale dochází i k pogromům na křesťany. Právě o letošních Vánocích vypálil dav hinduistů v indickém státě Orissa šest křesťanských kostelů. Motivem bylo přesvědčení, že oslavy Kristova narození a kulturní programy s nimi spojené mají oslovovat příslušníky nižších kast a svádět je ke konverzi. V Indii a Číně skutečně křesťanů přibývá. Je to dáno šířením křesťanské naděje a misijní činností mezi těmi nejchudšími. Právě proto, že křesťané vyznávají svobodu a jedinečnost Bohem stvořené osoby, a tedy rovnost všech lidí, stejnou důstojnost všech bez ohledu na národnost, věk, pohlaví, majetkové poměry a společenské zařazení, nabourávají tradiční kastovní systém uznávaný v těchto zemích. Vírou v možnost individuální spásy a vzkříšení mrtvých křesťané popírají představy o převtělování a konečném splynutí v různě charakterizovaném a nazývaném absolutnu. Při pohřbu matky Terezy z Kalkaty někteří hinduisté demonstrovali proti jejímu dílu, protože prý péčí o ty nejchudší, „nedotknutelné“ a trpící narušovala karmický koloběh. Křesťané, kteří vzali vážně Kristovu nauku a postavili se radikálně po bok chudým a utlačovaným, se dočkali pronásledování až ke svědectví krve i v nominálně „křesťanských“ zemích. I oni „hladovějící a žíznící po spravedlnosti“ jsou pravými mučedníky, i když často nejsou za takové oficiálně uznáváni, protože nejsou pronásledováni výslovně kvůli svému křesťanství. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay