26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Problémy anglikánské církve

22. 8. 2005

|
Tisk
|

Vydání: 2005/35 Co je to štěstí?, 22.8.2005, Autor: Petr Příhoda

Příloha: Perspektivy

Po dlouhých debatách rozhodla letos v červenci generální synoda britské anglikánské církve, že umožní biskupské svěcení i ženám. Rozpory mezi jejím konzervativním a liberálním křídlem, které se zviditelnily už v roce 1994, kdy se začalo s kněžským svěcením žen, se tím ještě více prohloubily. Ještě liberálněji si počíná větev této církve v USA, která udělila první biskupské svěcení ženě už v roce 1985. Nedávno učinila svým nejvyšším představeným biskupa (muže), který otevřeně žije v homosexuálním svazku. Světovému anglikánskému společenství, které tvoří 38 místních církví (většinou v bývalých britských dominiích či koloniích), došla trpělivost a severoamerickou družku ze svých řad vyloučilo.

Britská anglikánská synoda se skládá ze tří komor: biskupů, kleriků a laiků. Platné rozhodnutí se má opírat o nejméně dvoutřetinovou většinu v každé z nich. Idea biskupského svěcení žen získala v prvních dvou pohodlnou většinu, v té laické těsnou (68 procent). Buď jak buď, konzervativní křídlo (které má ke katolické církvi nejblíže) je tam ustupující menšinou. Tvoří je asi osm stovek kněží a několik biskupů. Jeden z nich, Andrew Burnham, biskup z Ebsfleetu, už ohlásil možnost svého přestupu ke katolictví.

Tento proces, z jednoho hlediska okrajový, z jiného významný, trvá ve staré dobré Anglii, kde se před staletími trestalo katolictví popravou, už půldruhého století. Zahájilo ho v předminulém století tzv. Oxfordské hnutí v čele s anglikánským knězem, posléze římskokatolickým kardinálem, jímž byl John Henry Newman. Katolictví ve Velké Británii „posiluje“, byť jen relativně, žeň jeho osobností je však pozoruhodná (namátkou: Chesterton, Belloc, Green, Tolkien...). Vliv anglikanismu současně s tím klesá. Jeho hlavou je královna. Kdo přijde po ní?

Britská říše byla a - a dosud je - i jednou z avantgard modernizace. Křesťanství je tam pod zvýšeným tlakem „ducha doby“. Osudy anglikanismu jsou toho dokladem. Bylo by zbrklé vnímat je stranicky (oni ztrácejí, my získáváme). „Stará křesťanská přesvědčení“ - jak je nazývá dnešní papež - tam nemizí, jak je zřejmé z chování britské veřejnosti za války, po válce i dnes. Svěcení žen, kněžské i biskupské, však svědčí o znejasnění otcovské role, jímž se vyznačuje celá moderní (západní) společnost. Nelze přitom nevidět, že ekumenickému procesu tím vnikla další překážka.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou