Pocta Bohu Stvořiteli

Vydání: 2006/36 Poslušnost vůči církevním autoritám, 4.9.2006

Příloha: Perspektivy

Bůh, který stvořil celek světa, viděl, že je to dobré. „A Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna...“ (Jan 3,16).

Tak uvedl vatikánský astronom a jezuitský kněz Guy Consolmagno v polovině srpna 2006 svou přednášku v přeplněné a nově restaurované Družinské kapli u sv. Ignáce v Praze.
Člověku je vlastní touha tento svět poznávat a i tato touha je jednou z tváří touhy po Bohu. Víra a pravá věda nejsou v rozporu. Předpokladem pravého vědeckého poznání je vědomí, že:
vesmír je skutečný a není mou představou, fantazií;
vesmír má smysl;
tento smysl je poznatelný;
stojí za to tento vesmír a jeho smysl poznávat;
svět má svá pravidla, není chaotický ani náhodný.
Americký jezuita zdědil po svých italských předcích nejen jméno a vzhled, ale i temperament, a tak jeho přednáška nebyla jen suchým vědeckým výkladem, ale spíš vystoupením charismatického kazatele a horlivého popularizátora. Nezazněla v ní nějaká nová vědecká fakta, spíš se zaměřila na historický vývoj vztahu mezi církevním magisteriem a astronomií.
S počátky moderní astronomie se setkáváme na středověkých univerzitách. Mikuláš Koperník v roce 1543 svou heliocentrickou teorií otřásl dosavadním obrazem světa a představami spojovanými s biblickou vírou. Nebylo snadné se s tímto převratem vyrovnat. S dozvuky některých starších představ se setkáváme ještě dnes. Papež Řehoř XIII. pak v roce 1582 najal astronomy, aby reformovali kalendář.
Na začátku 17. století učinil další převratné objevy Galileo Galilei. Proces s ním je dodnes kontroverzním tématem. Skutečnost je ovšem taková, že: Galileo byl vždy katolík;
nebyl heretik ani nebyl odsouzen kvůli herezi;
církev se mýlila - plyne z toho tedy poučení, že jí nepřísluší rozhodovat o pravdivosti a věcné správnosti vědeckých teorií.
Guy Consolmagno k tomu připomněl, že Galileo Galilei své učení neodvolal. Prohlásil – téměř „jezuitsky“ – že odmítá všechno ze svých spisů, co by bylo proti víře. Nic takového se ale v jeho spisech nenašlo.
Jezuité se významně podíleli na rozvoji astronomie od 16. století až do současnosti (Scheinerův objev slunečních skvrn, Grimaldiho a Riccioliho mapa Měsíce, pozorování přechodů Venuše přes Slunce, Sechiho klasifikace hvězd podle spekter aj.) a při svých kolejích zakládali observatoře. Jedna z nich vznikla také místo nerealizované kopule nad plochou střechou u sv. Ignáce v Římě. Instituce s názvem Vatikánská observatoř byla založena v roce 1790. V roce 1891 ji obnovil Lev XIII. Hlavní sídlo observatoře je v papežském letním sídle Castel Gandolfo. V roce 1944 zde v papežských zahradách nalezlo útočiště dvanáct tisíc uprchlíků, o které se starali jezuité (většinou německé národnosti) z observatoře. V současné době pořádá tato instituce letní školy pro studenty z celého světa bez ohledu na jejich náboženské vyznání. Další převrat ve vnímání univerza způsobil svými objevy Albert Einstein. A byl to opět katolický duchovní, kanovník Georges Lemaître, kdo z obecné teorie relativity vyvodil teorii Velkého třesku. Jaderná fyzika, rozpínající se vesmír, Velký třesk, to všechno jsou poznatky a teorie, které opět mění naše vnímání světa, a je možné, že než se s nimi vyrovná obecné povědomí, přijdou nové zásadní objevy – a to nejen fyzikální. Ačkoli například nejsou známy žádné důkazy o mimozemských civilizacích, nelze jejich existenci vyloučit. Kosmické mise budou pokračovat. Lidská touha po poznání je nepotlačitelná. Hospodin říká Jobovi: Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom (Job 38,4).
Svět je mnohem větší než Jobovy problémy – i než problémy naše. Dodejme však, že je úžasné právě to, že Hospodin naše problémy zná, že zná každého z nás a že mu na nás záleží natolik, že kvůli nám poslal na svět svého jednorozeného Syna.
Nebylo možné zachytit všechna fakta z obsáhlé přednášky; doufáme proto, že se brzy dočkáme sborníku ze světového astronomického kongresu, jehož se Guy Consolmagno spolu s dalšími šesti jezuity z Vatikánské observatoře v Praze účastnil.
Dagmar Pohunková Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay