Pečovat o duši Evropy

Vydání: 2019/2 Tři králové vyrazili do ulic, 8.1.2019

Příloha: Perspektivy 2

Kde se na Desatero nedbá, tam se lidství ocitá v nebezpečí

Novoroční esej pochází z pera řezenského biskupa, přítele českých katolíků, jehož matka pocházela ze západočeských Kladrub. Řezenští biskupové jsou s Čechami spjati už od 9. století, kdy bylo v Řezně pokřtěno 14 českých knížat, až po 21. století, kdy se intenzivně rozvíjí jejich spolupráce s plzeňskou diecézí. Zamyšlení nad duší Evropy nese i konkrétní obrysy česko-bavorských vztahů.


Řezenský dóm sv. Petra – stejně jako jiné gotické katedrály rozeseté po Evropě – pozvedává ducha a připomíná člověku, že k jeho podstatě patří touha po Bohu. Snímek Pixabay


Evropa musí znovu objevit svou duši,“ apeloval papež František ve své promluvě v Evropském parlamentu ve Štrasburku roce 2014. A tímto vyjádřením navázal na výrok francouzského ekonoma a politika Jacquesa Delorse, dlouholetého předsedy Evropské komise. Co je ale duše Evropy? V čem spočívá?

Od bývalého německého spolkového prezidenta Theodora Heusse pochází pěkná metafora o podstatě Evropy. Evropa je podle něj založena na třech pahorcích: na Akropoli v Athénách, na Kapitolu v Římě a na Golgotě v Jeruzalémě. Akropolis představuje řeckou tradici filozofie, velikost lidského rozumu, který se ptá po posledních příčinách světa. Akropolis, to je i zrod demokracie jako nejlepší formy pospolitého života.

Římský pahorek Kapitol představuje druhý pilíř, na kterém Evropa spočívá, a sice tradici římského práva. Právní stát a s tím spojené právní jistoty jsou výrazem a poznávacím znamením Evropy!

A zatřetí: K Evropě patří pahorek Golgota před branami Jeruzaléma, na kterém byl náš Pán Ježíš Kristus ukřižován. Kříž, znamení nekonečné lásky Boha k jeho stvoření, znamení vykoupení mocí lásky, symbol křesťanské víry.

Evropu tedy spojuje trojí: vědecké zkoumání světa a demokracie, právní stát, a především ono velké kladné předznamenání, totiž kříž, velké Boží „Ano“ člověku.

Hora Sinaj

S Josephem Ratzingerem je ovšem třeba ještě Theodora Heusse doplnit. Za těmito třemi pahorky se zvedá ještě hora Sinaj, místo Božího zjevení v Dekalogu, v „deseti přikázáních“. Neboť v křesťanství symbolizovaném křížem je zahrnuta i židovská tradice. Není Evropy bez deseti přikázání, které garantují ochranu a neporušenost života, vlastnictví, ochranu dobré pověsti člověka. Kde se na deset přikázání nedbá, tam se lidství ocitá v nebezpečí. Kde se Desatero nerespektuje, tam je v ohrožení také Evropa. Kdo Boží přikázání nectí, uráží tím nejen velkého a svatého Boha, ale poškozuje i sám sebe. A vyjádřeme to ještě tímto obrazem: kdo plive do nebe, trefuje sám sebe. Tak daleko ale nepůjdeme!

Klášter Montecassino

Spojení, svázání těchto velkých provazců tradic se uskutečnilo na další a poslední hoře, kterou bych chtěl uvést: na Montecassinu v Itálii, mezi Římem a Neapolí – tam, kde sv. Benedikt v roce 529 založil první klášter. Byl to týž rok, v němž na příkaz císaře Justiniána musela zavřít své brány platonská Akademie. Mnišské kláštery, jak se papež Benedikt XVI. vyjádřil, jsou „duchovními elektrárnami“, místy víry a Božího uctívání, ale právě proto také středisky vzdělání a kultury. V následujících staletích to byla právě síť klášterů, která Evropu spojovala a která zprostředkovala nově budované Evropě antické a židovsko-křesťanské dědictví. Ženy a muži zasvěceného života to vše konali jako službu Bohu. Ne bezdůvodně byl proto sv. Benedikt prohlášen patronem Evropy.

Kardinál Ratzinger, který si později jako papež zvolil jméno tohoto evropského patrona, to v roce 1980 shrnul do následujících vět: „Evropa se stala Evropou díky křesťanské víře, která v sobě nese dědictví Izraele, ale zároveň přejala to nejlepší z řeckého a římského ducha.“

Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.
 

(přeložil mtz)

Rudolf Voderholzer. Autor je řezenský biskup, dogmatik, ředitel Institutu papeže Benedikta XVI. a vydavatel jeho souborných spisů.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články



Aktuální číslo 33 13. – 19. srpna 2019

Na mariánskou pouť s rodinou

Tento týden je slavnost Nanebevzetí Panny Marie. V řadě farností se proto o víkendu konají poutní mše svaté. Na pouť lze ale vyrazit i soukromě jako rodina.

celý článek


Astronomové na cyklovýletě

Sál dominikánského kláštera ve Znojmě se v uplynulém týdnu naplnil do posledního místa. O přednášku jezuitského kněze a astrofyzika Pavla Gábora byl mimořádný zájem.

celý článek


Klášterní zahrady těší a pomáhají léčit i dnes

Kdy jindy než v létě do svého programu zařadit návštěvu některé z klášterních zahrad?

celý článek


Pod hvězdnou Boží ochranou

Rodiče formují ve svých dětech obraz Pána Boha. Svým příkladem, modlitbou i nataženou dlaní, kdy berou dítě za ruku a povzbuzují ho k prvním krůčkům. Stejné dlaně…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay