O vzniku konstituce Lumen gentium

Vydání: 2004/47 Zážitkovost ve víře, 17.11.2004, Autor: Tomáš Machula

Příloha: Perspektivy

Jedním z těch, kteří pracovali na přípravě dogmatické konstituce Lumen gentium, byl i Peter Gumpel SJ. Rozhovor s ním přinášíme u příležitosti 40. výročí promulgace této konstituce papežem Pavlem VI. (21. listopadu 1964).

 

Jak důležitá byla konstituce Lumen gentium pro koncil a jaká témata přinesla?

Lumen gentium je dogmatická konstituce, dokument nejvyšší úrovně řádného učitelského úřadu a koncilu, i když nakonec nepřinesla žádnou novou dogmatickou definici. O každé její kapitole této konstituce probíhaly diskuse. První dvě kapitoly jsou velmi hluboké – ukazují povahu církve z eschatologického pohledu a církev jako putující lid Boží. Problémem bylo, že papež Pius XII., který už připravoval budoucí koncil, měl v úmyslu zdůraznit pohled na církev jako na mystické tělo Kristovo. Podle oficiálního komentáře bylo v diskusi o prvních dvou kapitolách řečeno, že z hlediska vlastní nejhlubší podstaty církve neexistuje výstižnější označení než eschatologické putování do nebe. Později se taky říkalo, že tato definice není v souladu s naukou Pia XII. o mystickém těle. Ale zde není žádný důvod k obavám, protože pojem mystického těla Kristova je nejvýstižnější zase z hlediska vnitřní struktury církve.

 

Nejprudší diskuse se prý týkaly kolegiality biskupů a role papeže.

Ano, jedná se o třetí kapitolu konstituce.

 

Biskupové opravdu musí nést odpovědnost nejen před svými diecézemi, ale i před celou církví. Jak ale tato odpovědnost prakticky vypadá?

Formulace je jasná: „s Petrem a pod Petrem“ (cum et sub Petro). Původní formulace však dostatečně jasné nebyly, takže osmnáct kardinálů a generálních představených několika řeholních řádů napsalo papeži ohledně vyjasnění jistých dvojznačností v textu, který byl příliš vágní a otevřený dvěma různým výkladům. Pavel VI. nejprve této kritice nepřikládal velký význam, ale později, před hlasováním o třetí kapitole, si uvědomil, že některé dvojznačnosti by vedly ke zmatkům v chápání role papeže. Proto vydal předběžnou vysvětlující poznámku, tzv. Nota praevia.

 

O co přesně jde?

Papež považoval za nebezpečné promulgovat tak důležitý dokument, v němž by nebyl opravdu jasně vysvětlen vztah mezi papežem a ostatními biskupy. To byl důvod vydání Nota praevia, v níž potvrdil oficiální nauku – kde navíc vzal v potaz také koncilní diskuse.

 

Diskutovalo se také o kapitolách o svatosti a řeholním životě.

Byla to velká diskuse. Pátá kapitola se zabývá povoláním ke svatosti. Co je to svatost? Je svatost pro všechny stejná, nebo jsou v povolání ke svatosti rozdíly (snad i podstatné)? Bezpochyby existuje všeobecné povolání ke svatosti, ale bylo zde nebezpečí banalizace kněžského a řeholního života. Všichni jsou evidentně povoláni ke svatosti, tzn. ke spojení s Kristem, avšak jsou zde rozdíly podle životních stavů povolaných. Dalším velmi diskutovaným tématem byl problém „exempce“ řeholníků, tj. otázka, zda se řeholníci zodpovídají svým generálním představeným nebo biskupům. Tato věc se řešila už na Tridentském koncilu. Jeden kanadský biskup předložil psané memorandum, v němž tvrdil, že nejdůležitější službou v církvi je farní služba. Podle tohoto názoru musí být řeholníkům umožněno konstituovat se jako řeholní rodina, ale v okamžiku kněžského svěcení mají být vyňati z jurisdikce řádových představených a svěřeni výlučně pod jurisdikci biskupů. Když onemocní nebo zestárnou, mají být však zase navráceni svým řádům a kongregacím. Řeholníci se proti tomu samozřejmě vzbouřili a obhajovali svou exempci. Je pravda, že problémy, kdy představení vyslali členy svého řádu na nějaké místo bez konzultace s příslušným biskupem, se vyskytly. To se ale nedá řešit zrušením exempce. Musí se naopak posilovat jednota mezi oběma autoritami – biskupa i řádového představeného.

 

Jak se do Lumen gentium dostala kapitola o Panně Marii?

Papež Jan XXIII. chtěl původně dogmatickou konstituci věnovanou pouze Panně Marii a další věnovanou svatým, ale na koncilu se někteří lidé domnívali, že by se tím dával příliš velký důraz na mariologii. Velmi se o tom diskutovalo. Když se hlasovalo, zvítězili rozdílem padesáti hlasů ti, kteří zařazení kapitoly o Panně Marii do Lumen gentium upřednostňovali. Totéž se týkalo konstituce o svatých. Když byla kapitola o Panně Marii zařazena do Lumen gentium, bylo rozhodnuto, že se bude týkat i pojednání o svatých.

 

Dnes mnozí vidí Druhý vatikánský koncil jako vzájemný boj konzervativců a progresistů. Jaký je váš názor?

Existoval velký tlak tisku na koncil. Je pravda, že někteří dávali přednost tradičním koncepcím, a jiní zase velmi pokrokovým, ale každý případ by se měl posuzovat jednotlivě. Někteří koncilní experti a někteří biskupové poskytovali tisku jednostranné zprávy. Média je pak citovala bez toho, že by zohlednila jiné pozice, a to mělo na veřejné mínění značný vliv. Druhý vatikánský koncil byl prvním koncilem, který byl otevřen sdělovacím prostředkům, což se dosud velmi podceňuje. Tiskové středisko koncilu dostatečně nezhodnotilo vliv tisku na hlavní proud veřejného mínění, které pak neodpovídalo skutečnému stavu diskusí. Média se při výběru zpráv orientovala na senzace a málo chápala vývoji koncilových diskusí. Novináři se příliš nezajímali o nauku Tridentského a I. vatikánského koncilu nebo o nauku papeže Pia XII. Zajímali se pouze o skandály a senzace, což vytvářelo naprosto nereálnou situaci. Navíc si uvědomme, že to bylo v polovině šedesátých let. Byly to bouřlivé časy a média chtěla ukázat, že se církev přizpůsobuje tomu, co se dělo ve společnosti, takže ti, kteří hájili ne příliš pravověrné pozice, se tehdy těšili velké podpoře tisku.

Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay