Mezi pravicí a levicí

Vydání: 2005/49 Jazyk církve, 29.11.2005, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

Vztah k pozemskému bohatství a moci je prubířským kamenem opravdovosti vztahu k Božímu království. V závěru církevního roku nás na to opakovaně upozorňovala feriální čtení z knihy Makabejských a svátky světců, kteří se dovedli radikálně rozhodnout pro službu lidem na okraji společnosti, chudým a utlačovaným. Vzpomněli jsme svaté Alžběty Duryňské, milující manželky a matky, která i v knížecím postavení sloužila chudým a po ovdovění se jim věnovala v plné odevzdanosti svého mládí, i její sestřenice, naší královské dcery Anežky. Dva u nás málo známé světce si církev připomněla 16. listopadu: uruguayské mučedníky od Río de la Plata. Jezuitští kněží Roch Gonzales de Santa Cruz, Juan del Castillo a Alfons Rodríguez patřili mezi horlivé a úspěšné zakladatele tzv. „redukcí“ mezi jihoamerickými indiány. Redukce znamenaly shromažďování roztroušených domorodců do nově budovaných osad, kde se jim dostávalo vzdělání, řemeslných dovedností, kde měli možnost se realizovat umělecky a získávat sebevědomí, aniž jim byla vnucována víra, kterou však ochotně přijímali právě pro způsob, jakým jim byla sdělována. Smutný konec redukcí přivodili paradoxně bohatí a mocichtiví křesťané. Otec Gonzales se svými druhy byl však zavražděn v roce 1628 domorodým léčitelem, který žárlil na jeho vliv a medicínské úspěchy. Všechny tři kanonizoval Jan Pavel II. v roce 1988.

Misie ve Střední a Jižní Americe byly i v moderní době spojeny s rizikem mučednictví. Extrémní chudoba konfrontovaná s bezohledným vykořisťováním ze strany bohatých a mocných vrstev, které se vnějškově hlásily k církvi, vedla misionáře k tomu, že věrni Ježíšovým příkazům hlásali vhod i nevhod požadavek spravedlnosti a stavěli se na ochranu chudých a utlačovaných. Dostali se tak mezi dva extrémy, pravý i levý, a platili za to svými životy. Tak byli v San Salvadoru před 25 lety zavražděny tři americké řeholnice spolu s osmi křesťanskými politiky a jedním laickým spolupracovníkem, stejně jako arcibiskup Oscar Arnulfo Romero. V roce 1989 pak bylo v San Salvadoru ve spánku zavražděno šest kněží, profesorů prestižní jezuitské univerzity, a jejich hospodyně se svou dcerou.

I dnes jsou na mnoha místech našeho světa pronásledováni a zabíjeni křesťané nepohodlní nespravedlivým a hříšným strukturám. A nesčetné množství křesťanů bere výzvu Božího království vážně a má odvahu k osobnímu nasazení. Nepokoji a násilím zmítaný svět volá po míru a spravedlnosti. Toho však nelze dosáhnout pouze lidskými silami, bez důvěry v Boha a jeho pomoc.   Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay