Město položené na hoře

Vydání: 2006/42 První roky kněžství, 17.10.2006, Autor: Dagmar Pohunková

Příloha: Perspektivy

„Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.“ (Mt 5,14)
Takovým městem na hoře byla v Ježíšově době starověká Seforis (Sepphoris, Seppharim, Zippori), vzdálená asi hodinu cesty od Nazareta. Je zvláštní, že o ní v evangeliích není ani zmínka, ačkoli ji Ježíš musel dobře znát a podle názoru současných archeologů je pravděpodobné, že tam on i Josef nacházeli jako tesaři kvalifikovanou práci v době největšího rozkvětu této galilejské metropole.

O čem vypovídá historie?
Podle staré tradice toto město vzniklo v mladší době bronzové, snad na opevnění vybudovaném již Jozuem při dobývání zaslíbené země. Historicky je doložen jeho počátek kolem roku 200 př. Kr. Za Heroda Velikého to bylo už veliké a výstavné město, které však bylo těžce poškozeno za občanské války, a pak - po Herodově smrti - opuštěno a zničeno Římany. Když si Herodovi synové rozdělili otcovo dědictví a Herodes Antipas se stal novým pánem dolní Galileje, začal Seforis budovat znovu jako ambiciózní hlavní město své říše. Galilea byla v tu dobu kvetoucí a úrodnou krajinou, bohatou na nerosty. Seforis se stala důležitou křižovatkou obchodních cest, kde se stýkala židovská kultura s Římem a s řeckou helénistickou kulturou. Ačkoli většinu obyvatelstva tvořili zámožní Židé, budoval Herodes město jako moderní a elegantní řecko-římskou metropoli. Uliční síť byla založena podle geometrického plánu, hlavní osu tvořily cesty Akra - Tiberias a Via Maris, na něž navazovala paralelní uliční síť.
Ulice byly dlážděny po římském způsobu, hlavní třídu lemovalo sloupořadí, do něhož se otevírala řada obchodů. Město mělo svůj vodovod, který zásoboval veřejné lázně i rituální lázně v jednotlivých domácnostech zámožných židovských rodin. Prostorná bazilika, která sloužila jako úřední centrum i obchodní galerie či shromažďovací dvorana, byla vyzdobena nádhernými, zprvu nefigurálními mozaikami. Na svahu opevněné akropole se nacházelo divadlo v řeckém stylu. Na dvou tržištích se obchodovalo s místními řemeslnými výrobky i dovezeným zbožím, často velmi vzácným. Ve městě kvetla všechna řemesla, včetně sklářské výroby, tkaly a barvily se tu látky, vyráběly předměty denní potřeby i šperky. Odkryty byly i rozlehlé skladovací prostory.

Galilejská Mona Lisa
Podle obsahů odpadních jam, v nichž archeologové neobjevili žádné vepřové kosti, se soudí, že v prvním století město obývali převážně Židé. Historické zprávy uvádějí, že ve městě působila také rabínská škola na vysoké úrovni. Později převládl řecký živel a našly se i stopy po římské posádce - od druhého století tam žila i křesťanská komunita. Seforis se nevzbouřila proti Římu, její politika byla opatrná, ve veliké židovské válce hledala spíše oporu u Římanů. Nebyla proto ve válce zničena. O sílícím řeckém a římském vlivu svědčí proměna výtvarné výzdoby veřejných i soukromých staveb. Jedním z nejkrásnějších nálezů je mozaika dívčí hlavy, tzv. galilejská Mona Lisa z druhého nebo třetího století.
Katastrofa přišla v roce 363, kdy bylo město zničeno velikým zemětřesením. Nezaniklo sice úplně, ale jeho význam slábl, k úplnému úpadku a zániku došlo snad - podle posledních izraelských výzkumů - až po příchodu Arabů a možná po dalším zemětřesení spojeném s velkými požáry. Nakonec po něm kromě terénního návrší nezbyla ani stopa. Pro pozdější doby o jeho existenci svědčily pouze zmínky ve spisech Josepha Flavia a v některých rabínských dokumentech.

Archeologické výzkumy
První pokusy archeologů o jeho odkrytí se datují kolem roku 1930, kdy Leroy Waterman z michiganské univerzity spolu se svým týmem odkryl právě na vyvýšeném místě akropoli, opevnění a divadlo. Pak byly práce přerušeny až do roku 1985, kdy začal nový archeologický výzkum prováděný týmem Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a dvěma týmy americkými (James Strange z jižní Floridy). Projekt byl rozšířen v roce 1992 a 1995 pod izraelským vedením za spolupráce dobrovolníků z celého světa. Ovšem intifáda a nedostatek financí práce opět zastavily. Hebrejská univerzita v Jeruzalémě obnovila terénní výzkum v létě 2005. Zatím je od roku 1992 zpřístupněn archeologický park o ploše asi šestnácti čtverečních kilometrů. Odkryto bylo deset synagog, křesťanské kostely, mincovna, archiv, radnice a obytné domy budované na obvyklém římském půdoryse kolem atria s vodní nádrží; je zajímavé, že nebyla objevena žádná chudinská čtvrť. Zjistilo se ale, že rezidence zámožných občanů se nacházely v těsném sousedství skromnějších obydlí. Vzácné jsou nálezy skleněných nádob a šperků, nástěnných maleb a také mozaiky s rostlinnými a zvířecími motivy, stejně jako dlažby, které střídáním bílých a černých prvků ukazovaly cestu labyrintem rozsáhlé východní baziliky.

Nazaret nebyl žádným zapadákovem
Město, o němž není v Písmu ani zmínky, přesto muselo ovlivnit Ježíšovu rodinu a jeho mládí. Nové objevy mění naši tradiční představu, že Nazaret byl nějakým galilejským „zapadákovem“. Jeho obyvatelé se mohli dobře seznámit se světovou kulturou své doby a jeho synové mohli nejen studovat na kvalitní rabínské škole, ale také získávat obecné vzdělání na tehdejší „mezinárodní“ úrovni. Američtí badatelé soudí, že právě tam mohl Ježíš poznávat život lidí různých sociálních vrstev a nacházet motivy, které mu pak posloužily pro jeho podobenství. Výzkumy Seforis jsou vlastně teprve na začátku a je možné, že nás ještě ledasčím překvapí. Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay